Benešov

Další významy jsou uvedeny v článku Benešov (rozcestník).

Benešov
Masarykovo náměstí od severu, v pozadí chrám svaté Anny
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0201 529303
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností:	Benešov
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	46,87 km²
počet obyvatel:	16 484 (26. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	49° 46′ 58"
zeměpisná délka:	14° 41′ 19"
nadmořská výška:	368 m
PSČ:	256 01
zákl. sídelní jednotky:	24
části obce:	15
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov
starosta / starostka:	Ing. Jaroslav Hlavnička
Oficiální web: http://www.benesov-city.cz E-mail: epodatelna@benesov-city.cz
Benešov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Benešov (něm. Beneschau) je okresní město ve Středočeském kraji 49 km jihovýchodně od Prahy. K 26. 3. 2011 zde žilo 16 484 obyvatel.

Historie

Zřícenina kostela kláštera minoritů na Karlově v Benešově

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První osídlení Benešova je na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stávají Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka z Trocnova vypálil klášter, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

V letech 1541 - 1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí.

Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let.
Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice.

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mikuláše se zvonicí na Karlově v Benešově

• Kostel sv. Mikuláše - kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z r. 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z r. 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z r. 1603 od Jakuba Konváře.
• Zříceniny klášterního kostela minoritů - klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V r. 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice. Na zvonici se nachází vzácný zvon z r. 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracech v sutinách bývalého minoritského kláštera v r. 1799. A zvon z r. 1595 od Matouše Voříška.
• Piaristická kolej a kostel sv. Anny - kolej byla založena r. 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve r.1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
• Na území místní části Konopiště se nachází stejnojmenný zámek.

Doprava

Benešovem prochází silnice I/3, část mezinárodní silnice E55.

Železniční stanice Benešov u Prahy leží na tratích 220 na České Budějovice, 221 na Prahu, 222 na Trhový Štěpánov a prochází jí IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Rychlíky Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činí 42 minut.

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na dvou linkách. Stávající systém MHD je však nevyhovující, neboť je vypravováno pouze několik spojů denně, provoz je zajišťován pouze v pracovní dny, není obslouženo centrum a některé okrajové části Benešova a v zastávce Autobusové nádraží není zajištěn přestup na vlaky a autobusy od Prahy a Českých Budějovic.

Členění města

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

• Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka), centrum, Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice;
• Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka), místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Benešov a Obvod obce s rozšířenou působností Benešov.

Benešov je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov se skládá ze 114 obcí, ORP z 51 obcí.

Odkazy

Související články

• Okres Benešov
• Letiště Benešov
• Emil Artur Longen
• Muzeum umění Benešov

Literatura

• VLASÁK, Antonín Norbert: OKRES BENEŠOV, Nástin statistiko - historický, Praha 1874

Externí odkazy

Souřadnice: 49°46′58″ s. š., 14°41′19″ v. d.

• www.benesov-city.cz – Městský úřad Benešov
• Vybrané statistické údaje za obec Benešov (Český statistický úřad)
• Základní údaje o Benešovu (ministerstvo vnitra)
• Lidová rčení z Benešovska
• [1]