Vlašim

Vlašim
Kostel sv. Jiljí ve Vlašimi
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0201 530883
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností:	Vlašim
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	41,43 km²
počet obyvatel:	12 198 (25. 9. 2009)
zeměpisná šířka:	49° 42' 15"
zeměpisná délka:	14° 53' 54"
nadmořská výška:	365 m
PSČ:	258 01
zákl. sídelní jednotky:	23
části obce:	7
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Jana Masaryka 302 258 01 Vlašim
starosta / starostka:	Mgr. Luděk Jeništa (bezpartijní)
Oficiální web: http://www.mesto-vlasim.cz E-mail: starosta@mesto-vlasim.cz
Vlašim Vlašim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Fontána na Husově náměstí

Pohled na Pláteníkovu ulici směrem k Žižkovu náměstí

Pohled z věže zámku na Žižkovo náměstí a na Spořilov

Pohled na zámek z dálky

Čínský pavilon

Budova hvězdárny

Katastrální členění Vlašimi

Město Vlašim (německy Wlaschim) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 12 217 obyvatel.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Benešov, 36 km jihozápadně město Tábor, 36 km severozápadně město Říčany a 38 km jihovýchodně město Humpolec.

Historie

Počátky města

Archeologické vykopávky prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili Keltové, o 500 let později Germáni, následováni Slovany.

Ve starých kronikách pochází první zmínka o městě ze 13. století. Z roku 1303 pochází zmínka o hradu. V roce 1318 zde založil na místě někdejšího hradiště Hynek z Vlašimi tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městě (tehdy městečku) pochází z roku 1320. Tuto informaci odkryl papež Pius XII. v souvislosti se svatořečením Anežky České. V té době byla Vlašim městečkem a byla přechodně rozdělena na dvě městečka.

Do roku 1363 vládli v okolí pánové z Vlašimi, o kterých však neexistují žádné písemné materiály. V období let 1363 až 1413 převzala pozemky generace z Jenštejna, jak se již od této doby pánové z Vlašimi nazývali. Během působení Jana Očka z Vlašimi byla Vlašim povýšena z městečka na město.

V letech 1442–1546 zde vládl rod Trčkové z Lípy, stoupenci krále Jiřího z Poděbrad. Za Mikuláše Trčky z Lípy byl rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem Ferdinandem I.

Na město byla Vlašim povýšena v roce 1580. Do roku 1588 došlo ještě ke dvěma předáním města do rukou rytířů nejprve z rodu Markvartové Stranovští ze Svojovic a o čtyři roky později z rodu Klenovští ze Ptení. Do roku 1621 vládli rytíři Vostrovcové z Kralovic, kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Johann patřil ke třiceti direktorům, kteří vystupovali proti králi Ferdinandovi. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 pánům z Talmberka.

Novověk

Největší podíl na obyvatelstvu měli Protestanté, kteří však trpěli za dob rekatolizace, což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v Ratajích, Domašíně a Vlašimi. Měšťané mučili městského hejtmana a rozkouskovali mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v Benešově narazili na královská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce 1645, během Třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město zanechali opět v troskách a dokonce i v plamenech.

Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří se ve městě zdržovali i po konci svého vlivu až do roku 1945.

Novodobá historie

V roce 1895 bylo město napojeno na železniční síť. V roce 1914 byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy J.M. Voith, což pomohlo zde začínající pobočce firmy AEG. V roce 1918 pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce 1935 se zde usídlila zbrojovka Sellier & Bellot.

Za dob vlády komunismu byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou přehrady Želivka (1968–1975) byla také místní železniční trať, vedoucí do tehdejších Dolních Kralovic, zkrácena do Trhového Štěpánova. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba Dolní Kralovice.

V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnohými opravami. V dnešní době probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání fondů Evropské unie. V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.

Znak a vlajka města

Vlajka města byla Vlašimi přidělena roku 1994 rozhodnutím heraldické komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.

Znak města pochází z doby okolo roku 1580 a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena AKZP představují iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku 1641 byly na krátký čas ve znaku iniciály FZT (Fridrich z Talmberka). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby.

Památky a zajímavosti

• Zámek
  • Muzeum Podblanicka
• Zámecký park
  • Vlašimská brána
  • Starý hrad
  • Domašínská brána
  • Znosimská brána
  • Čínský pavilon
  • Samson
• Děkanský chrám svatého Jiljí (vystavěn r. 1522 M. Trčkou z Lípy)
• Židovský hřbitov
• Spořitelna v Pláteníkově ulici
• Kostel Československé církve husitské
• Pohřební kaple Auerspergů
• Škola v Komenského ulici
• Kašna se sochou Rolanda na Žižkově náměstí
• Děkanství na Husově náměstí
• Socha svatého Jana Nepomuckého naproti děkanství
• Vila Červená věž
• Boží muka
• Hvězdárna
• Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim
• Letiště

Demografie

1. ledna 2006 zde žilo 12 103 obyvatel, z toho 5 927 mužů a 6 176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci je 40,3 let (muži 38,9 let, ženy 41,7 let).

Vývoj počtu obyvatel:

Rok	1970	1980	1991	2001	2003	2006	2009
Počet obyvatel	10 515	12 613	12 809	12 270	12 225	12 103	12 198

Části města

Části města:

• Bolina
• Domašín
• Hrazená Lhota
• Nesperská Lhota
• Polánka
• Vlašim
• Znosim

Školství

Základní školy:

• ZŠ Vorlina
• ZŠ Sídliště
• ZŠ Březinská

Střední školy:

• Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1
• Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41
• Obchodní akademie, Vlašim
• Gymnázium Vlašim

Osobnosti

Zde narozené

• Servác Heller – spisovatel, žurnalista a politik, mladočech
• Saturnin Heller – architekt
• Ferdinand Heller – skladatel, sbormistr a učitel hudby
• Vladimír Chalupa – generál, legionář v Rusku
• Harry Jelínek – podvodník kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ Karlštejn
• Luděk Jeništa – politik, poslanec, od roku 2002 starosta města
• Emanuel Kovář – lingvista a etnograf
• Zdeněk Krušina – teolog, vikář benešovský a farář ve Vlašimi
• Tomáš Kucharčík – hokejista
• Jan Očko z Vlašimi – druhý pražský arcibiskup a první český kardinál
• Jan Pláteník – živnostník, zakladatel první České občanské záložny
• Anna Roškotová – malířka, sestra Kamila Roškota
• Kamil Roškot – architekt
• Michal Rozsíval – hokejista
• Michal Řepík – hokejista
• Libor Procházka – hokejista
• Moric Schidlof – purkmistr, lékař, ředitel záložny
• František Augustin Slavík – autor díla Dějiny města Vlašimě
• František Šebek – architekt, stavební podnikatel, mecenáš
• Antonín Norbert Vlasák – katolický kněz a dějepisec
• Martin Maxmilián L. Janda, BLJ. – spisovatel, dějepisec a člen řádu svatého Lazara Jeruzalémského

Zde působili

• Emil Artur Longen – dramatik, herec, spisovatel, ve Vlašimi strávil mládí
• František August Brauner – právník a politik, ve Vlašimi působil jako soudce v letech 1841–45

Odkazy

Literatura

• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
• František Augustin Slavík: Dějiny města Vlašimě, 1994

Související články

• Zámek Vlašim
• Městská autobusová doprava ve Vlašimi

Externí odkazy

• Oficiální stránky obce
• O životě ve Vlašimi
• Staré pohledy z Vlašimi

Souřadnice: 49°42′15″ s. š., 14°53′54″ v. d.