Švédové
| Populace | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Odhad 9,4 mil Také více než 5,3 mil. osob se švédským původem |
||||||||||||||||||
| Země s významnou populací | ||||||||||||||||||
 Švédsko: 7 700 000 (odhad 2009)[1]
Švédští občané/mluvčí |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Jazyk(y) | ||||||||||||||||||
| Náboženství | ||||||||||||||||||
|
Křesťanství (hlavně luterání) a v poslední době sekularismus. |
||||||||||||||||||
| Příbuzné národy | ||||||||||||||||||
|
Dáni, Norové, Islanďané, Faeřané, Angličané. |
.jpg)
Švédové (švédsky svenskar) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je švédština, která náleží do skupiny severogermánských jazyků.
Obsah |
Počet [editovat]
Švédové tvoří většinu z asi 9,2 milionu obyvatel Švédska, v roce 2006 tvořili cizinci asi 5,4 % obyvatel. Oficiální údaje o Švédech žijících v zahraničí neexistují. Odhaduje se jejich počet v řádu statisíců, přičemž nejvíce Švédů žije ve Spojených státech amerických, Norsku a Finsku. Asi 4,7 mil. lidí v USA má švédské předky.[7]
Původ jména [editovat]
Jméno se odvozuje od germánského kmene Sveů (též Sveonů; švédsky svear, latinsky suiones), který obýval centrální oblasti dnešního Švédska (Svealand).[8][9] Toto území se později stalo základem moderního státu. Název kmene není úplně jasný, dle Noréena (1920) je patrně odvozen od pragermánského swihones s významem „my sami“ (de egna, vi själva). Patrně souvisí s latinským suus (svůj).[10]
Historie [editovat]
- Související informace naleznete v článku Dějiny Švédska.
Sveové, suiones, jsou spolu s Góty, gotones, jako národ poprvé zmiňováni v roce 98 Tacitem v knize O původu, poloze, mravech a národech Germánů. Tyto germánské národy obývaly oblasti dnešního Švédska, kam přišly pravděpodobně po ústupu ledovce z doby ledové. Od 7. století švédští Vikingové podnikali výpravy směrem na východ (Finsko, Estonsko, Rusko). Sveové sjednotili Svealand a Götaland okolo roku 1000, a tak vytvořili švédské království. Od 11. století bylo postupně přijato křesťanství. Roku 1397 vstoupilo Švédsko do Kalmarské unie pod nadvládou Dánska. Samostatnost definitivně Švédsku v roce 1523 zajistil král Gustav I. Vasa, který rovněž vyhlásil lutherskou reformaci křesťanské církve a je zakladatelem moderního švédského národa a státu. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce, kdy získalo velmocenský vliv v Pobaltí, který však později upadal.
Nejoblíbenější jména [editovat]
V roce 2006 dávali švédští rodiče svým dětem nejčastěji tato jména:[7]
- dívky: Agnes, Alva, Emma, Ida, Julia, Alice, Maja, Elin, Ebba, Ella;
- chlapci: William, Hugo, Elias, Anton, Emil, Albin, Axel, Linus, Alexander, Erik.
Ve Švédsku jsou rovněž populární zdvojená křestní jména (např. Maj-Britt, Britt-Marie, Ulla-Britt; Jan-Erik, Lars-Erik, Per-Olof), nejvíce se dávala v 50. a 60. letech 20. století.
Významní Švédové [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Summary of Population Statistics 1960 - 2008 (corrected version 2009-05-13) [online]. www.scb.se, 2009-05-13, [cit. 2010-02-06]. Dostupné online. (excluding 1,661,003 persons, or 17.9% of the population, living in Sweden with immigrant background.)
- ↑ Swedish Embassy, Madrid (2008) - in Swedish
- ↑ American Community Survey & Census 2000
- ↑ SSB Population Count 2009 (in Norwegian)
- ↑ a b Country-of-birth database [online]. Organisation for Economic Co-operation and Development, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Joshua project-Ethnic groups of Denmark
- ↑ a b Beskrivning av Sveriges befolkning 2006 [Formát PDF]. Stockholm: Statistiska centralbyrån, 2007-11-30, [cit. 2008-02-04]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Svenska Akandemiens ordbok [online]. Stockholm: Svenska Akademien, 1999, rev. 2007-12-13, [cit. 2008-02-04]. Kapitola Svear. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ LECHE, V., et al. Nordisk familjebok. Svazek 27. Stockholm : Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1918. Dostupné online. Kapitola Sverige, s. 1129–1130.
- ↑ NORÉEN, Adolf. Nordens äldsta folk- och ortnamn. Fornvännen. 1920, roč. 15, s. 23–50. Dostupné online. ISSN 1404-9430.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Culture of Sweden
