Soběslav

Soběslav
Kostel sv. Víta, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0317 553131
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností:	Soběslav
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	20,00 km²
počet obyvatel:	7 215 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	49° 15′ 35″ s. š., 14° 43′ 9″ v. d.
nadmořská výška:	405 m
PSČ:	392 01
zákl. sídelní jednotky:	14
části obce:	5
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Soběslav nám. Republiky 59/1 392 01 Soběslav
starosta / starostka:	Ing. Jindřich Bláha
Oficiální web: http://www.musobeslav.cz E-mail: bryll@musobeslav.cz
Soběslav Soběslav, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tento článek pojednává o jihočeském městě. O rodném mužském jméně pojednává článek Soběslav (jméno).

Soběslav (německy Sobieslau) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 18 km jižně od Tábora na soutoku Lužnice a Černovického potoka. Žije zde přes 7 tisíc obyvatel. Město leží na budované dálnici D3 a mezinárodní silnici E55 z Prahy do Českých Budějovic a Lince. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.

Historie

První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Velenic do Prahy. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.

Pamětihodnosti, kulturní a sportovní instituce

• Kostel sv. Víta ze 14. století představuje vrchol gotické architektury v Českých zemích
• dvoulodní kostel sv. Petra a Pavla s 68 metrů vysokou městskou kostelní věží, která je dnes symbolem Soběslavi

• Rožmberský hrad Hláska - hrad založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska s unikátním sklepením. Roku 1394 zde byl vězněn český král Václav IV. V závěti odkázal Petr Vok městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu. K tomuto činu ale nikdy nedošlo. V dnešní době je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo s několika sály, ve starém gotickém paláci naleznete unikátní a moderní veřejnou knihovnu umístěnou v samostatném, železo-skleněné objektu. Sen Petra Voka tak byl částečně naplněn

Soběslavský hrad dnes

• Smrčkův dům - v objektu historického domu je dnes umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat
• Dům Petra Voka (Rožmberský dům) - v tomto středověkém domě z 15. století návštěvník nalezne přírodopisné muzeum a výstavní prostory
• Hřbitovní kostel sv. Marka - založen roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. V současné době je zde soběslavská galerie a oddávací síň
• Stará radnice - budova s dvěma štíty z roku 1487, v přízemí informační centrum města
• Společenské centrum Soběslavska - zrekonstruovaný multifunkční prostor využívaný nejčastěji jako kino a kongresové centrum
• Sportovní areál - fotbalový stadion, zimní stadion s celoročním provozem, tenisová hala, posilovna a multifunkční sportovní plocha
• Městské koupaliště - vybudovaná v roce 2011, venkovní plavecký bazém s brouzdalištěm, tobogány a divokou řekou
• Nový rybník - přírodní rezervace, v okolí je altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba)
• Les Svákov s kaplí Bolestné Panny Marie, se zachovalými valy slovanského hradiště, se studánkou a s altánkem. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav.
• Nové městské koupaliště.

Osobnosti

• Josef Bertl, architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze
• Karel Bodlák (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
• Jaroslav Brodský (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
• Emilie Fryšová (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
• Jaromír Hořejš (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
• Edmund Chvalovský (1869–1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život - Odpočinek trávil režisér Chvalovský od svých 67 let v Soběslavi (1906–1934) a většinu z těchto let věnoval místnímu divadelnímu dění, které zde má hluboké kořeny (od roku 1828). Ve městě v bývalé Rožmberské škole bylo od roku 1888 nové velké jeviště a aktivní dramatický odbor Sokol a získal v roce 1906 silnou podporu v osobě Chvalovského; následovala jeho plodná spolupráce umělecké praxe s mladým nadšením; vychoval dvě generace herců; byl ochráncem a pomocníkem spolku, propůjčil mu své jméno; měl zásluhu na vybudování moderního jeviště – a na něm při otevíracím představení Lucerny v roce 1930 svoji cennou třiadvacetiletou práci s místním divadlem ukončil. Mistr Chvalovský je pochován na místním hřbitově a na domě čp. 345 je pamětní deska s textem: 1839–1934 ZDE ŽIL A ZEMŘEL MISTR EDMUND CHVALOVSKÝ PRVNÍ REŽISÉR SMETANOVÝCH OPER, ČLEN KRÁL. ZEMSKÉHO A NÁROD. DIVADLA V PRAZE – KLUB SÓLISTŮ NÁR. DIV. – NÁROD. DIVADLO – ÚSTŘ. ŘED. ČESKÉHO HERECTVA. Je po něm pojmenována ulice.

Stará radnice a kostel sv. Víta

• Helena Johnová (1884–1962),česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy umělecoprůmyslové v Praze.
• František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
• Jiří Laburda (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
• Karel Lustig (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
• Otakar Ostrčil (1879–1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi - Mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra r. 1934 v Brně).
• Antonín Skočdopole (1828-1919), pedagog, národní buditel
• František Josef Studnička (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
• Donát Šajner (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
• Ladislav Tikal (1905–1980), československý gymnasta, olympionik,
• Rudolf Veselý (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista

Místní části

• Chlebov
• Nedvědice
• Soběslav I
• Soběslav II
• Soběslav III

Partnerská města

• Sabinov, Slovensko

Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Soběslav na www.jiznicechy.org
• Nezávislý informační server pro obyvatele města