Jan Marcus Marci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Marek
Jan Marcus Marci
Jan Marcus Marci
Narození 13. června 1595
Lanškroun
Úmrtí 10. dubna 1667
Praha
Občanství Svatá říše římská a Česko
Povolání lékař, fyzik a matematik
Znám jako Jan Marcus Marci de Kronland
Titul falckrabě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Marcus Marci, česky Jan Marek Marci z Kronlandu[1], lat. Ioannes Marcus Marci, (13. června 1595, Lanškroun - 10. dubna 1667, Praha) byl renesanční lékař, fyzik a matematik, jeden z posledních českých polyhistorů.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Litomyšli a poté na univerzitách v Olomouci a v Praze.

Lékařská praxe[editovat | editovat zdroj]

V roce 1625 získal v Praze doktorát medicíny. Současně získal místo mimořádného profesora na lékařské fakultě. V roce 1626 byl jmenován fysikem (lékařem) království českého a roku 1630 řádným profesorem na univerzitě. V roce 1658 byl jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. a v roce 1662 rektorem univerzity. Vedle své profesury vykonával úspěšnou lékařskou praxi.

Vědecká praxe[editovat | editovat zdroj]

Proslavil se svými objevy fyzikálními o rázu pružných těles a o lomu světla. Za tyto výsledky byl jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně.[2]

Z problémů čistě matematických ho upoutala kvadratura kruhu. Té věnoval dva spisy De proportione motus figurarum rectilinearum et circuli quadratura ex motu, který vyšel v Praze v roce 1648, a Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, vydaného v Praze v roce 1654.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Idearum operatritium idea, 1635
  • De proportione motus seu regula sphygmica ad celeritatem et tarditatem pulsuum, 1639
  • Thaumantias sive liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura, Praha, typis Academicis, 1648 (reprint Cimelia pragensia 3, 1968)
  • De proportione motus figurarum rectilineaurum et circuli quadratura motu, 1648
  • De longitudine seu differentia inter duos meridianos, 1650
  • Dissertatio de natura iridis, 1650
  • Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, 1654
  • Philosophia vetus restituta, 1662
  • Liturgia mentis seu Dissertatio de natura epilepsiae, illius ortu et causis, 1678
  • Othosophia seu philosophia impulsus universalis, 1683

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vojničův rukopis[editovat | editovat zdroj]

Marci získal po smrti alchymisty G. Baresche z jeho pozůstalosti záhadnou knihu nazývanou dnes Voynichův manuskript. Po určitém čase ji odeslal ke zkoumání učenému jezuitovi Athanasiu Kircherovi, odborníku na koptštinu. Průvodní Marciho dopis je datován 19. srpna 1666 nebo snad 1665.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky Jan Marcus Marci z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.

  1. http://www.techmania.cz/edutorium/art_vedci.php?key=589 Za své lékařské zásluhy a obranu Prahy proti Švédům v roce 1648 obdržel šlechtický titul, zvolil si přívlastek z Kronlandu (přesmyčka ke Landskron, tedy současně Landškroun) a do erbu si kromě lanškrounské koruny umístil i duhový oblouk. Duha symbolizovala hlavní zájem Marciho fyzikálního bádání a pak také mír na zemi, který měl nastat po třicetileté válce.
  2. Tiltman, John H.. The Voynich Manuscript: "The Most Mysterious Manuscript in the World". Technical Journal. National Security Agency, léto 1967, roč. XII, čís. 3. DOCID: 631091. Dostupné online [cit. 20.10.2012]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • S. Sousedík: Filosofie v českých zemích, 1997
  • Z. Servít:Jan Marcus Marci z Kronlandu, zapomenutý zakladatel novověké fyziologie a mediciny, 1989
  • Dějiny exaktních věd, 1961
  • E. Procházková: J. M. M. a jeho dílo z oblasti mechaniky, 1995

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce:
Jan z Vrbna
1662
Jan Marcus Marci
Nástupce:
Jan z Vrbna