Josef Jiří Švec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Josefa Jiřího Švece v Třebíči.
Pamětní deska Josefa Jiřího Švece.
Viteze.gif
Rychlá orientace
Související články obsahuje
Portál Třebíč
CoA of Trebic.svg

Josef Jiří Švec (19. července 1883, Čenkov25. října 1918 Aksakovo) byl učitel a plukovník legií v Rusku.

Obsah

[editovat] Biografie

Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval učitelský ústav v Soběslavi. Poté učil osm let v obecné škole v Třebíči. V Třebíči náležel k propagátorům sokolské myšlenky, vedle Jana Syrového a Jana Máchala.[1] Roku 1911 odešel sokolské ideje šířit do Ruska, kde působil jako učitel tělocviku na ekonomickém lyceu v Jekatěrinodaru na severním Kavkazu. V Rusku vstoupil do pravoslavné církve a přijal jméno Georgij.

Po vypuknutí války nenastoupil do Jihlavy ke svému pluku, ale hlásil se jako dobrovolník do České družiny v Kyjevě. Začínal jako velitel první čety, ale největší slávu si získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. V červnu 1917 (podle ruského kalendáře 19.6., dle našeho 2. července 1917) úspěšně bojoval se svou rotou v bitvě u Zborova. Po této legendární vítězné bitvě byl za hrdinství povýšen na poručíka a jmenován velitelem 3. praporu 1. pluku.

[editovat] Sebevražda

V srpnu 1918 byl povýšen na plukovníka a v polovině října se stal velitelem 1. divize. Již 25. října 1918 ve tři hodiny ráno ale spáchal sebevraždu (zastřelil se ve štábním vagonu ve stanici Aksakovo-Belebej), poté co mu jeho podřízení vypověděli poslušnost a odmítli splnit rozkaz (vytlačit přesilu bolševiků z linie Buzuluk - Bugulma). Poté jeho pluk rozkaz splnil. Pohřben byl v Čeljabinsku 28. října, později v roce 1933 exhumován a ostatky přeneseny do Památníku osvobození na Vítkově. Bronzový pomník mu byl postaven v Praze "Na Pohořelci" a nebyl nacisty odstraněn (zlikvidován byl až v roce 1949, bezestopy komunisty[zdroj?]). Za nacistické okupace byly ostatky definitivně umístěny do rodinné hrobky v Třešti.

[editovat] Deník

Švec si v Rusku psal deník. Po první světové válce vyšel několikrát, ale později byl zakázán. Nejcennější jsou Švecovy zápisky z počátku války.

[editovat] Zdroje

  • GÖBL, L. Osobnosti Vysočiny I.. 1. vyd. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. 245 s. ISBN 80-86391-15-9
  • BUDÍNSKÝ, L. Vraždy, sebevraždy, popravy slavných Čechů / Vydavatelství MAYDAY publishing, 2008. 62-63 s. ISBN 978-80-86986-31-9

[editovat] Reference

  1. ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. Str. 177. – Zpravodaj města Třebíče, 10/1994 str. 10 s odkazem na pamětníky uvádí, že učil v horecké škole Na Potoce.

[editovat] Související články

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje