Kyjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyjev
Київ
Pohled přes Vydubycký monastýr na Dněpr a levobřežní Kyjev
Pohled přes Vydubycký monastýr na Dněpr a levobřežní Kyjev
Kyjev – znak
znak
Kyjev – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 179 m n. m.
stát: Ukrajina Ukrajina
město se zvláštním statutem: Kyjev
administrativní dělení: 27 obvodů (rajónů)
Kyjiv
Red pog.png
Kyjiv
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 839 km²
počet obyvatel: 2 718 100 (2006)
hustota zalidnění: 3178 obyv. / km²
etnické složení: Ukrajinci (82 %), Rusové (13 %), Židé, Bělorusové, Poláci, Arméni
náboženské složení: pravoslavní (64 %) – z toho Kyjevský patriarchát 67 %, Moskevský patriarchát 18 %
správa
starosta: Halyna Herehová (zastupující)
oficiální web: http://kmv.gov.ua
telefonní předvolba: +380
PSČ: 01xxx-04xxx

Kyjev (ukrajinsky Київ, Kyjiv [ˈkɪjiw]; rusky Киев, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100 obyvatel (2007),[1] včetně aglomerace pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Pro svou starobylost bývá nazýván „matkou ruských měst“.

Název[editovat | editovat zdroj]

Je odvozen od osobního jména Kyj a znamená tedy „Kyjův“. (Srovnej např. Kyjov.) V jiných jazycích se jméno města píše: polsky: Kijów, jidiš: קיאב [kijav], německy: Kiew.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Kyjevský znak zobrazuje archanděla Michaela držícího plamenný meč a štít na azurovém poli. Původně na něm byl zobrazen svatý Jiří bojující s drakem, ten zůstal ve znaku Kyjevské oblasti.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První osídlení území dnešního Kyjeva pochází z přelomu 5. a 6. století, z této doby je doložena keramika typu Korčak a byzantské mince. Z 6. a 7. století jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné hradiště. Osídlení se soustředilo do oblasti Zámkové hory, Dětinek a Starokyjevské hory. O počátcích Kyjeva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století arménským historikem Zenobem Glakem a na počátku 12. století v ruské Pověsti dávných let. Týká se bratrů Kyje, Ščeka (pravděpodobně) a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene Poljanů. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjev. V roce 866 podle Pověsti nebo v roce 860 podle byzantských pramenů Kyjev ovládli varjagští bojovníci Askold a Dir a vládli zde až do roku 882 kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, novgorodským knížetem Olegem. Tento rok se považuje za počátek Kyjevské Rusi.

V 9. století se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť, na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na Lysé hoře. Na konci 10. století kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety 989996 nechal postavit tzv. Desátkový chrám sv. Bohorodičky, nejspíše na místě předchozí pohanské svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru, Jeho syn Jaroslav Moudrý obehnal Kyjev mohutným valem a postavil Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Kyjev této doby měl mnoho kostelů, klášterů a bojarských dvorců. Řemesla a obchod se soustředili v podhradí zvaném Podol, které bylo později také opevněno. Mimo město stál významný klášter Kyjevskopečerská lávra, centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století.

Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha v jižní části státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil Vladimir. Roku 1154 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za definitivní konec kyjevského státu.

Roku 1240 město zpustošila mongolská vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.

Od roku 1363 náležel Kyjev k litevskému velkoknížectví (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci Lublinské unie k polsko-litevské říši. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle magdeburského způsobu.

Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod ruskou správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní Ševčenkova univerzita, byla založena roku 1834.

Po revoluci roku 1917 se v Kyjevě ustavila ukrajinská Centrální rada, která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce bolševici a od roku 1920 tak byl Kyjev sovětský. Teprve roku 1934 se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí Ukrajinské SSR.

Po útoku na Sovětský svaz Němci 19. září 1941 dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – mimo jiné 29.30. září 1941 zvláštní jednotky SS svezly do rokle Babí Jar na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Na dobývání a okupaci města se podílely i např. slovenské jednotky (Rychlá divize). Z nacistické okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno 6. listopadu 1943 jednotkami 1. ukrajinského frontu, v jehož rámci jako první do města vstoupily jednotky 1. československé samostatné brigády.

Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin země zapsal v listopadu a prosinci 2004, kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná Oranžová revoluce, vedly ke změně režimu v zemi.

V roce 2013 a 2014 zde probíhali masové nepokoje,zvané Euromajdan,při kterých došlo k svržení Prezidenta Viktora Janukovyče.

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem Dněpru; ve 20. století vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například Darnycja) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. Oboloň, Podol). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími se k řece. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka Desna, severně od města Dněpr zadržuje velká Kyjevská přehrada.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je mírné kontinentální. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. Během zimy přicházejí oblevy, při kterých všechen sníh roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo -20°C po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla -32,2 °C. Nejkratší roční období je jaro, které trvá od půli března do půli května. Nejvíce srážek a srážkových rekordů je v létě a v posledních letech bývá velmi horko (okolo 30 °C) už koncem Dubna. První půlka podzimu bývá suchá, ale stává se, že září může být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153 mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58 mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9 °C. říjnu a listopadu může suché počasí také být, když je nad Kyjevem tlaková výše a slunečno teploty mohou vystoupit na 20 °C, ale koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu.

Kyjev – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 4 6 16 23 28 30 32 32 26 20 13 6 32
Průměrné maximum [°C] -1 0 7 17 22 24 27 25 18 10 5 -1 12,75
Průměrná teplota [°C] -3,5 -2,5 3 12 16,5 19,5 20,5 19,5 13 7,5 2,5 -3 8,75
Průměrné minimum [°C] -6 -5 -1 7 11 15 17 15 9 3 0 -5 5
Nejnižší teplota [°C] -15 -15 -7 0 5 10 13 9 4 -2 -8 -12 -15
Srážky [mm] 36 39 36 46 57 82 72 61 58 40 48 44 619
Zdroj: [2] {{{accessdate}}}

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Správní obvody Kyjeva

Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů (rajónů):

  • Darnyckyj (Дарницький)
  • Desňanskyj (Деснянський)
  • Dniprovskyj (Дніпровський)
  • Holosijivskyj (Голосіївський)
  • Oboloňskyj (Оболонський)
  • Pečerskyj (Печерський)
  • Podilskyj (Подільський)
  • Solomenskyj (Солом'янський)
  • Svjatošynskyj (Святошинський)
  • Ševčenkivskyj (Шевченківський)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kyjevské metro
Související informace naleznete také v článku Doprava v Kyjevě.

Kyjev je vedle Lvova či Charkova nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta tzv. Cesta od Varjagů k Řekům (Iz Varjag v Greki), byl Dněpr hlavní dopravní tepnou. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po řece se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť metra, tramvají, trolejbusů i autobusů. Hlavním nádražím je Kyjiv-Pasažyrskyj.

Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní letiště Boryspil, blíže městu leží menší letiště Žuljany.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ukrcensus.gov.ua/news/article;438/ (oficiální údaje z 1. 1. 2007)
  2. Srážky, Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu