Univerzita Karlova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Historická budova Karolina s arkýřem Velké auly

Univerzita Karlova v Praze (latinský název Universitas Carolina Pragensis) je přední česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě. UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni. Celkem zde studuje přes 47 tisíc studentů, tj. téměř pětina všech vysokoškoláků v ČR. Roku 2009 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice a v celosvětovém žebříčku ji zařadila na 201.–302. místo.[1]

Obsah

[editovat] Založení a dějiny

[editovat] Středověká, stavovská a jezuitská univerzita

Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (1347-1740)
Pečeť Univerzity Karlovy (kolem 1360)

Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349.[1] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do čtyř „národů“ podle původu, protože univerzita byla určena pro celou oblast Karlovy říše.

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysou stavbou Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch Čechů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v Lipsku a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.

[editovat] Osvícenský absolutismus

Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918)

Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé části univerzity působili například vědci Ernst Mach a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen.

Budova Filozofické fakulty UK (L.Sakař, 1929)

[editovat] Československá republika

Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)

Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl parlament roku 1920, že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.

[editovat] Po roce 1945

Hlavní článek: Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)
Vstupní dvůr Karolina podle návrhu arch. Frágnera

V roce 1945 byla německá univerzita zrušena, její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta jaderné fyziky (1955), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953).

Po tzv. „sametové revoluci“, o níž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit, kde má UK významné postavení.

Podle zákona 172/1990 se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, zákon č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdil. Identifikační číslo univerzity (IČ) je 00216208.

[editovat] Současný stav

17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast

  • humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, novinářství a knihovnictví, sportu, teologie a věd o umění,
  • přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
  • lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie.

V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR.

V čele univerzity stojí rektor, jímž je od roku 2005/6 biolog, prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. K 31. 12. 2006 studovalo na UK 47 831 studentů v 523 studijních oborech, z toho 7364 doktorských studentů a přes 6 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2006 dostala UK 54 492 přihlášek ke studiu a přijala 17 343 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. Z celkem asi osmi tisíc interních zaměstnanců je asi 500 profesorů, 800 docentů, 1000 vědeckých pracovníků a přes 2500 asistentů a lektorů.

Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, přičemž o něco větší podíl připadá na Akademii věd a zbytek na všechny ostatní vysoké školy a ústavy. V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.

Rozpočet univerzity činil v roce 2006 téměř 7 mld. Kč, z toho téměř 2 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet). Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování, vydavatelská činnost a knihovny.

[editovat] Média

UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz ([2]) a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.

[editovat] Medaile a ceny

[editovat] Slavní absolventi

Dvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry
Budovy fyzikálních ústavů MFF v Troji (1978)
Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)

[editovat] Organizační struktura

[editovat] Fakulty

[editovat] Další součásti

[editovat] Vysokoškolské ústavy

[editovat] Jiná pracoviště

[editovat] Účelová zařízení

[editovat] Odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Univerzita Karlova

[editovat] Reference

  1. ↑ Academic Ranking of World Universities. Academic Ranking of World Universities - 2009 [online]. 2009-11-02, [cit. 2009-02-05]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • M. Svatoš (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 – 1622). Praha 1995
  • I. Čornejová (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622-1802). Praha 1995
  • J. Havránek (red.), Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802-1918). Praha 1995
  • J. Havránek – Z. Pousta (red.), Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918-1990). Praha 1995
  • Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.
  • Ottův slovník naučný. Heslo Praha

[editovat] Externí odkazy

z • d • e
Univerzita Karlova v Praze
Vedení
Fakulty
Vysokoškolské ústavy
Jiná pracoviště
Účelová zařízení
Jednotky fakult
z • d • e
Veřejné vysoké školy v Česku Česko

Akademie múzických umění v Praze • Akademie výtvarných umění v Praze • Česká zemědělská univerzita v Praze • České vysoké učení technické v Praze • Janáčkova akademie múzických umění v Brně • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích • Masarykova univerzita • Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně • Ostravská univerzita v Ostravě • Slezská univerzita v Opavě • Technická univerzita v Liberci • Univerzita Hradec Králové • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem • Univerzita Karlova • Univerzita Palackého v Olomouci • Univerzita Pardubice • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně • Veterinární a farmaceutická univerzita Brno • Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze • Vysoká škola ekonomická v Praze • Vysoká škola polytechnická Jihlava • Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze • Vysoké učení technické v Brně • Západočeská univerzita v Plzni
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_Karlova“