Jankovští z Vlašimi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb rodu Jankovských z Vlašimi

Jankovští z Vlašimi jsou rytířský a panský český rod, svůj přídomek odvozoval od Vlašimi. Později se rozdělil na několik samostatných větví, které přijali vlastní přídomek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jaroš a Mařík provázeli na výpravách na evropská bojiště Jana Lucemburského, po jedné z bitev je pasovali na rytíře. V polovině 14. století se objevují zmínky o dalších pánech z Vlašimi, například o bratrech Michalovi, Pavlovi a Janu Očkovi, z nichž druhý se stal pražským arcibiskupem. Matěj z Vlašimi je považován za praotce jankovské větve. Očkův bratr Pavel vlastnil hrad Jenštejn a založil jenštejnskou větev. Maříkův syn Hron padl spolu s králem Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku.

Samotný Jan Očko se stal tajemníkem Karla IV. a poté olomouckým biskupem, doprovázel císaře na cestě po Itálii. Po smrti Arnošta z Pardubic jej roku 1364 zvolili pražským arcibiskupem. V nepřítomnosti panovníka spravoval zemi a stal se poručníkem Václava IV. Pokračoval v budování roudnického hradu i města, papež jej roku 1378 jmenoval kardinálem. V roce 1379 se vzdal postu arcibiskupa ve prospěch příbuzného Jana z Jenštejna a o rok později zemřel.

V první polovině 15. století prodali statky v Čechách a usídlili se na Moravě, kde drželi Úsov na Olomoucku, Jiří Úsovský v letech 1516-1520 působil jako podkomoří markrabství moravského. V roce 1615 povýšili do panského stavu, Volfa Zikmunda zvolili za stavovského povstání dodatečně členem direktorské vlády. Než se stačil zodpovědět císaři Ferdinandovi II. z účasti na povstání, roku 1622 zemřel. Jeho bratr Fridrich bojoval na císařově straně, k bítovskému panství poté koupil i Jemnici.

Fridrichův syn Hynek se stal císařským radou Ferdinanda III. Císařský komorník Maxmilián Arnošt II. z Vlašimi (1665-1736) se od dob studií ve Vídni přátelil s Josefem I., později se stal tajným dvorním radou. Oženil se s vdovou po Adamovi hraběti Zrinském, Marií Kateřinou, rozenou hraběnkou z Lamberka (1664-1717). Díky tomuto sňatku získal obrovskou knihovnu rodu Zrinských, kterou přestěhoval na Bítov. Své dcery provdal za členy rodů Daunů a Kouniců. Snažil se pro sebe a svůj rod získat titul říšského hrabětě, nashromáždil mnoho důkazů ze starých listin a jiných dokomentů. Jestli tato snaha vedla k cíli, je sporné, některá novější literatura uvádí stav říšských hrabat, avšak v archivu České dvorské kanceláře se žádné důkazy o tomto nenacházejí. Tento titul lze najít již před svatbou s hraběnkou Zrinskou, mohl jej používat jako manžel hraběnky. Po smrti Josefa I. ztratil vyhlídky na povýšení a vrátil se na rodnou půdu. Zemřel bez mužského dědice, čímž bítovská větev vymřela po meči.

František Antonín Jankovský z Vlašimi (1690-1752) pocházel z rešické linie rodu a soudně usiloval o získání Bítova pro svoji větev a děti svého bratra Jana Antonína (1692-1740). Povedlo se mu to v roce 1752, po několika měsících však zemřel a děti obou bratrů osiřely. Roku 1755 udělila císařovna Marie Terezie bítovské panství rakouským příbuzných bítovské větve, rodu Daunů.

Syn Jana Antonína, Jan Václav Jankovský z Vlašimi (1729-1775), působil jako vojenský vůdce během sedmileté války. Po jeho smrti jeho synové Jan Jankovský a Karel Jankovský von Mayenhorst byli pokračovateli rodu v Čechách. V 18. století se příslušníci rodu odstěhovali z Čech. John Jankovský (1845 - 1944) pokračoval v rodové linii v Americe.

Ve většině novější literatury se uvádí, že rod vymřel koncem 18. století.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Při povýšení do panského stavu dostali čtvercový erb s černou orlicí a znak pánů z Vlašimi se dvěma červenmi supími hlavami.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s pány z Kunštátu, Šternberky a dalšími českými a moravskými rody.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Jankovští z Vlašimi, s. 64-65.  
  • BOLOM, Sixtus. Tajemství Jankovských z Vlašimi a na Bítově. Třebíč : Akcent, 2008. ISBN 978-80-7268-527-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]