Fridrich I. Barbarossa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbuzenstvo
otec	Fridrich II. Švábský
matka	Judita Bavorská
I. manželka	Adéla z Vohburgu
II. manželka	Beatrix Burgundská
syn	Fridrich V. Švábský
syn	Filip Švábský
syn	Jindřich VI.
syn	Konrád z Rothenburgu
syn	(Konrád)
syn	Ota
vnučka	Kunhuta Štaufská

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef u Seleukie - dnešní Silifke, Turecku), římský císař (1152 – 1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského, a Judity dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.

Fridrich byl významný panovník, jenž většinu života prožil v konfliktu s městy v Itálii. Podmanit si zcela Itálii se mu ale nikdy nepodařilo. Dále řešil problémy ve vyjasňování pozic císařství ke kléru a papežství, které prožívalo schizma (1159 – 1177) a v řešení vztahů mezi císařem a šlechtou (např. sesazení bavorského a saského vévody Jindřicha Lva v roce 1180). Za jeho vlády získali velký vliv zkušení ministeriálové. V otázkách pojetí vlády se obrátil k tradicím antické říše a začal využívat římské právo, které se v té době rozvíjelo na území Itálie a obnovil jeho studium.

Obsah 1 Životopis v datech 2 Život a vláda 3 Vztah k českým dějinám 4 Smrt 5 Prameny 5.1 Reference 5.2 Literatura 5.3 Externí odkazy

[editovat] Životopis v datech

• 4. března 1152 byl zvolen ve Frankfurtu římským králem
• březen 1153 - rozvod s Adélou z Vohburgu
• 18. června 1155 - císařská korunovace v Římě
• 17. června 1156 - ve Würzburgu se oženil s Beatricí Burgundskou
• 1158 – 1168 boj s Milánem
• 1159 boj proti Cremě
• 1162 Milán se vzdal císaři, byl vyklizen a zničen
• 1165 za podpory vzdoropapeže Paschala III. nechal kanonizovat císaře Karla Velikého
• 1167 císař byl nucen z Itálie uprchnout
• 1176 poražen lombardskou ligou severoitalských měst, spojenou s papežem, u Legnana
• 1177 ponižující smíření s papežem Alexandrem III. v Benátkách
• 1177 – 1180 spor s vévodou Jindřichem Lvem
• 1184 uzavření míru se severoitalskými městy v Kostnici
• 1184 mohutná slavnost o Svatodušních svátcích v Mohuči
• 1184 – 1186 tažení do Itálie
• 1184 císař přislíbil účast na křížovém tažení do Svaté země
• 27. března 1188 oficiálně přebírá křižácký závazek v Mohuči
• 1189 ujal se vedení německé části třetí křížové výpravy, na které zahynul nešťastnou náhodou 10. června 1190 při přesunu přes řeku Calycadnus.

[editovat] Život a vláda

Fridrich se narodil v roce 1122. Roku 1147 se stal vévodou Švábska a brzy to té se vydal na svou první cestu na východ, kde doprovázel svého strýce, německého krále Konráda III, na Druhé křížové výpravě. Ta podle očekávání skončila katastrofou, ale Fridrich vynikl a získal naprostou důvěru krále. Když Konrád v únoru roku 1152 zemřel, jen Fridrich a bamberský biskup byli u jeho smrtelné postele. Oba poté tvrdili, že Konrád, za plného vědomí, předal královské klenoty Fridrichovi a řekl, že Fridrich má být jeho královský nástupce namísto Konrádova tehdy šestiletého syna, budoucího Fridricha IV. Fridrich energicky usiloval o korunu a ve Frankfurtu čvrtého března ho Kurfiřti zvolili císařem. Byl korunován v Cáchách o pár dnů později.

[editovat] Vztah k českým dějinám

Mezi českým knížetem Vladislavem II. a zvoleným císařem bylo napětí až do roku 1155, kdy Fridrich měl problémy s bavorským vévodstvím. Fridrich I. 11. ledna 1158 v Řezně korunoval českého knížete Vladislava II. za podporu a za to, že poskytl pomoc při výpravě do Polska. V květnu 1158 české vojsko odtáhlo do Itálie a v srpnu se zúčastnilo bojů o Milán, kde se proslavilo hrdinskými skutky. Dne 8. září 1158 v Miláně císař znovu ozdobil Vladislava II. korunou. Tento akt byl ale jednoznačně výhodnější pro Barbarossu. Získal pomoc a nic jej to nestálo.
Císař po roce 1165 přestavěl hrad v Chebu na falc. Tam v polovině roku 1179 byl vyřešen spor knížete Bedřicha s rakouským vévodou Leopoldem o Vitorazsko za přítomnosti císaře. Také tam pobýval o Vánocích v roce 1188.

[editovat] Smrt

Německý král a římský císař Fridrich I. Barbarossa zemřel 10. června 1190 v průběhu Třetí křížové výpravy. Severně od města Silifke se pokoušel zkrátit si cestu přechodem přes brod řeky Salef (dnes je řeka známa jako Goksu) a při tomto pokusu se utopil.

„	Císař, který si postoupil všechna nebezpečí, si přál uniknout mimořádnému vedru a vyhnout se stoupání na horský vrch. A tak se pokoušel přeplavat přes velice prudkou řeku Kalycadmus. Ale jakýsi rozumný muž řekl:"Nemůžeš plavat proti toku řeky!" Jinak vždy velmi rozumný císař bláznivě zkoušel svoje síly proti proudu a proti síle řeky. Ačkoli každý se snažil ho zastavit, vstoupil do vody a ponořil se do vodního víru. A tak ten, co podstoupil mnohá nebezpečí, nyní uboze zahynul...	“
— [1]

Z jeho mrtvého těla byly vyjmuty vnitřnosti a pohřbeny blízko místa nešťastného úmrtí, v městě Tarsu. Kosti zbavené masa vzal Barbarossův syn Fridrich a rozhodl se uložit je v Jeruzalémě. Fridrich ale zemřel roku 1191 v Akkonu a kosti jeho otce jsou dnes pohřbeny na neznámém místě.

[editovat] Prameny

• Gesta Friderici Imperatoris od Oty z Freisingu
• Historia de expeditione Frederici imperatoris od Ansberta
• Itenarium peregrinorum

[editovat] Reference

1. ↑ HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. ISBN 14-409-82.

[editovat] Literatura

Související články obsahuje Portál Středověk

Související články obsahuje Portál Křížové výpravy

• BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha : Academia, 1995. 228 s. ISBN 80-200-0512-9.
• Oppl Ferdinand, Fridrich Barbarossa, císař a rytíř, Paseka Praha-Litomyšl 2001 ISBN 80-7185-342-9.
• SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. ISBN 80-86240-67-3.
• Žemlička Josef, Čechy v době knížecí, Nakladatelství Lidové noviny Praha 1997, ISBN 80-7106-196-4.

[editovat] Externí odkazy

• Fridrich I. Barbarossa
• Mince Fridricha I. Barbarossy
• GESTA FRIDERICI IMPERATORIS (lat.)

Tento článek o Panovníkovi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.