Soběslav
| Soběslav | |
|---|---|
Kostel sv. Víta, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0317 553131 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Soběslav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 20,00 km² |
| počet obyvatel: | 7 215 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 15′ 35″ s. š., 14° 43′ 9″ v. d. |
| nadmořská výška: | 405 m |
| PSČ: | 392 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 14 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Soběslav nám. Republiky 59/1 392 01 Soběslav |
| starosta / starostka: | Ing. Jindřich Bláha |
| Oficiální web: http://www.musobeslav.cz E-mail: bryll@musobeslav.cz |
|
Soběslav (německy Sobieslau) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 18 km jižně od Tábora na soutoku Lužnice a Černovického potoka. Žije zde přes 7 tisíc obyvatel. Město leží na budované dálnici D3 a mezinárodní silnici E55 z Prahy do Českých Budějovic a Lince. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.
Obsah |
Historie [editovat]
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Velenic do Prahy. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.
Pamětihodnosti, kulturní a sportovní instituce [editovat]
- Kostel sv. Víta ze 14. století představuje vrchol gotické architektury v Českých zemích
- dvoulodní kostel sv. Petra a Pavla s 68 metrů vysokou městskou kostelní věží, která je dnes symbolem Soběslavi
- Rožmberský hrad Hláska - hrad založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska s unikátním sklepením. Roku 1394 zde byl vězněn český král Václav IV. V závěti odkázal Petr Vok městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu. K tomuto činu ale nikdy nedošlo. V dnešní době je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo s několika sály, ve starém gotickém paláci naleznete unikátní a moderní veřejnou knihovnu umístěnou v samostatném, železo-skleněné objektu. Sen Petra Voka tak byl částečně naplněn
- Smrčkův dům - v objektu historického domu je dnes umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat
- Dům Petra Voka (Rožmberský dům) - v tomto středověkém domě z 15. století návštěvník nalezne přírodopisné muzeum a výstavní prostory
- Hřbitovní kostel sv. Marka - založen roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. V současné době je zde soběslavská galerie a oddávací síň
- Stará radnice - budova s dvěma štíty z roku 1487, v přízemí informační centrum města
- Společenské centrum Soběslavska - zrekonstruovaný multifunkční prostor využívaný nejčastěji jako kino a kongresové centrum
- Sportovní areál - fotbalový stadion, zimní stadion s celoročním provozem, tenisová hala, posilovna a multifunkční sportovní plocha
- Městské koupaliště - vybudovaná v roce 2011, venkovní plavecký bazém s brouzdalištěm, tobogány a divokou řekou
- Nový rybník - přírodní rezervace, v okolí je altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba)
- Les Svákov s kaplí Bolestné Panny Marie, se zachovalými valy slovanského hradiště, se studánkou a s altánkem. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav.
- Nové městské koupaliště.
Osobnosti [editovat]
- Josef Bertl, architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze
- Karel Bodlák (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
- Jaroslav Brodský (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
- Emilie Fryšová (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
- Jaromír Hořejš (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
- Edmund Chvalovský (1869–1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život - Odpočinek trávil režisér Chvalovský od svých 67 let v Soběslavi (1906–1934) a většinu z těchto let věnoval místnímu divadelnímu dění, které zde má hluboké kořeny (od roku 1828). Ve městě v bývalé Rožmberské škole bylo od roku 1888 nové velké jeviště a aktivní dramatický odbor Sokol a získal v roce 1906 silnou podporu v osobě Chvalovského; následovala jeho plodná spolupráce umělecké praxe s mladým nadšením; vychoval dvě generace herců; byl ochráncem a pomocníkem spolku, propůjčil mu své jméno; měl zásluhu na vybudování moderního jeviště – a na něm při otevíracím představení Lucerny v roce 1930 svoji cennou třiadvacetiletou práci s místním divadlem ukončil. Mistr Chvalovský je pochován na místním hřbitově a na domě čp. 345 je pamětní deska s textem: 1839–1934 ZDE ŽIL A ZEMŘEL MISTR EDMUND CHVALOVSKÝ PRVNÍ REŽISÉR SMETANOVÝCH OPER, ČLEN KRÁL. ZEMSKÉHO A NÁROD. DIVADLA V PRAZE – KLUB SÓLISTŮ NÁR. DIV. – NÁROD. DIVADLO – ÚSTŘ. ŘED. ČESKÉHO HERECTVA. Je po něm pojmenována ulice.
- Helena Johnová (1884–1962),česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy umělecoprůmyslové v Praze.
- František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
- Jiří Laburda (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog[2]
- Karel Lustig (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
- Otakar Ostrčil (1879–1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi - Mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra r. 1934 v Brně).
- Antonín Skočdopole (1828-1919), pedagog, národní buditel
- František Josef Studnička (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
- Donát Šajner (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
- Ladislav Tikal (1905–1980), československý gymnasta, olympionik,
- Rudolf Veselý (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista
Místní části [editovat]
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Jiří Laburda – životopis skladatele
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Soběslav na www.jiznicechy.org
- Nezávislý informační server pro obyvatele města
| Město Soběslav |
|---|
|
Chlebov | Nedvědice | Soběslav I | Soběslav II | Soběslav III |