Neuchâtel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neuchâtel (Nový Hrad)
Neuchâtel
Zámek Neuchâtel
Zámek Neuchâtel
Neuchâtel (Nový Hrad) – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 725 m n. m.
Kanton: Neuchâtel
Neuchâtel (Nový Hrad) na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 18.05 km²
počet obyvatel: 32 664 (2007)
správa
starosta: Antoine Grandjean
oficiální web: http://www.neuchatelville.ch/
PSČ: 2000

Neuchâtel (česky Nový Hrad) je hlavní město švýcarského kantonu Neuchâtel. Samotné město leží na Neuchâtelském jezeře ve frankofonní části Švýcarska. Počet obyvatel je přibližně 32 600. Město leží ve frankofonní části Švýcarska a právě Francouzi tvoří většinu obyvatel a to přesto, že město bývalo v minulosti známo i pod svým německým názvem Neuburg, protože až do roku 1848 zdejší oblast spadala pod vliv Pruska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží na severozápadním břehu jezera Neuchâtel, několik kilometrů od Peseux a Saint-Blaise. Nad městem se strmě zdvíhá pohoří Jura, které je také známo jako Montagnes Neuchâteloises. Toto pohoří sahá až do Francie. V této oblasti se také nachází hlavní část švýcarského hodinářského průmyslu a to především ve městech La Chaux-de-Fonds a Le Locle. Hranici mezi Francií a Švýcarskem zde tvoří řeka Doubs, na které se nachází slavné vodopády Saut du Doubs a také lze poblíž vidět jezero Lac des Brenets.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1011 nechal burgundský vládce Rudolf III. postavit nový hrad na břehu jezera dnes známého jako Neuchâtelské jezero, který postavil pro svoji ženu Irmengarde. Již v roce 1214 je uznán za město. Následující tři století byla pro město dobou rozkvětu a prosperity. V roce 1530 byly měšťany uznány ideály reformace a město se stalo nedělitelné se svým okolím. Město bylo známo jako velice liberální. Pozdější vládci města se snažili rozhodnutí o akceptování reformace zrušit.

V roce 1707 po smrti kněžny Marie z Nemours připadlo knížectví Neuchâtel pruskému králi a braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi I. a tím bylo v personální unii s Pruskem. Napoléon Bonaparte sesadil pruského krále Fridricha Viléma III. a na pozici neuchâtelského knížete dosadil svého náčelníka štábu Louise Alexandra Berthiera.

V roce 1814 bylo knížectví obnoveno Fridrichem Vilémem III. Ten o rok později povolil obyvatelům knížectví připojení do Švýcarské konfederace. Tak se Neuchâtel stal jediným členským státem Švýcarska mezi ostatními, který byl monarchií. Během místní mírové revoluce v roce 1848 se Neuchâtel přeměnil na republiku, král a kníže Fridrich Vilém IV. respektoval volbu obyvatel a nevyslal proti nim vojsko. V roce 1857 se nároků na Neuchâtel vzdal.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Neuchâtel ve Wikimedia Commons