Balduin IV. Flanderský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Balduin Bradatý (kresba z 19. století)
Příbuzenstvo
otec Arnulf II. Flanderský
matka Rozala Italská
I. manželka Ogiva Lucemburská
syn Balduin V. Flanderský
dcera Ermengarda
II. manželka Eleonora Normandská
dcera Judita Flanderská

Balduin IV. Flanderský zvaný Bradatý (francouzsky Baudouin le Barbu nebo Baudouin Belle-Barbe; 98030. května 1035) byl flanderský hrabě v letech 9881035.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem flanderského hraběte Arnulfa II. a Rozaly, dcery krále italského krále Berengara II. V době otcovy smrti byl malým chlapcem a regentkou se stala jeho babička Matylda Saská.

Během své vlády se dostal do válečného sporu s německým císařem Jindřichem II., když za podpory Lamberta z Lovaně a Reginara z Monsu z Valenciennes vyhnal markraběte Arnulfa.[1]

... flanderský vévoda Balduin podnícený mládím, bohatstvím a špatnými rádci se nechal svést k válce proti králi...
— Dětmar z Merseburku[2]

Císař Jindřich marně obléhal v září roku 1006 Valenciennes a na místo se vrátil po řádné přípravě a svolání svých vazalů v létě roku 1007. Podařilo se mu dostat přes Šeldu a Balduin se obrátil na útěk. Posléze pokorně žádal o milost a v říjnu 1007 při slavnostním ceremoniálu v Cáchách získal říšské statky lénem.[2] O pát let později se mu podařilo rozšířit svá panství o Zeeland, který také získal jako léno od Jindřicha II.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Balduin byl dvakrát ženat. Poprvé s Ogivou, dcerou hraběte Fridricha Lucemburského. Z tohoto manželství se narodil syn a dědic Balduin V. Po smrti své manželky se oženil podruhé s Eleonorou, dcerou normandského vévody Richarda II. Z druhého manželství se narodila dcera Judita, která se později provdala za Tostiga Godwinsona a po jeho smrti v roce 1066 v bitvě u Stamford Bridge se provdala podruhé za bavorského vévodu Welfa IV.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha : Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 306.  
  2. a b Dětmar, str. 176

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle : Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Arnulf II.
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
9881035
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Balduin V.