Poddanství
Poddaný měl povinnosti vůči vrchnosti, státu a církvi. Nejstarší povinností byl ourok, který původně převládal. Další povinností byla robota, která zpočátku byla okrajová, a naturálie, většinou jisté množství obilí.
Ourok byl určený na věčné časy a nevalorizoval se, stejně tak naturálie. V důsledku inflace ztrácel časem hodnotu, což šlechta kompenzovala navyšováním robotních povinností, které inflaci nepodléhaly.
Ourok, robota a naturálie (tzv. osep) byly povinnosti vůči vrchnosti. Státu se odváděla státní daň, která od třicetileté války do konce vlády Marie Terezie tragicky narostla především v důsledku habsburských válek proti Turkům i jinde v Evropě. Církvi se odváděl desátek, což bylo ve skutečnosti méně než desetina úrody a jednalo se o nejlehčí břemeno. Byla-li náhodou vrchností královská komora či církev, šly jim pochopitelně i příjmy z ouroku a roboty. Dále se odváděly i platy učiteli, pokud nějaký byl (vždy u fary).
V průběhu staletí doznaly změn i poddanské povinnosti, zejména vůči vrchnosti. I nadále zůstávaly rozděleny na peněžní, naturální a robotní, docházelo však například k přesunu termínu splatnosti peněžních dávek nebo k reluici nebo k přesnějšímu vymezení roboty a objevily se i povinnosti nové. V rámci roboty také ti bohatší museli pracovat na poli se svým dobytkem. Také obzvlášť v 16. a 17. století přibyl tzv. přímus. Jednalo se o nucený odběr zboží, které vyrobily vrchnostenské podniky (např. pivo). Další povinností bylo i nucené využívání jen vrchnostenských podniků, kupř. pily, mlýny, krčmy ap.
Faktický stav poddaných po třicetileté válce se moderním jazykem nazývá nevolnictví. Tento pojem je však sporný, protože někteří nevolnictví považují za stav otroků, což nikdy poddaný v Čechách nebyl, přestože k tomu neměl daleko.
V Rakouském císařství bylo poddanství zrušeno 7. září 1848 v době probíhající revoluce.[1]
Reference [editovat]
- ↑ ŠTAIF, Jiří. Revoluční léta 1848–1849 a české země. 1. vyd. Praha : Historický ústav ČSAV, 1990. ISBN 80-85268-01-9. s. 103–109.
Literatura [editovat]
- MÍKA, Alois. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 439 s.
- PETRÁŇ, Josef. Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. 382 s.
