Třešť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třešť
zámek v Třešti

zámek v Třešti

znak obce Třešťvlajka obce Třešťznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0632 588032
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec: Třešť
historická země: Morava
katastrální výměra: 46,99 km²
počet obyvatel: 5 835 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 545 m
PSČ: 589 01
zákl. sídelní jednotky: 10
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Město Třešť
Revoluční 20
589 14 Třešť
starosta / starostka: Ing. Vladislav Hynk
Oficiální web: http://www.trest.cz
E-mail: mesto@trest.cz

Třešť
Red pog.png
Třešť
Třešť, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Kostel sv. Martina

Třešť (rod ženský, genitiv sg. Třešti, německy Triesch[2]) je město, nacházející se na západě Moravy, ve střední části kraje Vysočina. Leží na Třešťském potoce, který je pravostranným přítokem řeky Jihlavy, 13, 6 km jihozápadně od krajského města Jihlavy a 11, 5 km severoseverovýchodně od města Telče. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 540 m n. m. (Třešťský potok) a 600 m n. m. (u zámku).

Počátky města, v němž žije necelých 6 tisíc obyvatel, leží až ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1349.

Třešť je dnes známá především díky svým betlémům. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 13. století – založení farní vsi Třešť.
  • 1349 – první písemná zmínka o Třešti.
  • 1872 – v Třešti byla založena první česká měšťanská škola na Moravě.
  • 1901 – Třešť povýšena na město.
  • 1945 – Třešťské povstání (5.5.–7.5.) Potlačeno oddílem SS, popraveno 57 občanů.
  • 1998 – městu bylo uděleno právo užívat městský prapor.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Vladislav Nechvátal, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Vladislav Hynk.

Pověst o založení města[editovat | editovat zdroj]

Jednou jel touto krajinou rytíř i se svým služebnictvem. Hledal místo pro svou novou osadu. Tou dobou byly ještě lesy hluboké a zdály se nekonečné a možná i to přispělo k tomu, že se rytíř a jeho výprava v lesích ztratili. Protože byl i rytíř již dosti unaven, rozhodl o kratším odpočinku u lesní studánky pod statným dubem. Když rytíř nakrátko usnul, zdál se mu podivný sen o krásné víle, která měla v ruce košíček a z něj rozhazovala po krajině malé domečky.

Když se pak rytíř vzbudil, vzpomněl si na svůj sen a myslel, že to snad bylo znamení. Tak rozhodl, že na tomto místě založí vesnici. Kolem dubu, pod kterým usnul, dal vykácet les a ze samotného dubu postavil první domek, co ve vesnici byl. A na památku jeho snu – jeho pouhého třeštění ji pojmenoval Třešť. (třeštění – snění)

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Třešť leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 16 km jihozápadně od Jihlavy, 8,5 km západně od Stonařova, 13 km severně od Telče a 7,5 km jihovýchodně od Batelova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Otínská pahorkatina.[3] Průměrná nadmořská výška činí 545 metrů.[4] Nejvyšší bod, Velký Špičák (734 m n. m.), leží severně od města. Západně od města stojí Trojanův kopec (608 m), Lovětínský vrch (617 m), Kaz (638 m) a Na písku (616), severně pak Malý Špičák (673 m), Velké javoří (679 m) a Jelení skok (657 m) a východně pak Mistrovský kopec (699 m), Šejby (678 m) a Farský les (655 m).[5]

Městem protéká Třešťský potok, na jeho toku v jižní částí města se rozkládá Vaňovský rybník, do něhož z východu přitéká bezejmenný potok, na němž se nacházejí Střelecký rybník a rybník Vymvejr. Do Vaňovského rybníka ze západu přitéká potok Valcha posílený o vodu rybníků Valcha a Korečník. Do Třešťského potoka v severní části města zprava vlévá bezejmenný potok, na němž leží soustava rybníků – Horní, Střední a Dolní Obora, Komora a Stupník. Severní okraj katastru zasahuje Jezdovický rybník, jímž protéká Třešťský potok. Západní okraj katastru míjí Sovův potok s rybníkem Sovovka. Jihovýchodní částí katastru protéká Lovecký potok, na němž se nacházejí rybníky Jezírko, Stonařovský rybník, Radkovec, Lovětínský rybník, Okrouhlice, Duchák a Petrchák.[5]

Na katastru Třeště se nachází národní přírodní rezervace Velký Špičák s ochranou původní dřevinné skladby lesa[6] a přírodní památka Rybníky V Pouštích.[7] V Třešti a jejím blízkém okolí se nachází řada památných stromů – 40metrový Buk nad myslivnou (stáří 200 let),[8] kde roste i stromořadí 11 douglasek tisolistých[9] Další čtyři douglasky (Douglasky u křížku) rostou v lesním porostu 700 m jihovýchodně od kóty Velký Špičák.[10] 33metrová douglaska stojí 100 m od rybníka Radkovec v lesním komplexu Pouště,[11] kde se nachází i 29členné stromořadí dubu letního.[12] Ty v počtu 24 kusů rostou i po levé straně silnice z Jezdovic do Třeště.[13] Východně od silnice Třešť-Stonařov kolem městského vodojemu k lesnímu porostu pod Jelením skokem stojí stromořadí 20 dubů letních a zimních.[14] Mezi benzinovou stanicí severovýchodně k vrchu Špičák a křižovatkou lesních cest roste alej 179 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny duby zimní, letní a červený a habr obecný.[15] Dvě jedle bělokoré rostou v lesním porostu na severním břehu Lovětínského rybníka na Pouštích.[16] Lípa malolistá stojí na nádvoří Agrozetu.[17] 25metrová lípa velkolistá roste u křížku proti zemědělskému družstvu u silnice na Čenkov.[18] Ve stromořadí východně od zámeckého parku se nachází 31metrová lípa velkolistá zvaná „u Ovčačky“.[19] Stromořadí na Křížové cestě čítá 10 stromů – lípa velkolistá, lípa malolistá a bříza bělokorá.[20] 45metrový smrk ztepilý roste na rozcestí lesních cest k Otovu Dvoru a na Špičák,[21] další smrk se nachází u rybníka blízko Otova Dvoru,[22] za nímž na rozmezí katastru stojí „Smrk na Šumperku“.[23]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Třeště[24]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 4634 5108 5520 5555 5858 5628 5741 5219 5606 5578 5805 5948 5933
Vývoj počtu obyvatel místní části Třešť[25]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3856 4374 4738 4773 5113 4923 5012 4605 5030 5053 5360 5590 5579

Městská správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Členění, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na čtyři místní části – Buková, Čenkov, Salavice a Třešť, které leží na čtyřech katastrálních územích (pojmenovaných „Buková u Třeště“, „Čenkov u Třeště“, „Salavice“ a „Třešť“ a má deset základních sídelních jednotek – Buková, Čenkov a Salavice a na katastrálním území Třešť se nachází Na pískách, Špičák, Třešť-střed, U Česalíka, U Váňovského rybníka, Za tratí a Zámek.[26]

Třešť je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Město má 21členné zastupitelstvo, v čele 7členné rady stojí starosta Vladislav Hynk.[27]

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 4718 47,94 21 5 KSČM
4 Sdružení nezávislých
4 KDU-ČSL
3 ODS
3Nezávislí 2002
2 ČSSD
Vladislav Nechvátal
2006–2010 4772 47,42 21 5 ODS
5 KDU-ČSL
5 ČSSD
3 KSČM
3 Nezávislí kandidáti 2006
1 STRANA ROVNOST ŠANCÍ
Vladislav Nechvátal
2010–2014 4753 48,77 21 7 KDU-ČSL
3 ČSSD
3 Nezávislí 2010
3 ODS
3 KSČM
2 SNK Evropští demokraté
Vladislav Hynk
2014–2018 4756 49,47 21 9 KDU-ČSL
3 Nestraníci
3 Nová volba pro Třešť
2 ČSSD
2 KSČM
2 ODS
Vladislav Hynk

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[28] Vlajka: List tvoří modrá žerďová čtvercová část s bílým jednorožcem ve skoku a bílá vlající část. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Historický znak města Třeště je tvořen stříbrným jednorožcem na modrém štítu.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v Třešti patří textilní výroba, stavební, strojírenský, dřevozpracující a dříve také nábytkářský průmysl. Ve městě jsou vyráběny uniformy papežské švýcarské gardy. Mezi nejznámější firma patří VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti a společnosti rodiny Podzimků – Podzimek a synové s.r.o., Strojírny Podzimek, s.r.o., Podlahy Podzimek s.r.o. a Dřevovýroba Podzimek s.r.o. Zdravotnické služby poskytuje Poliklinika Třešť, spol. s r.o.[29]

Třeští prochází silnice I. třídy č. 402 z Batelova do Stonařova a č. 406 z Kostelce do Telče a komunikace III. třídy č. 4066 do Stajiště, č. 4065 do Čenkova a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic.[30] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA, ČSAD Jindřichův Hradec a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Jindřichův Hradec, Mrákotín, Studená, Opatov, Růžená, Počátky a Kněžice.[31] a vlaky ve směrech Kostelec a Slanovice.[32] Obcí prochází cyklistické trasy č. 16 z Jezdovic do Čenkova, č. 5129 do Jezdovic, č. 5090 na Špičák, č. 5093 na Šibeniční vrch, č. 5091 do Panenské Rozsíčky, modře značená turistická trasa a Naučná stezka Špičák.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Třešť má osm tříd, v roce 2014 do ní chodilo 216 dětí.[33] Základní škola Třešť je příspěvková organizace města Třešť. Ve školním roce 2013/2014 měla 25 tříd pro 562 žáků. Dojíždějí sem děti z místních částí Třeště - Čenkova, Bukové, Salavic, i okolních obcí Třeštice, Doupě, Hodice, Jezdovice, místních částí Pavlova (Stajiště a Bezděkov) a Panenské Rozsíčky a Růžené.[34] Město zřizuje rovněž dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť zřizuje Kraj Vysočina. Vyučují se zde maturitní obory Ekologie a životní prostředí a Zahradnictví, na středním odborném učilišti truhlář, řezník-uzenář, cukrář, kuchař-číšník, zahradník a na odborném učilišti cukrářská výroba, kuchařské činnosti, květinářské a aranžérské činnosti, pečovatelské služby, řeznická a uzenářská výroba, truhlářská a čalounická výroba a zednické činnosti. Z učebních oborů lze pokračovat v dvouletém nástavbovém studiu oborů podnikání, potravinářský průmysl a nábytkářská a dřevařská výroba.[35]

V Třešti se nachází kulturní dům, Kino Máj a městská knihovna.[36] Funguje tu Tančírna Třešť. Spolkové činnosti se věnuje Autoklub, dva ženské pěvecké sbory Cantare a Cecilie – Cecilia, Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina - Mateřský klub Třešť, Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, Divadelní soubor Jana Lišky Třešť, Divadelní soubor Karla Čapka Třešť, Divadelní soubor Karla Čapka Třešť - loutkáři, Fotoklub Sokol Třešť, Historický radioklub československý, Jezdecký klub Třešť, Kamarád Třešť, Klub Agility, Klub českých turistů, Klub deskových a společenských her, Klub seniorů, Kynologický klub, hudební skupina Labyrint, Moravský rybářský svaz, Muzejní spolek Třešť, Myslivecké sdružení - Špičák, Myslivecké sdružení Třešť – Panenská Rozsíčka, Radioklub Dyje, Římskokatolická farnost Třešť, Skupina historie, divadla a tance Hebrix o.s. Třešť, Spolek přátel betlémů, Třešť 21, divadelní soubor Třešťský průměr, vokální skupina Voxtet, swingový orchestr Zatrestband, ZO Český svaz chovatelů, ZO Český svaz včelařů, ZO Český svaz zahrádkářů a Sbor dobrovolných hasičů Třešť.[37]

V Třešti stojí městská sportovní hala. Fungují tu sportovní kluby SK Stolního tenisu Třešť, Sportovně střelecký klub a TJ Sokol Třešť. TJ Orel Třešť se věnuje futsalu a florbalu, TJ Slavoj PEZAG Třešť fotbalu a TJ Slavoj Třešť tenisu, házené a florbalu.[38]

Kostel sv. Kateřiny Sienské
Bývalá synagoga
Židovský hřbitov

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třešti.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Nepřímo je s městem spojen také světoznámý pražský spisovatel židovského původu Franz Kafka (1883–1924), který tu v letech 1900–07 pravidelně pobýval na prázdninách u svého strýce z matčiny strany, Siegfrieda Löwyho. Na paměť těchto pobytů byla roku 2001 na zdejším Malém nám. Kafkovi odhalena busta.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spřátelené město:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 945.  
  3. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.  
  4. Třešť [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  5. a b Třešť [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  6. Velký Špičák [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  7. Rybníky V Pouštích [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  8. Buk nad myslivnou [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  9. Douglasky u myslivny [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  10. Douglasky u křížku [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  11. Douglaska tisolistá u samoty Pouště [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  12. Dubové stromořadí u rybníka Radkovec [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  13. Dubové stromořadí u Jezdovic [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  14. Dubové stromořadí u Třeště [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  15. Dubová alej v Třešti [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  16. Jedle u Lovětínského rybníka [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  17. Lípy u Agrozetu [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  18. Lípa "U křížku" [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  19. Lípa u "Ovčačky" [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  20. Stromořadí na Křížové cestě [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  21. Smrk na rozcestí k Otovu Dvoru [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  22. Smrk u rybníka k Otovu Dvoru [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  23. Smrk na Šumperku [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.  
  24. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96. Dostupné online.  
  25. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96-4. Dostupné online.  
  26. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  27. KODYSOVÁ, Jana. V Třešti se volilo podle scénáře. Pozice obhájili Hynk i Požárová. Jihlavský deník [online]. 4. 11. 2014 [cit. 4. 11. 2014]. Dostupné online.  
  28. Udělené symboly – Třešť [online]. 1998-11-18, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  29. Třešť [online]. ARES, 2014-10-06, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  30. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  31. Třešť [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  32. Třešť [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  33. Mateřská škola Třešť - charakteristika školy [online]. MŠ Třešť, 2014-10-22, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  
  34. Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ Třešť, 2014-09-01, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  
  35. Pro uchazeče [online]. SOŠ a SOU Třešť, 2014-11-04, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  
  36. Kultura [online]. Město Třešť, 2012-07-23, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  
  37. Spolky [online]. Město Třešť, 2012-07-19, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  
  38. Sport [online]. Město Třešť, 2012-07-19, [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUKVAJ, František. Třešť 1349-2001. Třešť : Město Třešť, 2001. 214 s.  
  • VYBÍHAL, Jiří. Třešť 1945. Jihlava : Jiří Vybíhal, 2010. 119 s.  
  • DOČEKAL, Boris. Třešť a Kostelec na starých pohlednicích. Triesch und Wolframs auf alten Ansichtskarten. Jihlava : Listen, 2003. 119 s. ISBN 80-902360-8-1.  
  • KLIMEŠ, Radvan. Třešť: 20. století očima vzpomínek pamětníků. Třešť : Zdeněk Brychta, 200?. 69 s.  
  • VELIKA, Alena. Třešťské betlémy. Třešť : Město Třešť, 2009. 160 s. ISBN 978-80-254-4234-0.  
  • KESSLER, Jan. Pamětihodnosti Třeště a okolí : katalog duchovní správy v Třešti : katalog kněží - rodáků z Třeště a okolí. Třešť : Římskokatolická farnost, 2009. 150 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]