Kyjev

Kyjiv Київ
Pohled přes Vydubycký monastýr na Dnipro a levobřežní Kyjiv
znak vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:	50° 27′ s. š., 30° 30′ v. d.
nadmořská výška:	179 m n. m.
stát:	Ukrajina
město se zvláštním statutem:	Kyjiv
administrativní dělení:	27 obvodů (rajónů)
Kyjiv
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	839 km²
počet obyvatel:	2 718 100 (2006)
hustota zalidnění:	3178 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci (82 %), Rusové (13 %), Židé, Bělorusové, Poláci, Arméni
náboženské složení:	pravoslavní (64 %), z toho Kyjivský patriarchát 67 %, Moskevský patriarchát 18 %
správa
starosta:	Leonid Černoveckyj
oficiální web:	kmv.gov.ua
telefonní předvolba:	+380
PSČ:	01xxx-04xxx

Kyjiv (ukrajinsky Київ, Kyjiv [ˈkɪjiw], z ruštiny psáno Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100 obyvatel (2007), včetně aglomerace pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjiv je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Díky své starobylosti bývá nazýván „matkou ruských měst“.

Název

Stejně jako jméno jihomoravského města Kyjov je název odvozen od osobního jména Kyj a znamená tedy „Kyjův“. V jiných jazycích: rusky: Киев [kijev], polsky: Kijów, jidiš: קיאב [kijav], německy: Kiew.

Znak

Kyjevský znak zobrazuje archanděla Michaela držícího plamenný meč a štít na azurovém poli. Původně na něm byl zobrazen svatý Jiří bojující s drakem, ten zůstal ve znaku Kyjevské oblasti.

Dějiny

První osídlení území dnešního Kyjiva pochází z přelomu 5. a 6. století, z této doby je doložena keramika typu Korčak a byzantské mince. Z 6. a 7. století jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné hradiště. Osídlení se soustředilo do oblasti Zámkové hory, Dětinek a Starokyjevské hory. O počátcích Kyjiva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století arménským historikem Zenobem Glakem a na počátku 12. století v ruské Pověsti dávných let. Týká se bratrů Kyje, Ščeka (pravděpodobně a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene Poljanů. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjiv. V roce 866 podle Pověsti nebo v roce 860 podle byzantských pramenů Kyjiv ovládli varjagští bojovníci Askold a Dir a vládli zde až do roku 882 kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, novgorodským knížetem Olegem. Tento rok se považuje za počátek Kyjevské Rusi.

V 9. století se už Kyjiv stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť, na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na Lysé hoře. Na konci 10. století kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety 989-996 nechal postavit tzv. Desátkový chrám sv. Bohorodičky, nejspíše na místě předchozí pohanské svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru, Jeho syn Jaroslav Moudrý obehnal Kyjiv mohutným valem a postavil Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Kyjiv této doby měl mnoho kostelů, klášterů a bojarských dvorců. Řemesla a obchod se soustředili v podhradí zvaném Podol, které bylo později také opevněno. Mimo město stál významný klášter Kyjivskopečerská lávra, centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století.

Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjiv začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjiv byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil Vladimir. Roku 1154 dobyl Kyjiv vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za definitivní konec kyjevského státu.

Roku 1240 město zpustošila mongolská vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.

Od roku 1363 náležel Kyjiv k litevskému velkoknížectví (od roku 1471 jako středisko Kyjivského vojvodství) a spolu s ním později v rámci Lublinské unie k polsko-litevské říši. Od roku 1497 měl Kyjiv samosprávu podle magdeburského způsobu.

Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjiv dostal pod ruskou správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjiv střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní Ševčenkova univerzita, byla založena roku 1834.

Po revoluci roku 1917 se v Kyjevě ustavila ukrajinská Centrální rada, která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce bolševici a od roku 1920 tak byl Kyjiv sovětský. Teprve roku 1934 se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí Ukrajinské SSR.

Po útoku na Sovětský svaz Němci 19. září 1941 dobyli i Kyjiv, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – 29. a 30. září 1941 zvláštní jednotky SS svezly do rokle Babí Jar na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedna z prvních vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky slovenské "Rychlé divize". Z nacistické okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno 6. listopadu 1943 jednotkami 1. ukrajinského frontu, kde jako první do města vstoupily jednotky 1. československé samostatné brigády.

Od roku 1991 je Kyjiv hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin zapsal v listopadu a prosinci 2004, kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná Oranžová revoluce, vedly ke změně režimu v zemi.

Poloha a přírodní podmínky

Historické centrum Kyjiva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem Dniprou, ve 20. století vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například Darnycja) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. Oboloň, Podil). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími k Dněpru. Do Dnipra u Kyjeva zleva ústí řeka Desna, severně od města Dněpr zadržuje velká Kyjivská přehrada.

Podnebí

Podnebí je mírné kontinentální. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. Během zimy přicházejí oblevy, při kterých všechen sníh roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo -20°C po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla -32,2°C. Nejkratší roční období je jaro, které trvá od půli března do půli května. Nejvíce srážek a srážkových rekordů je v létě a v posledních letech bývá velmi horko (okolo 30°C) už koncem Dubna. První půlka podzimu bývá suchá, ale stává se, že září může být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153 mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58 mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9°C. říjnu a listopadu může suché počasí také být, když je nad Kyjevem tlaková výše a slunečno teploty můžou vystoupit na 20°C, ale koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu.

Kyjev – podnebí
Měsíc	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	Rok
Nejvyšší teplota [°C]	4	6	16	23	28	30	32	32	26	20	13	6	32
Průměrné maximum [°C]	-1	0	7	17	22	24	27	25	18	10	5	-1	12,75
Průměrná teplota [°C]	-3,5	-2,5	3	12	16,5	19,5	20,5	19,5	13	7,5	2,5	-3	8,75
Průměrné minimum [°C]	-6	-5	-1	7	11	15	17	15	9	3	0	-5	5
Nejnižší teplota [°C]	-15	-15	-7	0	5	10	13	9	4	-2	-8	-12	-15
Srážky [mm]	36	39	36	46	57	82	72	61	58	40	48	44	619
Zdroj: {{{accessdate}}}

Slavní rodáci

• Nikolaj Berďajev, křesťanský filozof
• Michail Bulgakov, sovětský prozaik a dramatik, autor románu Mistr a Markétka
• Dmitrij Bogrov, revolucionář, policejní udavač, vrah Pjotra Stolypina
• Milla Jovovich, herečka, modelka
• Kazimir Malevič, malíř
• Golda Meirová, ministerská předsedkyně Izraele
• Igor Sikorskij, letecký konstruktér
• Michail Tereščenko, politik

Pamětihodnosti

• Chrám sv. Žofie (Софійський собор) z 11. století, založený knížetem Jaroslavem Moudrým, později přestavěný.
• Chrám sv. Ondřeje (Андріївська церква)
• Kyjevskopečerská lávra (Києво-Печерська лавра)
• Chrám sv. Vladimíra
• Chrám sv. Michala (Михайлівський Золотоверхий собор)
• socha Matka Vlast
• Zlatá brána (Золоті ворота)

• 

  Pomník Bohdana Chmelnického

• 

  Chrám svaté Žofie

• 

  Chrám svatého Michala

• 

  Andrijivskyj Uzviz

• 

  Kyjevská univerzita

• 

  Dům s chimérami

• 

  Státní opera

• 

  Střed města

Administrativní členění

Správní obvody Kyjeva

Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů (rajónů):

• Darnyckyj (Дарницький)
• Desňanskyj (Деснянський)
• Dniprovskyj (Дніпровський)
• Holosijivskyj (Голосіївський)
• Oboloňskyj (Оболонський)
• Pečerskyj (Печерський)
• Podilskyj (Подільський)
• Solomenskyj (Солом'янський)
• Svjatošynskyj (Святошинський)
• Ševčenkivskyj (Шевченківський)

Doprava

Kyjevské metro

Související informace naleznete v článku Doprava v Kyjevě.

Kyjiv je vedle Lvova či Charkova nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta Iz Varjag v Greki, byla hlavní dopravní tepnou řeka Dnipro. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po Dnipru se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dnipro byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť metra, tramvají, trolejbusů i autobusů. Hlavním nádražím je Kyjiv-Pasažyrskyj.

Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní letiště Boryspil, blíže městu leží menší letiště Žuljany.

Odkazy

Související články

• Hlavní nádraží v Kyjevě
• Metro v Kyjevě
• Tramvajová doprava v Kyjevě

Externí odkazy

• (česky) Kyjev – Kiev.cz, průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi
• (ukrajinsky) Encyklopedie Kyjeva
• (ukrajinsky) (rusky) (anglicky) Oficiální web městské rady