Basilej
| Basilej Basel, Bâle, Basilea |
||
|---|---|---|
 Panoramatické foto Basileje |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 55′ s. š., 7° 59′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 260 m n. m. | |
| Kanton: | Basilej-Město | |
| Okres: | (Basilej-Město nemá okresy) | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 22.75 km² | |
| počet obyvatel: | 165 529 (2006) | |
| správa | ||
| oficiální web: | www.basel.ch | |
| telefonní předvolba: | 0351 | |
| PSČ: | 4000 | |
Basilej (německy Basel, francouzsky Bâle, italsky a rétorománsky Basilea) je město v severozápadní části Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka Rýn. Sídlí zde Banka pro mezinárodní platby (tzv. „centrální banka centrálních bank“).
Obsah |
Historie[editovat]
Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno biskupství a v roce 917 bylo město zničeno Maďary. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. V letech 1431–1449 bylo město místem konání koncilu. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku. V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního sionismu Theodorem Herzlem.[1]
Doprava[editovat]
Město je významnou dopravní křižovatkou. Nachází se zde mezinárodní letiště. Basilej je největší říční přístav ve Švýcarsku.
Železnice[editovat]
Na území města se nachází tři nádraží dálkové dopravy:
- Bahnhof Basel SBB (Centrální nádraží) se spoji do měst Zürich, Bern/Luzern a Delémont a mezistátními spoji do Německa, Itálie a Rakouska. Ve stejném komplexu se nachází nádraží:
- Basel SNCF (Alsaské nádraží) se spoji do Mulhouse – Paříže/Bruselu.
- Badische Bahnhof (Basel Bad Bf) se nachází na severu města a je provozováno Deutsche Bahn. Zde zastavují vybrané vlaky jedoucí ze Švýcarska do Německa a začíná zde trať Hochrheinstrecke ve směru Waldshut a SBB provozovaná Wiesentalbahn do Zell im Wiesental. Roku 2015 by měla být otevřena nová vysokorychlostní trať do Karlsruhe.
Vedle toho existují na území města ještě zastávky S-Bahn Basel Basel-St. Johann (na trati do St. Louis) a Basel-St. Jakob (na trati do Muttenz a od roku 2006 také Basel-Dreispitz (na trati do Delémont).
Kultura a vzdělání[editovat]
Město je významným kulturním i vzdělávacím střediskem. Roku 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská univerzita.
Mezi nejvýznamnější památky města patří basilejská katedrála. Katedrála začala vznikat počátkem 11.století, původně jako románská a gotická stavba. Při velkém zemětřesení v roce 1356 byla poškozena. Následná rekonstrukce probíhala až do roku 1421. Jižní věž byla dokončena až v roce 1500. Basilejská katedrála má dochované gotické věžičky z červeného pískovce. Severní věž jménem Geotgsturm dosahuje výšky téměř 65 metrů, jižní věž Martinsturm je vysoká 63 m. V katedrále se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského z roku 1536.
Další památkou je Spalentor, brána v hradbách.
Osobnosti města[editovat]
- Johann Froben (* cca 1460 – † 1527), tiskař a vydavatel
- Erasmus Rotterdamský (* 1469 – † 1536), holandský myslitel, augustiniánský mnich a představitel zaalpské renesance a humanismu
- Hans Holbein mladší (* 1497/1498 – † 1543), německý renesanční malíř a grafik
- Matthäus Merian (* 1593 – † 1650), švýcarský rytec a nakladatel působící především ve Frankfurtu nad Mohanem
- Jacob Bernoulli (* 1655 – † 1705), matematik, fyzik a astronom
- Johann Bernoulli (* 1667 – † 1748), matematik, fyzik a lékař
- Daniel Bernoulli (* 1700 – † 1782), matematik a fyzik
- Leonhard Euler (* 1707 – † 1783), matematik a fyzik
- Johann Rudolph Schellenberg (* 1740 – † 1806), botanik, spisovatel a entomolog
- Gustav IV. Adolf (* 1778 – † 1837), švédský král
- Jacob Burckhardt (* 1818 – † 1897), filosof a historik umenia
- Johann Jakob Balmer (* 1825 – † 1898), matematik a fyzik
- Arnold Böcklin (* 1827 – † 1901), malíř, kreslíř, grafik a sochař
- Friedrich Nietzsche (* 1844 – † 1900), německý filosof a klasický filolog
- Carl Spitteler (* 1845 – † 1924), básník, prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu
- Karl Barth (* 1886 – † 1968), protestantský teolog
- Hannes Meyer (* 1889 – † 1954), architekt a druhý ředitel Bauhausu v Dessau
- Jan Milíč Lochman (* 1922 – † 2004), český exilový teolog a filosof, rektor basilejské univerzity
- Peter Zumthor (* 1943), architekt
- Alexander Frei (* 1979), fotbalista
- Roger Federer (* 1981), tenista
Partnerská města[editovat]
Související články[editovat]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 31.
