Švédové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédové
svenskar
Populace
Odhad 9,4 mil

Také více než 5,3 mil. osob se švédským původem

Země s významnou populací
Sweden Švédsko: 7 700 000 (odhad 2009)[1]

Švédští občané/mluvčí

Spain Španělsko 65 000[2]
USA USA 56 324[3]
Norway Norsko 28 730[4]
United Kingdom UK 22 525[5]
Denmark Dánsko 21 000[6]
Germany Německo 9 500[5]
Jazyk(y)

Švédština

Náboženství

Křesťanství (hlavně luterání) a v poslední době sekularismus.

Příbuzné národy

Dáni, Norové, Islanďané, Faeřané, Angličané.
Ostatní Germáni

Švédové (švédsky svenskar) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je švédština, která náleží do skupiny severogermánských jazyků.

Počet[editovat | editovat zdroj]

Švédové tvoří většinu z asi 9,2 milionu obyvatel Švédska, v roce 2006 tvořili cizinci asi 5,4 % obyvatel. Oficiální údaje o Švédech žijících v zahraničí neexistují. Odhaduje se jejich počet v řádu statisíců, přičemž nejvíce Švédů žije ve Spojených státech amerických, Norsku a Finsku. Asi 4,7 mil. lidí v USA má švédské předky.[7]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno se odvozuje od germánského kmene Sveů (též Sveonů; švédsky svear, latinsky suiones), který obýval centrální oblasti dnešního Švédska (Svealand).[8][9] Toto území se později stalo základem moderního státu. Název kmene není úplně jasný, dle Noréena (1920) je patrně odvozen od pragermánského swihones s významem „my sami“ (de egna, vi själva). Patrně souvisí s latinským suus (svůj).[10]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Švédska.

Sveové, suiones, jsou spolu s Góty, gotones, jako národ poprvé zmiňováni v roce 98 Tacitem v knize O původu, poloze, mravech a národech Germánů. Tyto germánské národy obývaly oblasti dnešního Švédska, kam přišly pravděpodobně po ústupu ledovce z doby ledové. Od 7. století švédští Vikingové podnikali výpravy směrem na východ (Finsko, Estonsko, Rusko). Sveové sjednotili Svealand a Götaland okolo roku 1000, a tak vytvořili švédské království. Od 11. století bylo postupně přijato křesťanství. Roku 1397 vstoupilo Švédsko do Kalmarské unie pod nadvládou Dánska. Samostatnost definitivně Švédsku v roce 1523 zajistil král Gustav I. Vasa, který rovněž vyhlásil lutherskou reformaci křesťanské církve a je zakladatelem moderního švédského národa a státu. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce, kdy získalo velmocenský vliv v Pobaltí, který však později upadal.

Nejoblíbenější jména[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 dávali švédští rodiče svým dětem nejčastěji tato jména:[7]

  • dívky: Agnes, Alva, Emma, Ida, Julia, Alice, Maja, Elin, Ebba, Ella;
  • chlapci: William, Hugo, Elias, Anton, Emil, Albin, Axel, Linus, Alexander, Erik.

Ve Švédsku jsou rovněž populární zdvojená křestní jména (např. Maj-Britt, Britt-Marie, Ulla-Britt; Jan-Erik, Lars-Erik, Per-Olof), nejvíce se dávala v 50. a 60. letech 20. století.

Významní Švédové[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Summary of Population Statistics 1960 - 2008 (corrected version 2009-05-13) [online]. www.scb.se, 2009-05-13, [cit. 2010-02-06]. Dostupné online.   (excluding 1,661,003 persons, or 17.9% of the population, living in Sweden with immigrant background.)
  2. Swedish Embassy, Madrid (2008) - in Swedish
  3. American Community Survey & Census 2000
  4. SSB Population Count 2009 (in Norwegian)
  5. a b Country-of-birth database [online]. Organisation for Economic Co-operation and Development, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  6. Joshua project-Ethnic groups of Denmark
  7. a b Beskrivning av Sveriges befolkning 2006 [Formát PDF]. Stockholm: Statistiska centralbyrån, 2007-11-30, [cit. 2008-02-04]. Dostupné online. (švédsky) 
  8. Svenska Akandemiens ordbok [online]. Stockholm: Svenska Akademien, 1999, rev. 2007-12-13, [cit. 2008-02-04]. Kapitola Svear. Dostupné online. (švédsky) 
  9. LECHE, V., et al. Nordisk familjebok. Svazek 27. Stockholm : Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1918. Dostupné online. Kapitola Sverige, s. 1129–1130.  
  10. NORÉEN, Adolf. Nordens äldsta folk- och ortnamn. Fornvännen. 1920, roč. 15, s. 23–50. Dostupné online. ISSN 1404-9430.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Švéd ve Wikislovníku