Vlašim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlašim
Kostel sv. Jiljí ve Vlašimi

Kostel sv. Jiljí ve Vlašimi

znak obce Vlašimvlajka obce Vlašimznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0201 530883
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Vlašim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 41,43 km²
počet obyvatel: 11 767 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 365 m
PSČ: 258 01
zákl. sídelní jednotky: 23
části obce: 7
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Jana Masaryka 302
258 01 Vlašim
starosta / starostka: Mgr. Luděk Jeništa (bezpartijní)
Oficiální web: http://www.mesto-vlasim.cz
E-mail: starosta@mesto-vlasim.cz

Vlašim
Red pog.png
Vlašim
Vlašim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodně od Benešova, 40 km severně od Tábora na řece Blanici.

Žije zde necelých 12 tisíc obyvatel, jejich počet mírně klesá.

Původ názvu města[editovat | editovat zdroj]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst o původu názvu města sahá do dob vlády Vladislava II., druhého českého krále, který vládl v letech 11521172. Svůj královský titul získal za své spojenectví císaři Fridrichu I. Barbarossovi v jeho tažení na Miláno. Vladislav II. vytáhl do boje na pomoc císaři s více jak deseti tisíci muži.[1]

Po dlouhé a strastiplné cestě přes Tyroly vstoupilo české vojsko do vlašské země (Vlachy) v severní Itálii. Po kapitulaci Milána se Čechové začali seznamovat s kulturou Italů, tedy Vlachů, kteří byli v té době v tomto směru považování za evropskou špičkou. Jedním z těch, kteří následně oslavovali chrabré činy českých hrdinů při vlašském tažení, byl rytíř, jehož sídlo se nacházelo nad řekou Blanicí. Krajina kolem jeho sídla byla bohatá na přírodní krásy, a ač nebyla tak slunná a nádherná jako ta vlašská, miloval ji a na památku své obliby vlašských mravů si začal říkat Vlašim.[1]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název města je lingvisticky odvozen od starobylé přivlastňovací přípony, odkazující na jména typu Vlastislav či Vlastimil. Název Vlašim je též domácí obměna jména Vlach, která vznikla jeho krácením.

Ve starých německy psaných listinách se v různých datech objevují německé podoby názvu města, vzniklé adaptací názvu českého: Pleszin (1353), Flesching (1431), Wlassimg (1439) či Wlaschim.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky města[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Ve starých kronikách pochází první zmínka o městě ze 13. století. Z roku 1303 pochází zmínka o hradu. V roce 1318 zde založil na místě někdejšího hradiště Hynek z Vlašimi tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městě (tehdy městečku) pochází z roku 1320. Tuto informaci odkryl papež Pius XII. v souvislosti se svatořečením Anežky České. V té době byla Vlašim městečkem a byla přechodně rozdělena na dvě městečka.[2]

Do roku 1363 vládli v okolí pánové z Vlašimi, o kterých však neexistují žádné písemné materiály. V období let 13631413 převzala zdejší panství generace z Jenštejna, jak se již od této doby pánové z Vlašimi nazývali. Během působení Jana Očka z Vlašimi byla Vlašim povýšena z městečka na město.

V letech 14421546 zde vládli Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.

Na město byla Vlašim povýšena v roce 1580.[2] Do roku 1588 došlo ke dvěma předáním města do rukou rytířských rodů: nejprve to byli Markvartové Stranovští ze Sovojovic a o čtyři roky později Klenovští ze Ptení. Po nich do roku 1621 vládli Vlašimi Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Největší podíl na obyvatelstvu měli protestanté, kteří však trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi. Měšťané mučili městského hejtmana a rozkouskovali mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na královská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách.

Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J.M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.

Za dob vlády komunismu byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (19681975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice.

V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnohými opravami.[3] V dnešní době probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie.[4] V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Vlašim (3628 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obch. vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky

Služby (výběr):

4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství

V obci Bolina (přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář

V městysi Domašín (968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři

V obci Hrazená Lhota (přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]

hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky

V obci Nesperská Lhota (přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16]

družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Prapor města byl Vlašimi přidělen roku 1994 rozhodnutím heraldické komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.[17][18]

Znak města pochází z doby okolo roku 1580 a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena AKZP představují iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku 1641 byly na krátký čas ve znaku iniciály FZT (Fridrich z Talmberka). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby.[17][2]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vlašimi.
  • Zámek
    • Muzeum Podblanicka
  • Zámecký park
    • Vlašimská brána
    • Starý hrad
    • Domašínská brána
    • Znosimská brána
    • Čínský pavilon
    • Samson
  • Děkanský chrám svatého Jiljí (vystavěn r. 1522 M. Trčkou z Lípy)
  • Židovský hřbitov
  • Spořitelna v Pláteníkově ulici
  • Kostel Československé církve husitské
  • Pohřební kaple Auerspergů
  • Škola v Komenského ulici
  • Kašna se sochou Rolanda na Žižkově náměstí
  • Děkanství na Husově náměstí
  • Socha svatého Jana Nepomuckého naproti děkanství
  • Vila Červená věž
  • Boží muka
  • Hvězdárna
  • Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim
  • Letiště

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 1. ledna 2006 zde žilo 12 103 obyvatel, z toho 5 927 mužů a 6 176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci byl 40,3 let (muži 38,9 let, ženy 41,7 let).

Vývoj počtu obyvatel[19]:

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2009 2012
Počet obyvatel 10 515 12 613 12 809 12 270 12 225 12 103 12 198 11 956

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní školy:

  • ZŠ Vorlina
  • ZŠ Sídliště
  • ZŠ Březinská

Střední školy:

  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1
  • Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41
  • Obchodní akademie, Vlašim
  • Gymnázium Vlašim

Představitelé města[editovat | editovat zdroj]

Současným starostou města je Mgr. Luděk Jeništa, působící ve své funkci od roku 2002, opětovně zvolený v letech 2006 a 2010.

Seznam starostů po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Toto je seznam starostů města Vlašimi po roce 1989[20]

Pořadí Osoba Období Strana
1. Jan Zeman 1987–1990 NF
2. Josef Volenec 1990–1994 LSNS[21]
1994–1998 ČSNS[21]
3. Vladislav Novotný 1998–2002 ODS[22]
4. Luděk Jeništa 2002–2006 bezp./VPN[23]
2006–2010 bezp./VPN
od 2010 bezp./VPN[24]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zde narozené[editovat | editovat zdroj]

Zpracováno především podle seznamu slavných vlašimských rodáků na www.mesto-vlasim.cz.

Zde působili[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice II/112 Benešov - Vlašim - Pelhřimov, II/113 Vlašim - Divišov - Ostředek - Chocerady a II/125 Kolín - Vlašim - Louňovice pod Blaníkem - Mladá Vožice.
  • Železnice
Město protíná železniční trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov. Je to jednokolejná regionální trať, mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena doprava roku 1895, v dalším úseku roku 1902. Na území města leží železniční zastávka Domašín, železniční zastávka Znosim, železniční stanice Vlašim a železniční zastávka Bolina.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V městu zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Dačice, Dolní Kralovice, Jihlava, Kácov, Kamenice nad Lipou, Kolín, Ledeč nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Trhový Štěpánov, Zruč nad Sázavou.
  • Železniční doprava
Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, dále směrem na Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 0004 Vlašim - Zdislavice - Trhový Štěpánov - Nesměřice, č. 0069 Benešov - Postupice - Vlašim - Pravonín a č. 8175 Vlašim - Hrádek - Ctiboř - Nad Domašínem - Vlašim.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Vlašim - Velký Blaník - Louňovice pod Blaníkem - Votice, modrá turistická značka Český Šternberk - Libež - Hrádek - Vlašim a zelená turistická značka Vlašim - Trhový Štěpánov - Křivsoudov - Snět.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Pověst o původu názvu města Vlašim na stránkách benesovsko.info
  2. a b c http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2
  3. http://www.mesto-vlasim.cz/pozar.htm
  4. http://moderniobec.ihned.cz/c1-37326360-ctvrtmiliardova-vzpruha-pro-vlasim
  5. http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=408859
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1850-1851. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 60. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 235. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 907. (česky a německy)
  17. a b http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/81
  18. Symboly města na stránkách města Vlašimi
  19. Český statistický úřad
  20. Vlašimští primasové, purkmistři, předsedové a starostové na stránkách mesto-vlasim.cz
  21. a b Josef Volenec na stránkách komunalnipolitika.cz
  22. Vladislav Novotný na stránkách komunalnipolitika.cz
  23. Luděk Jeništa na stránkách nasipolitici.cz
  24. Starostu Vlašimi Luďka Jeništu zvolili potřetí 15.11.2010, Karel Chlumec, benesovsko.info
  25. Pan František Šebek. Národní listy. březen 1862, roč. 2, čís. 57, s. 2. Dostupné online.  
  26. Šebek, František, 1814-1862 [online]. svk7.svkkl.cz, [cit. 2013-08-10]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • František Augustin Slavík: Dějiny města Vlašimě, 1994

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Benešov Sázava Zruč nad Sázavou Růžice kompasu
Bystřice Sever Ledeč nad Sázavou
Západ   Vlašim   Východ
Jih
Votice Mladá Vožice Čechtice
Město Vlašim

Bolina • Domašín • Hrazená Lhota • Nesperská Lhota • Polánka • Vlašim • Znosim