Vojtěch III. Salcburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Vladislav II.
matka Gertruda Babenberská
bratr Bedřich
bratr Svatopluk

Vojtěch III. Salcburský, jinak též Adalbert (německy Adalbert III. von Böhmen; 1145 - 8. duben 1200) byl třetí syn českého knížete a krále Vladislava II. a jeho první manželky Gertrudy Babenberské, salcburský arcibiskup v letech 1168-1177 a 1183-1200 z dynastie Přemyslovců.

Arcibiskup[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch III. Salcburský, vyobrazený na barokním závěsném obraze, namalovaném nejspíše některým želivským klášterním malířem, snad na počátku 18. století.

Jako u mnoha Přemyslovců se o Vojtěchově vládě příliš mnoho neví. Žil v jednom z českých klášterů (bývá uváděn jako probošt mělnické kapituly) a poté byl v roce 1168 zvolen salcburským arcibiskupem. Jeho předchůdcem byl Konrád Babenberský, jeho strýc z matčiny strany. Vojtěch ovšem musel respektovat vůli salcburské kapituly, která byla nakloněna papeži Alexandrovi III., nikoli Kalixtovi III., který byl zvolen z vůle císaře Fridricha I. Barbarossy. Vladislav II. sice Barbarossovi nabídl finanční částku na respektování Vojtěcha v úřadu arcibiskupa, ale ten Vojtěcha na sněmu v Bamberku v roce 1169 odmítl uznat.[1]

Císaři se nakonec přece jen podařilo Vojtěcha/Adalberta sesadit v roce 1177 a na jeho místo se dostal Konrád II. z Wittelsbachu. Vojtěch odjel do Čech, kde ho přijal kníže Soběslav II. Na tehdejší dobu to bylo velice ušlechtilé gesto, protože mezi sebou právě v tu dobu soupeřili potomci Vladislava I. (Vojtěch) a Soběslava I. (tedy Soběslav II.)

V roce 1183 se mohl Vojtěch vrátit do salcburského epištolátu – Barbarossovi se zřejmě zdáli synové Vladislava dostatečně nakloněni. V roce 1184 nepřítomnosti knížete Bedřicha syn Soběslava I., Václav přitáhl ke Pražskému hradu, který hájila Bedřichova manželka Alžběta Uherská. Zatímco Bedřich se snažil získat pomoc v zahraničí, táhl mu na pomoc za velkého plenění jeho bratr arcibiskup Vojtěch. Před blížícím se vojskem Václav uprchl ze země.[2]

Coby arcibiskup Vojtěch zakládal špitály a díky privilegiu Filipa Švábského z roku 1198 postavil i velký románský dóm. V jeho době byla na pozemcích arcidiecéze objevena ložiska soli a význam arcibiskupství tak vzrůstal. Velmi nápomocen byl po roce 1197 i českých zájmům v říši. Zemřel na jaře 1200 a byl pohřben před oltářem sv. Ondřeje v salzburském dómu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Meiller: Regesta archiepiscoporum Salisburgensium.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 263.  
  2. BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 653-654.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Arcibiskup salcburský (poprvé)
Předchůdce:
Konrád II. Babenberský
1168-1177
Vojtěch III. Salcburský
Nástupce:
Konrad III. von Wittelsbach
Arcibiskup salcburský (podruhé)
Předchůdce:
Konrad III. von Wittelsbach
1183-1200
Vojtěch III. Salcburský
Nástupce:
Eberhard von Regensberg