Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Benešov (rozcestník).
Benešov
Masarykovo náměstí

Masarykovo náměstí

znak obce Benešovvlajka obce Benešovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0201 529303
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 46,87 km²
počet obyvatel: 16 520 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 368 m
PSČ: 256 01
zákl. sídelní jednotky: 24
části obce: 15
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Benešov
Masarykovo nám. 100
256 01 Benešov u Prahy
starosta / starostka: Ing. Jaroslav Hlavnička
Oficiální web: http://www.benesov-city.cz
E-mail: epodatelna@benesov-city.cz

Benešov (Česko)
Red pog.png
Benešov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Benešov (něm. Beneschau) je okresní město ve Středočeském kraji, leží 40 km jihovýchodně od Prahy. K 1. lednu 2013 zde žilo 16 541 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina kláštera minoritů

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a první osídlení Benešova je na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stávají Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka z Trocnova vypálil klášter, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

V letech 15411566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí.

Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let.
Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha – České Budějovice.

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Benešov u Prahy (8307 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

Instituce:

okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální úřad měřičský, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katol. kostely, evang. kostel, čsl. kostel, synagoga, Piaristská kolej, státní reál. gymnasium, zemská odborná škola hospodářská, posádkové velitelství, okresní doplňovací velitelství, pěší pluk 48, Městské museum, okresní nemocnice, okresní chorobinec, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad

Živnosti a průmysl:

obchodní gremium, společenstvo truhlářů, zámečníků atd., živností oděvních, obuvníků, řezníků, hostinských, kovářů, mlynářů, sadařů, živností dopravních, stavebních a různých, továrna na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, továrna na knoflíky Fluss, továrna na kůže Herschmann, 2 lihovary, 5 továren na likéry, továrna na obuv Holzer, Státní pivovar, továrna na poživatiny Sagosa, výroba nábytku Řežábek, 3 cihelny, drůbežárna, jatky, státní žulové a syenitové lomy, 2 mlýny, 3 pekárny, pila, Správa státních lesů a statků

Služby (výběr):

11 lékařů, 4 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, autodílna, 6 nákladních autodopravců, 6 autodrožek, Česká průmyslová banka, bio Helios, bio Sokol, 4 cukráři, chemická čistírna, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 6 hodinářů, 19 hostinců, 3 hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta), kavárna, knihař, 2 lékárny, akademický malíř Šíma, 2 optici, 3 restaurace, rukavičkář, řezbář, Městská spořitelna v Benešově, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna v Benešově, Lidová záložna v Benešově, 3 stavitelé, zubní ateliér

V obci Konopiště (přísl. Chlístov, Pomněnice, Zbožnice, Žabovřesky, 517 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Benešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 4 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Státní hospodářské správy

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově.
Kostel svatého Mikuláše se zvonicí
Zámek Konopiště
  • Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.
  • Zřícenina klášterního kostela minoritů – klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V r. 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z r. 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v r. 1799. Další zvon je z r. 1595 od Matouše Voříška.
Chrám svaté Anny

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice:

  • silnice 3 Mirošovice (dálnice D1) – Benešov – České Budějovice – Rakousko
  • silnice 106 Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz – Štěchovice
  • silnice 110 Benešov – Ostředek – Sázava
  • silnice 112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Benešov u Prahy
Autobus MHD linky 1 na konečné v Pomněnicích

Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích:

  • 220 Benešov Veselí nad Lužnicí České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871
  • 221 Praha Strančice Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871
  • 222 Benešov – VlašimTrhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895

Rychlíky linky D10 Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činí 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.[10] Benešov má přímé železniční spojení i s rakouským Lincem.

Městská autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na dvou linkách. Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny.

Městská turistická doprava[editovat | editovat zdroj]

Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem.[11] Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy.[12] Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Letiště Benešov.

U Benešova se nachází nevelké letiště.

Veřejná doprava 2012[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová doprava
Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Humpolec, Jihlava, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Příbram, Sázava, Sedlčany, Tábor, Telč, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Votice, Vyšší Brod.
  • Železniční doprava
Po trati 221 vede linka S9 (Praha – Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko.
Do Benešova od Prahy po trati 221 jezdilo v pracovních dnech 15 rychlíků a 33 osobních vlaků, o víkendu 12 rychlíků a 28 osobních vlaků.
Po trati 220 z Benešova odjíždělo v pracovních dnech 15 rychlíků a 13 osobních vlaků, o víkendu 12 rychlíků a 8 osobních vlaků.
Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.
Firma SCHREIBER

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.

Významné firmy:

  • Schreiber – výroba mléčných výrobků
  • Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků
  • Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí
  • Mavel – výroba technologických celků s turbínami
  • Pinko – výroba zmrzlin
  • Ferdinand – pivovar

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi.

Správní území a demografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Benešov a Obvod obce s rozšířenou působností Benešov.

Benešov je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov se skládá ze 114 obcí, ORP z 51 obcí.

Rok 1869 1961 1980 2012
Počet obyvatel 5 345 9 774 14 571 16 460
Gymnázium v Benešově
Integrovaná škola v Benešově

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy:

  • MŠ Čtyřlístek
  • MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova
  • MŠ Karlov
  • MŠ Úsměv
  • MŠ Berušky

Základní školy:

  • ZŠ Dukelská
  • ZŠ Jiráskova
  • ZŠ Karlov
  • ZŠ Konopišťská
  • Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

Střední školy:

  • Gymnázium Benešov
  • Střední škola cestovního ruchu
  • Střední technická a integrovaná škola Černoleská
  • Střední ekonomická škola
  • Střední zdravotnická škola
  • Střední zemědělská škola
  • Střední odborné učiliště stavební

Ostatní:

  • Praktická škola Konopišťská
  • Vyšší odborná zemědělská škola
Muzeum umění

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Benešově je v provozu městská knihovna i kino, otevřeno je i Muzeum umění nebo pobočka Muzea Podblanicka, jež se nachází v secesním domě č. p. 74 v Benešově Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.

V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. Od roku 2011 do roku 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest. V roce 2013 se zde bude konat festival Let It Roll.

Zimní stadion v Benešově

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Benešově funguje několik sportovních klubů:

V Benešově se nachází zimní stadion, rovněž i fotbalové hřiště, sokolovna nebo plavecký stadion.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, červená turistická značka Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, červená turistická značka Konopiště – Poříčí nad Sázavou, zelená turistická značka Konopiště – Líšno, žlutá turistická značka Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou.

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spjaté s Benešovem[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  
  2. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1973.
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 29-31. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 601. (česky a německy)
  10. http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html Jízdní řád 2012
  11. http://www.ekovlacekbenesov.cz/index.php/cz/
  12. http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/benesovsky-ekovlacek-zatim-moc-cestujicich-nepovozil-20120702.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLASÁK, Antonín Norbert: OKRES BENEŠOV, Nástin statistiko – historický, Praha 1874

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Benešov ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Benešov ve Wikislovníku