Athanasius Kircher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Athanasius Kircher

Athanasius Kircher (často, ale chybně Kirchner, 2. května 1601 nebo 160227. nebo 28. listopadu 1680) byl německý jezuitský učenec, zabývající se především orientalistikou, geologií a lékařstvím. Jako autor jedné z prvních vědeckých prací o egyptských hieroglyfech bývá pokládán za zakladatele egyptologie. Byl také jedním z prvních lidí, kteří pozorovali pod mikroskopem mikroby a předběhl svou dobu v tom, že tvrdil, že mor je způsoben mikroorganismy a navrhl proto účinné prostředky proti šíření choroby.

Kircher bývá srovnáván s Leonardem da Vincim pro svou vynalézavost, šíři a hloubku svého díla. Ve své době byl uznáván jako jeden z největších vědců své doby, zastínil dokonce René Descarta. Až ve 20. století ale bylo jeho dílo oceněno z nenáboženského úhlu pohledu. Edward. W. Schmidt jej označil za „posledního renesančního člověka“, historička Paula Findlenová za „prvního vědce, který dosáhl světového věhlasu“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kircher se narodil ve městě Geisa poblíž Fuldy. Tato oblast se německy označuje jako Buchonia, proto byl někdy nazýván Bucho, Buchonius anebo Fuldensis. Byl nejmladší z devíti dětí, studoval na místní jezuitské koleji, v roce 1618 vstoupil do semináře. Mimo svá studia ve škole se u místního rabína učil hebrejštinu. Studoval filosofii a teologii v Paderbornu, v roce 1622 ale utekl před protestantskými vojsky. V Heiligenstadtu pak vyučoval matematiku, hebrejštinu a syrštinu, zajímal se i o fyziku, o čemž svědčí série ohňostrojů a pohyblivých obrazů, které předvedl při arcibiskupově návštěvě. V roce 1628 byl vysvěcen na kněze a stal se profesorem etiky, matematiky, hebrejšiny a syrštiny ve Würzburgu. Svou první vědeckou práci, nazvanou Ars Magnesia, která byla věnována magnetismu, publikoval v roce 1631, v témže roce v důsledku třicetileté války odešel na papežskou univerzitu v Avignonu. V roce 1633 byl povolán k habsburském dvoru ve Vídni jako matematik. Posléze odešel do Říma, kde strávil zbytek života. Od roku 1638 vyučoval matematiku, fyziku a orientální jazyky, zkoumal malárii a mor a shromáždil sbírku starožitností.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikoval více než 40 vědeckých spisů z nejrůznějších oblastí. V dnešní době je nejznámější jeho Oedipus Aegyptiacus, monumentální egyptologická práce, kterou vlastně byla započata celá tato vědní disciplína. Přestože se mu nepodařilo hieroglyfy rozluštit (to dokázal až Jean-François Champollion) a v jejich interpretaci se v mnohém mýlil, jeho význam pro egyptologii je nesporný. Zajímal se i o Čínu, jeho snahy, aby tam byl vyslán jako misionář, nebyly úspěšné, nicméně vydal encyklopedii China Illustrata, v níž shromáždil křesťanské informace o této zemi. Věnoval se také geologii (své poznatky o formování země shromáždil ve spise Mundus Subterraneus), medicíně (vyznačoval se již zcela moderním přístupem k chorobám, navrhl hygienická opatření proti šíření chorob, ve spise Scrutinium Pestis z roku 1658 pod vlivem svých pozorování mikroskopem napsal, že nemoci jsou způsobeny mikroorganismy v krvi), projekci obrazů (laterně magice)[1], akustice a hudbě, astronomii a projektu univerzálního jazyka (ve spise Polygraphia nova z roku 1663).

V roce 1666 získal Kircher kopii Voynichova manuskriptu, kterou dostal od pražského lékaře Jana Marca Marciho, který doufal, že Kircher ji jako odborník na orientální jazyky bude schopen rozluštit. To se ale nestalo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Athanasius Kircher na anglické Wikipedii.

  1. Je m'appelle Byblos, Jean-Pierre Thiollet, H & D, 2005, 254.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]