Ota z Freisingu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ota z Freisingu

Ota z Freisingu (1112?22. září 1158 klášter Morimond) byl katolický kněz, biskup ve Freisingu a středověký kronikář. Pocházel z rodu Babenberků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Biskup Ota z Freisingu se dívá na město a katedrálu ve Freisingu

Narodil se jako syn rakouského markraběte Leopolda III. a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, která byla dcerou císaře Jindřicha IV. a vdovou po Fridrichovi Švábském. Ota tak byl spřízněn s předními říšskými rody. Byl nevlastním bratrem německého krále Konráda III. a strýcem pozdějšího císaře Fridricha Barbarossy.[1] Jeho vlastními bratry byli rakouská markrabata Leopold IV., Jindřich II. a salcburský arcibiskup Konrád II.

Kolem roku 1126 se stal proboštem v Klosterneuburgu. Od roku 1127 studoval v Paříži a v roce 1132 se stal cisterciáckým mnichem v Morimondu. Byl iniciátorem založení kláštera Heiligenkreuz, který v roce 1131 založil jeho otec a v roce 1138 se stal biskupem ve Freisingu. Účastnil se druhé křížové výpravy v roce 1147. Jeho „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ (Kronika čili Dějiny dvou obcí) zahrnuje v sedmi dílech světové dějiny, přičemž osmý díl obsahuje vizi Posledního soudu. Jeho „Gesta Friderici“ (Činy Fridrichovy) popisují dobu vlády Fridricha Barbarossy mezi léty 1152–1156. Navázal na něj jeho sekretář Rahewin, který pokračoval až do roku 1158. Ota z Freisingu zemřel 22. září 1158[2] a byl pohřben v klášterním kostele v Morimondu. Klášter byl rozpuštěn roku 1791 a kostel postupně upadal. Roku 1954 zde byly nalezeny kosterní pozůstatky a po antropologickém průzkumu byly uloženy jako Otovy v klášteře Heiligenkreuz.[3]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 28.  
  2. LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 164. (německy) 
  3. Otto von Freising

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien : Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien : Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]