Sezimovo Ústí
| Sezimovo Ústí | |
|---|---|
Benešova vila |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0317 553069 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Sezimovo Ústí |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,46 km² |
| počet obyvatel: | 7 315 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 23′ 7″ s. š., 14° 41′ 4″ v. d. |
| nadmořská výška: | 399 m |
| PSČ: | 391 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Sezimovo Ústí Dr. Beneše 21 391 01 Sezimovo Ústí |
| starosta / starostka: | Mgr. Ing. Martin Doležal |
| Oficiální web: http://www.sezimovo-usti.cz/ E-mail: info@sezimovo-usti.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Sezimovo Ústí (německy Alttabor) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 4 km jižně od Tábora na soutoku Kozského potoka a Lužnice. V roce 2011 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Z prvopočátků dějin města Sezimovo Ústí je známo jen několik málo dat. Každé z nich je proto významné, dvě však zvlášť. První z nich se nalézá v aktech generální kapituly dominikánského řádu, jež roku 1250 vyslovila souhlas se zasvěcením kostela ústeckého konventu zakladateli řehole sv. Dominikovi. A protože se tento žebravý řád usazoval jen ve slibně se rozvíjejících městech, lze z toho vyvozovat, že město Ústí i s klášterem bylo založeno před polovinou 13. století. Nová řeholní komunita se v Ústí měla čile k světu, neboť navzdory tomu, že měla žít asketickým životem, mohla zapůjčit jistý peněžitý obnos Petru Vokovi z Rožmberka. Ten také na svůj dluh nezapomněl a v testamentu z roku 1262 tamější dominikány náležitě odškodnil. Město se v tomto dokumentu zve prostě Auczt – Ústí. Teprve v listině Karla IV. z roku 1345 ve věci nalezišť stříbra se poprvé objevuje upřesňující dodatek („Ústí nad řekou Lužnicí“) a konečně o čtyři desítky let později rodáci označovali již své město jako „Sezimovo Ústí“ v souvislosti se Sezimou, pátým, nevlastním synem Vítka z Prčice, z mocného šlechtického rodu Vítkovců.
Za husitských válek bylo město místními husity opuštěno a zcela vypáleno (1420), obnoveno bylo v roce 1828. V blízkosti města se nachází zřícenina Kozího hrádku, přímo v centru pak areál Benešovy vily - letního sídla druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, který je zde i se svou manželkou Hanou pohřben.
Město tvoří dvě místní části Sezimovo Ústí 1 (Paďousy) a Sezimovo Ústí 2 (Baťov nebo nově také Kovák). Sezimovo Ústí 2 vzniklo zásluhou podnikatelských aktivit Jana Antonína Bati. Tento podnikatel si v blízkosti města v důsledku začátku druhé světové války vybral obecní pozemky pro stavbu závodu (původně plánoval umístit nový závod na Slovensku). Pro své dělníky zde vybudoval takřka nové město. V roce 1939 započala výstavba závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a.s., v jehož sousedství současně vyrostlo moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem velmi podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. U závodu byla také založena v roce 1939 soukromá Baťova škola práce (dnes Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy) vychovávající nové pracovníky pro budovaný závod.
Pamětihodnosti [editovat]
Osobnosti [editovat]
- Jan Hus (1371 - 1415), středověký český teolog, kazatel a náboženský reformátor
- Chval Řepický z Machovic (14. století/15. století), husitský hejtman
- Edvard Beneš (1884 - 1948), československý politik a prezident
- Václav Kaplický (1895 - 1982), prozaik a publicista
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- http://www.hvezdarna-fp.cz/ Hvězdárna Františka Pešty
- http://knihovnasezimovousti.webnode.cz/ Městská knihovna
- Videodokument a průvodce městem
