Bystřice (okres Benešov)
| Bystřice | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0211 529451 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský kraj (CZ021) |
| okres (NUTS 4): | Benešov (CZ0211) |
| obec s rozšířenou působností: | Benešov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 63,39 km² |
| počet obyvatel: | 4335 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 43′ 21″ s. š., 14° 40′ 2″ v. d. |
| nadmořská výška: | 365 m |
| PSČ: | 257 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 25 |
| části obce: | 26 |
| katastrální území: | 10 |
| adresa městského úřadu: | Dr. E. Beneše 25 257 51 Bystřice |
| starosta / starostka: | Daniel Štěpánek |
| Oficiální web: http://www.mestobystrice.cz/ |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
,_znak.jpg)
Město Bystřice, (něm. Bistritz nebo Bistritz bei Beneschau), leží v okrese Benešov. Počátkem roku 2012 zde žilo 4 335 obyvatel (v roce 2008 jich bylo 4 164).[1] Katastrální území města má rozlohu 6339 ha.
Ve vzdálenosti 7 km severně leží město Benešov, 16 km východně město Vlašim, 19 km západně město Sedlčany a 30 km severně město Říčany.
Obsah |
Historie [editovat]
Bystřice je poprvé připomínána ve 2 pol. 13. století. Osada vznikla z potřeb obchodní cesty. Výhodná poloha v mírné kotlině v údolí říčky lákala k odpočinku a napojení zvířat. Koncem 14. století byl v sousední vísce Léště, dnes Líšně, vystavěn hrad. Původní vlastníky Benešovice vystřídali v 15. století Šternberkové. Bystřice byla králem Jiřím z Poděbrad v r. 1471 povýšena na městys. Velký rozmach celé oblasti nastal v druhé polovině 16. století, začalo se s budováním mnoha domů, mlýnů, rybníků, sadů.
Za druhé světové války se část města západně od železniční trati stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[2] V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor[3] pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami.[zdroj?] Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. Oldřich Nový, Ondřej Sekora, Miloš Kopecký, Ladislav Rychman, Ronald Kraus, sociolog Jiří Musil, malíř Alfred Fuchs, ad. Existenci tábora připomíná pomník s pamětní deskou umístěný západně od železniční trati nedaleko viaduktu.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[4]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
- 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Bystřice u Benešova (16000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
Instituce a průmysl:
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, továrna na dláta, nebozezy a hoblíková železa, výroba karoserií, lihovar, mlýn, továrna na nábytek, pletárna, továrna na hospodářské stroje, strojírna, velkostatek Söller
Služby (výběr):
- 3 lékaři, 2 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 hostince, 7 krejčí, mechanik, obchod s obuví Baťa, 5 sadařů, 3 sedláři, Okresní záložna hospodářská v Benešově, Městská spořitelna v Benešově, Živnostensko-obchodnická záložna v Bystřici, 2 zahradníci
Ve vsi Božkovice (přísl. Radošovice, Tožice, 564 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- družstvo pro rozvod elektrické energie v Božkovicích, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky
V obci Drachkov (přísl. Zahořany, 550 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- 2 hostince, kovář, krejčí, Spořitelní a záložní spolek pro Drachkov, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, velkostatek
V obci Jinošice (přísl. Líštěnec, Opřetice, Hutě, Vrbětín, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, 2 trafiky
V obci Jirovice (přísl. Hanzlov, Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Mariánovice, Semovice, 606 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
- cihelna, 3 hostince, kovář, mlýn, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 velkostatky Správy státních statků
V obci Líšno (přísl. Horní Podhájí, Mokrá Lhota, 754 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]
- cihelna, kovář, 2 hostince, 2 koláři, 2 krejčí, lihovar, malíř, mlýn, 2 obuvníci, pila, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 velkostatky
Ve vsi Nesvačily (přísl. Petrovice, 633 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]
- 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obuvník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatkář Krása
V obci Ouběnice (přísl. Jiřín, Strženec, 547 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16]
- 2 koláři, mlýn, 4 hostince, 2 kováři, 3 obuvníci, 2 porodní asistentky, truhlář, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Ouběnicích. 3 trafiky
Ve vsi Tvoršovice (přísl. Mlýny, 284, obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17]
- cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, lihovar, 3 mlýny, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Novák
Památky [editovat]
- Kostel svatého Šimona a Judy - barokní kostel z roku 1666 na místě gotické stavby.
- Fara - barokní stavba z konce 17. století.
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Současnost [editovat]
Město má dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem náměstí jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice, ALPLA Petrovice a četní drobní živnostníci. V současné době se město dynamicky rozvíjí, díky nové bytové výstavbě.
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Městem procházejí silnice 3 E55 Mirošovice - Benešov - Bystřice - Tábor - České Budějovice a 111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk.
- Železnice
- Město Bystřice leží na železniční trati 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1871.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Votice.
- Železniční doprava
- Železniční stanicí Bystřice u Benešova jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Rychlíky zde projížděly.
Turistika [editovat]
- Cyklistika
- Městem vedou cyklotrasy č. 0076 Konopiště - Bystřice - Votice a č. 0094 Neveklov - Nesvačily - Bystřice - Postupice.
- Pěší turistika
- Územím města procházejí turistické trasy
Konopiště - Bystřice - Líšno - Ouběnice - Votice, 
Bystřice - Jinošice - Ouběnice a Líšno - Mokrá Lhota - Konopiště.
Fotogalerie [editovat]
-
Kostel
-
Potok
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31. 5. 2012, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1973.
- ↑ ČT24. Vyhnání ze středních Čech [online]. Česká televize, 2010-11-18, [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 106. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 72. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 246. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 512. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 515. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 740-741. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 908. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 973-974. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1746. (česky a německy)
Externí odkazy [editovat]
| Město Bystřice | |
|---|---|
|
Božkovice • Bystřice • Drachkov • Hlivín • Hůrka • Jarkovice • Jeleneč • Jinošice • Jírovice • Jiřín • Kobylí a Plchov • Líšno • Líštěnec • Mlýny • Mokrá Lhota • Nesvačily • Opřetice • Ouběnice • Petrovice • Radošovice • Semovice • Strženec • Tožice • Tvoršovice • Vojslavice • Zahořany |
|
