Šternberkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šternberkové
(Sternbergové)
POL COA Sternberg.svg
Erb Šternberků
Země České království
Mateřská dynastie Šternberkové
Tituly Hrabata
Zakladatel Diviš z Divišova
Rok založení 12. století
Současná hlava Zdeněk Šternberk
Větve rodu Holická, konopišťská
Znak rodu

Šternberkové (Sternberg) jsou jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již ze druhé poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. Před rokem 1241 Zdeslav z Divišova založil nad řekou Sázavou hrad Český Šternberk, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Zdeněk ze Šternberka byl vůdcem a zakladatelem Zelenohorské jednoty, bojující proti Jiřímu z Poděbrad.

Rod se rozštěpil na dvě větve, a to holickou a konopišťskou. Holická větev vymřela v roce 1712. Po roce 1990 se v majetku rodiny nacházejí hrady a zámky, a to Český Šternberk, Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky.

Počátky rodu ze Šternberku[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Jaroslava ze Šternberka

Po zakladateli rodu Divišovi se uvádí v letech 11671172 Zdeslav, v letech 11761193 Petr a mezi roky 12201240 Diviš, který založil Divišov. Kolem poloviny 13. století se uvádí Zdeslav, který založil hrad Český Šternberk. Ten měl čtyři syny:

  • Albrecht ze Šternberka (12671298) se stal zakladatelem moravské větve a působil jako olomoucký purkrabí. Nechal patrně vystavět hrad Šternberk, pokud tak neučinil již jeho otec.
  • Beneš ze Šternberka (12671269) – potomci se neuvádějí.
  • Jaroslav ze Šternberka (12671290) – bítovský purkrabí, patrně stavitel hradu Šternberk na jižní Moravě, zakladatel konopišťské větve.
  • Zdeslav ze Šternberka (†1289/1290) – kladský purkrabí, zakladatel holické větve.

Šternberkové na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Hrad Šternberk v roce 1850

Zakladatel moravské větve Albrecht ze Šternberka (1267-1298) měl syny Albrechta (†1298), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a Zdeslava (†1323), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Albrecht měl syna Diviše, který zemřel bez potomků. Zdeslav měl čtyři syny, kteří se dále rozvětvili:

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Český Šternberk v roce 1885

Erb a motto[editovat | editovat zdroj]

V erbu se nachází zlatá osmicípá hvězda (něm. Stern [štern] - hvězda; Berg - kopec, hora) na modrém poli, je to tak zvané mluvící znamení. Rodové heslo: lat. "Nescit occasum", v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, míní se tím šternberská hvězda.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Lobkovici, pány z Hradce, z Roupova, z Dubé, ze Žeberka, z Kunovic, z Vrtby či Schwarzenberky, Martinici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]