Šternberkové
 Erb Šternberků |
|
| Země | České království |
|---|---|
| Mateřská dynastie | Šternberkové |
| Tituly | Hrabata |
| Zakladatel | Diviš z Divišova |
| Rok založení | 12. století |
| Současná hlava | Zdeněk Šternberk |
| Větve rodu | Holická, konopišťská |
Šternberkové (Sternberg) jsou jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již ze druhé poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. Před rokem 1241 Zdeslav z Divišova založil nad řekou Sázavou hrad Český Šternberk, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Zdeněk ze Šternberka byl vůdcem a zakladatelem Zelenohorské jednoty, bojující proti Jiřímu z Poděbrad.
Rod se rozštěpil na dvě větve, a to holickou a konopišťskou. Holická větev vymřela v roce 1712. Po roce 1990 se v majetku rodiny nacházejí hrady a zámky, a to Český Šternberk, Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky.
Obsah |
Počátky rodu ze Šternberku [editovat]
Po zakladateli rodu Divišovi se uvádí v letech 1167–1172 Zdeslav, v letech 1176–1193 Petr a mezi roky 1220–1240 Diviš, který založil Divišov. Kolem poloviny 13. století se uvádí Zdeslav, který založil hrad Český Šternberk. Ten měl čtyři syny:
- Albrecht ze Šternberka (1267–1298) se stal zakladatelem moravské větve a působil jako olomoucký purkrabí. Nechal patrně vystavět hrad Šternberk, pokud tak neučinil již jeho otec.
- Beneš ze Šternberka (1267–1269) – potomci se neuvádějí.
- Jaroslav ze Šternberka (1267–1290) – bítovský purkrabí, patrně stavitel hradu Šternberk na jižní Moravě, zakladatel konopišťské větve.
- Zdeslav ze Šternberka (†1289/1290) – kladský purkrabí, zakladatel holické větve.
Šternberkové na Moravě [editovat]
Zakladatel moravské větve Albrecht ze Šternberka (1267-1298) měl syny Albrechta (†1298), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a Zdeslava (†1323), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Albrecht měl syna Diviše, který zemřel bez potomků. Zdeslav měl čtyři syny, kteří se dále rozvětvili:
- Zdeslav ml.(†1324) byl olomouckým komorníkem, uvádí se pouze v roce 1322, zemřel bez potomků.
- Štěpán ze Šternberka (†1357) byl moravským zemským hejtmanem. Rod měl sídlo na hradě Šternberku a vlastnil mnohé další statky na Moravě, mezi které patřil např. Zlín, hrad Dědice (později Stagnov) či račické panství. Jeden ze Štěpánových synů Albrecht se stal čtvrtým litomyšlským biskupem. Štěpánova vnučka Kateřina byl ženou Petra Plumlovského z Kravař. Štěpánův vnuk Petr ze Šternberka neměl již mužského potomka a zadlužené panství předal svému švagrovi Petrovi Plumlovskému z Kravař s tím, že vyplatí všechny dluhy. Petr ze Šternberka zemřel 8. července 1397, čímž vymřela tato část rodové větve a jejich moravské sídlo Šternberk se dostalo do rukou Kravařů.
- Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna († 1359) – získal hrad Hoštejn a panství Zábřeh, tato rodová větev vyhasla v roce 1398.
- Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci († 1353) – získal hrad a panství Světlov, tato větev vyhasla v roce 1392.
- Matouš ze Šternberka († 1371) byl moravským komorníkem a moravským zemským sudím. Vlastnil panství Lukov a Holešov. Mezi nejslavnější příslušníky této rodové větve patří Jan starší ze Šternberka a Holešova, který působil ve funkcích moravského zemského hejtmana a nejvyššího zemského sudího na Moravě. Matoušova rodová větev vymřela až roku 1544 Jindřichem ze Šternberka.
Slavné osobnosti [editovat]
- Jaroslav ze Šternberka – nejslavnější, leč fiktivní osoba rodu Šternberků z poloviny 13. století, údajný vítěz nad Tatary v roce 1241.
- Albrecht Aleš ze Šternberka (~1333–1380) – litomyšlský biskup
- Jaroslav ze Šternberka a Veselí – padl 1. 11. 1420 v bitvě pod Vyšehradem
- Petr Konopišťský ze Šternberka – padl 1. 11. 1420 v bitvě pod Vyšehradem
- Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (~1420–1476) – vůdce Zelenohorské jednoty
- Kunhuta ze Šternberka (1425–1449) – manželka pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad
- Jaroslav Ignác Šternberk (1643-1709) - II. litoměřický biskup
- Kašpar Maria Šternberk (1761–1838) – přírodovědec
- Josef Šternberk, hrabě ze Šternberka a Manderscheidu (1763–1830) – jeden ze zakladatelů Národního muzea
- Zdeněk Sternberg – nar. r. 1923 – majitel hradu Český Šternberk
Erb a motto [editovat]
V erbu se nachází zlatá osmicípá hvězda (něm. Stern [štern] - hvězda; Berg - kopec, hora) na modrém poli, je to tak zvané mluvící znamení. Rodové heslo: lat. "Nescit occasum", v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, míní se tím šternberská hvězda.
Příbuzenstvo [editovat]
Spojili se s Rožmberky, Lobkovici, pány z Hradce, z Roupova, z Dubé, ze Žeberka, z Kunovic, z Vrtby či Schwarzenberky, Martinici.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Šternberka, s. 157-158.
- POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.
- magazín Cour d'honneur 4, 2008
