Mohuč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mohuč
Mainz
Mainz altstadt.jpg
Mohuč – znak
znak
Mohuč – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 85-285 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Rhineland-Palatinate Porýní-Falc
Mohuč
Red pog.png
Mohuč
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 97,75 km²
počet obyvatel: 194 317 (2006)
hustota zalidnění: 1 988 obyv. / km²
správa
starosta: Michael Ebling (SPD)
oficiální web: http://www.mainz.de

Mohuč (německy Mainz) je správní město německé spolkové země Porýní-Falc (německy Land Rheinland-Pfalz).

V letech 780/7821802 bylo centrem vlivné mohučské arcidiecéze, jejíž arcibiskup byl po staletí jedním z říšských knížat a kurfiřtem. Po jejím zániku pak zde byla založena dodnes existující mohučská diecéze.

Nejznámější ze zdejších osobností byl Johannes Gutenberg, vynálezce v oblasti knihtisku, jehož jméno nese i místní univerzita. Mohuči se proto občas říká Gutenbergovo město. Bohatá historie zanechala ve městě řadu památek, z nichž byla většina za 2. světové války vážně poškozena nebo zcela zničena. Zbylé památky lákají, společně s bující vinařskou tradicí, do města a jeho okolí řadu turistů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mohuč se nachází ve střední části Německa na západním břehu řeky Rýn ve spolkové zemi Porýní-Falc. Středem města prochází přesně 50 stupeň severní šířky. Jižně od města se rozprostírá oblast Rheinhessen Pfalz, která je proslavená svým vínem. Na druhém břehu Rýna, při soutoku s Mohanem (Main), leží správní město spolkové země Hesensko Wiesbaden. Mezi oběma městy existuje velmi těsné spojení. Hlavní dopravní propojení představuje most, nazvaný po prvním spolkovém prezidentovi po 2. světové válce Theodorovi Heussovi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o zdejším osídlení jsou spojeny s původní usedlostí římských legionářů Moguntiacum, založené roku 13 př. n. l. (starší zdroje uvádějí 38 př. n. l.). Tato usedlost byla skoro 500 let součástí římské říše. Od roku 780 do roku 1803 se Mohuč stala hlavním sídlem arcibiskupů a říšských knížat. Arcibiskup Siegfried III. z Eppsteinu prohlásil v roce 1244 Mohuč za svobodné město (privilegium emancipace od městských pánů), město si udrželo tento titul až do roku 1462. Toto období je také považováno za dobu největšího rozkvětu a rozmachu města. S městem je úzce spojena postava Johannese Gutenberga, který svými inovacemi a vynálezy dosáhl toho, že se knihtisk stal použitelný pro levnou a masovou produkci knih. Mohuč byla za 2. světové války, díky významné průmyslové výrobě, častým cílem bombardování.

Právě postava Johannese Gutenberga se zasloužila v novodobé historii o věhlas Mohuče, kterou v minulých letech navštívily osobnosti jako je anglická královna Alžběta II. (Elizabeth II.), papež Jan Pavel II., americký prezident George H. W. Bush a jeho syn a prezident George W. Bush či francouzský prezident Jacques Chirac.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hranice města určovala dlouhá staletí kamenná pevnost, která brzdila rozvoj města a nárůst obyvatelstva. V dávné historii tak počet zdejšího obyvatelstva nepřekračoval 30 000 osob. Až v 19. století došlo k otevření opevnění a vedlo k prudké expanzi a růstu tzv. nového města. Na počátku 20. století počet obyvatelstva překročil magickou hranici 100 000, v současné době se počet blíží 200 000 obyvatelům.

Ekonomika a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Město je součástí oblasti Frankfurt-Rhein-Main, proto má velmi dobrou infrastrukturu, která se zasloužila o ekonomicky silnou pozici města v německém měřítku (dle studie časopisu Wirtschaftswoche z roku 2005 Mohuč obsadila 4. místo, v roce 2006 místo páté; měřítkem bylo srovnání produktivity, hrubého příjmu obyvatelstva a výše investic). Sídlí zde velké společnosti mezinárodního významu jako je například IBM, specializovaná na informační technologie, farmaceutický magnát Novo Nordisk, dále například společnost Siemens nebo televizní magnáti ZDF a Sat1.

V Mohuči působí Gutenbergova univerzita, patřící v Německu mezi vysoce uznávané instituty. Součástí univerzity je vědecký Max-Plack-Institut neboli Institut Maxe Plancka, specializovaný na výzkumy v oblasti chemie je Otto-Hahn Institut. Gutenbergova univerzita úzce spolupracuje s Karlovou univerzitou v Praze, s Ostravskou univerzitou a s Vysokým učením technickým v Brně.

Sídlí zde také Adademie vědy a literatury (Akademie der Wissenschaften und der Literatur), jejíž součástí je Institut evropských dějin Institut für Europäische Geschichte. Dále pak zde najdeme hudební konzervatoř (Musikhochschule Rheinland-Pfalz), Vysokou odbornou školu stavebních inženýrů a architektů, geoinformatiky a hospodářských věd a Vysokou odbornou školu uměleckých řemesel a umění. V devadesátých letech 20. století zde byla založena Vysoká odborná škola katolická (Katholische Fachhochschule) se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku a praktickou teologii.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městská doprava v Mohuči

Vlaková a autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Zdejším vlakovým nádražím projede denně přes 80 vlaků dálkové přepravy a 440 vlaků regionální přepravy. Nádražím projde denně kolem 55.000 cestujících (zdroj: Německé dráhy Deutsche Bahn [1]). Mohučí projíždí vlaky IC, EC a ICE, jejímž prostřednictvím je město dobře spojeno s velkoměsty Koblenz, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Mannheim a švýcarským Baselem. Nově jsou cestujícím přístupné i přímé trasy s městy Drážďany, Fulda, Erfurt a Lipsko.

Městská doprava[editovat | editovat zdroj]

Městskou dopravu zajišťuje MVG Mainzer Verkehrsgesellschaft mbH [2] 25 autobusovými a třemi tramvajovými linkami. Zdejší dopravní podnik je součástí integrovaného dopravního systému RMV (Rhein-Main-Verkehrsverbund)[3]. Městskou hromadnou dopravu využívá denně na 150.000 cestujících. Meziměstskou dopravu mezi okolními velkoměsty Frankfurt am Main, Wiesbaden, Darmstadt a přilehlými obcemi regionu Rhein-Main zajišťuje RMV prostřednictvím tratí označovaných S-Bahn.

Letištní a lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Blízko města se nachází největší evropské letiště Frankfurt nad Mohanem, které je s centrem města propojeno metrem. Existuje zde i další malé letiště, a to v městské části Finthen. Ve městě se mimo jiné nachází hlavní celní úřad v přístavu pro lodní dopravu. Dle statistiky města zde ročně projede přes 2.000 lodí s objemem nákladu přes 1,3 mil. tun.

Pohled na přístav

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

Letecký snímek

Divadla[editovat | editovat zdroj]

Největším zdejším divadlem je Staatstheater, které se nachází na Gutenbergově náměstí. Dalším významným divadlem je Frankfurter Hof, které vzniklo na počátku 19. století. Toto divadlo má především tradici v oblasti zasedání karnevalového představenstva. Místní oslavy masopustu v patří v Německu k těm nejvyhlášenějším. Dále zde působí řada menších divadel, které každý rok uvádějí velkou řadu představení různých žánrů.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Milovníci vážné hudby znají pěvecký sbor Mohučské katedrály Mainzer Domchor, který sdružuje na 160 členů a jehož historie sahá do poloviny 19. století. Významný je také Státní filharmonický orchestr Philmarmonisches Staatsorchester Mainz.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde řada historických muzeí. Nejznámějším je Gutenberg-Museum, který návštěvníky zasvětí do tajemství knihtisku a typografie. Ke zhlédnutí nabízí toto muzeum mimo jiné i historii výrobu papírů a v trezorových prostorech prezentuje přes čtyřicet originálů Gutenbergovy bible. Dalším známým muzeem je Mainzer Fastnachtsmuseum, muzeum Mohučského karnevalu či Museum für antike Schifffahrt, muzeum antických lodí, ve kterém lze zhlédnout lodě z římského období.

Budova ZDF

Média[editovat | editovat zdroj]

Zdejší mediální koncerny jsou hlavními a největšími zaměstnavateli obyvatelstva. Působí zde televize veřejnoprávní ZDF (das Zweite Deutsche Fernsehen) [4], privátní televize Sat1, místní televizní a rozhlasový vysílatel SWR (Südwestrundfkunk) a televizní kanál der Offene Kanal. Na území města dále působí Radio Rockland Pfalz GmbH & Co. KG a regionální stanice K3 Kulturkanal. Dalším mediálním magnátem je vydavatelství Verlagsgruppe Rhein-Main, které tiskne přes 21 titulů pro více než půl miliónů čtenářů z Hesenska a Porýní-Falc. Mezi největší zdejší deníky patří Allgemeine Zeitung a Rhein-Zeitung z Koblenze. Velmi oblíbeným je místní magazín a univerzitní časopis STUZ [5].

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Kirschgarten

Tipy na výlet[editovat | editovat zdroj]

Centrum města je charakterizováno především obdobím vrcholného románského stylu a s ním spojená katedrála svatého Martina a svatého Štěpána, která má šest impozantních věží. Interiér katedrály zdobí řada historicky významných uměleckých kousků z období 13. až 18. století, které jsou zasvěceny tehdejším arcibiskupům a svatým. V severní části na náměstí před katedrálou se nachází kašna Marktbrunnen z 16. století, která je odborníky považována za jedinečný dochovalý skvost renesančního stylu v Evropě vůbec. V blízkosti katedrály se nachází Gutenberg-Museum, které nabízí různé druhy prohlídek, jež jsou zajímavé i pro děti. Nedaleko muzea je velké nákupní centrum, za nímž protéká Rýn, na jehož břehu vznikla oblíbená promenáda. Promenádu lemuje řada dalších historických památek, z nichž nejzajímavější je například Mohučská radnice Rathaus a dřevěná věž Holzturm ze 14. století, která byla součástí středověkého opevnění města. Staré město Altstadt Mohuče je charakterizovanáno spletitými uličkami a středověkými hrázděnými domy, ve kterých dnes sídlí především malé butiky a obchodníci s uměleckými předměty. Pěší zónu Gutenbergova náměstí Gutenbergplatz zdobí po celé linii vyznačení 50 stupně severní zeměpisné šířky, nad kterou se tyčí socha Johannese Gutenberga.

Označení ulic[editovat | editovat zdroj]

červená a modrá Straßenschilder

Návštěníci Mohuče brzy objeví zvláštnost města , kterou je typické barevné odlišení označení ulic. Jména ulic na červených štítcích určují směr napříč řece Rýn, ulice vedoucí paralelně s Rýnem jsou označeny modře. Bílými štítky jsou označeny ulice v přilehlých částech Mohuče, které jsou Rýnu hodně vzdáleny. Barevné odlišení ulic bylo zavedeno v 2. polovině 19. století, jejím účelem bylo sjednocení číselného označení domů v závislosti na řece Rýn.

Regionální slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Mainzer Rosenmontagsumzug, Marschall-Wagen
  • Mainzer Fastnacht – Mohučský karneval patří tradičně k největším a nejbohatším karnevalovým akcím Německa. Mohučské spolky se na přelomu ledna/února pravidelně prezentují v bohatě zdobených karnevalových průvodech, maškarních kostýmech a maskách. [6]
  • Mainzer Minipressen-Messe Mohučský veletrh malých tiskařů se koná každé dva roky v květnu. Jde o akci evropského charakteru, jejímž účelem je možnost setkání více jak 300 malých nakladatelství, tiskařských podnikatelů, umělců a autorů. Místem konání je Gutenbergovo muzeum. Tato akce je také nazývána Gutenbergovým maratónem, na festival navazuje Porýnsko-Falcké kulturní léto. [7]
  • OpenOhrFestival je tradičním kulturním festivalem mládeže, který se koná pravidelně na přelomu května/června. Náplní festivalu jsou semináře, debatní kroužky, kabarety a koncerty ke specifickému tématu, které se každoročně obměňuje. [8]
  • Johannisnacht je jednou z největších Mohučských lidových slavností plné poutních atrakcí, hudby, divadla, prezentace lidových zvyků a tradic. Tato akce se koná po dobu čtyř dnů v červnu (kolem 24.června – tzv. Johannistag). Tematicky jsou slavnosti úzce spojené s postavou Johanna Gutenberga. a ročně ji navštíví přes půl milionu návštěvníků.

[9]

  • Mainzer Weinmarkt- Mohučský vinný trh se koná vždy poslední srpnový a první zářijový víkend v městském parku města Mohuč. Součástí těchto slavností je prezentace místních vinařů, umělců a uspořádání bleších trhů knih a dalších tiskovin.[10]

Správa města[editovat | editovat zdroj]

Město je složeno z následujících patnácti okrsků: Altstadt (staré město), Bretzenheim, Drais, Ebersheim, Finthen, Gonsenheim, Hartenberg-Münchfeld, Hechtsheim, Laubenheim, Lerchenberg, Marienborn, Mombach, Neustadt, Oberstadt a Weisenau. Na následující mapě je znázorněno rozložení okrsků.[11] Každý okrsek zastupuje rada města složená z předsedy a třinácti členů rady.

Primátorem města je Jens Beutel, zástupce SPD (listopad 2006). Městskou radu dnes tvoří 23 zástupců CDU, 17 zástupců SPD, 9 členů Die Grünen a dalších 11 zástupců politických stran.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]