Richard Gasquet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Richard Gasquet
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 18. června 1986 (28 let)
Místo narození Béziers, Francie
Bydliště Neuchâtel, Švýcarsko
Výška 185 cm
Váha 75 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 10 313 116 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 361-215
Poměr zápasů s ITF 332-198
Tituly 10 ATP
Nejvyšší umístění 7. místo (9. července 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2007, 2008, 2012, 2013)
French Open 4. kolo (2011, 2012, 2013)
Wimbledon semifinále (2007)
US Open 4. kolo (2005, 2006, 2010, 2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů základní skupina (2007)
Olympijské hry 2. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 63–47
Poměr zápasů s ITF 60-46
Tituly 2 ATP
Nejvyšší umístění 45. místo (7. dubna 2008)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2006)
French Open 1. kolo (2002, 2003, 2005)
US Open 1. kolo (2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Bronzová olympijská medaile bronz (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open vítěz (2004)
Poslední aktualizace: 7. dubna 2014
Přehled medailí
Letní olympijské hry
bronz Londýn 2012 čtyřhra mužů

Richard Gasquet (* 18. června 1986 Béziers) je francouzský profesionální tenista, vítěz smíšené čtyřhry na French Open 2004, v níž hrál s krajankou Taťánou Golovinovou a bronzový olympijský medailista z mužské čtyřhry londýnských her, kde byl jeho spoluhráčem Julien Benneteau. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour sedm turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal deset titulů ve dvouhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2007 na 7. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2008 na 45. místě. Trénuje ho Riccardo Piatti Sebastien.

V roce 2002 se stal juniorským mistrem světa ITF. Premiérový titul na okruhu ATP získal v červnu 2005 na travnatém Nottingham Open, když ve finále přehrál běloruského hráče Maxe Mirného. V letech 2007 a 2012 také triumfoval na portugalském Estoril Open. V roce 2007 si zahrál základní skupinu závěrečné události pro osm nejlepších tenistů světa Turnaj mistrů.

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rusku, v němž vyhrál nad Andrejevem a podlehl Davyděnkovi. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 8–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.

Francii reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako šestnáctý nasazený podlehl ve druhém kole dvouhry Kypřanu Marcosu Baghdatisovi. V soutěži čtyřhry vyhrál spolu s Julienem Benneteauem zápas o bronzovou medaili, když přehráli španělský pár Feliciano López a David Ferrer.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech v tenisovém klubu TC Sérignan, kde jej až do juniorského věku vedl otec Francis Gasquet. Již v devíti letech se objevil na obalu francouzského časopisu Tennis Magazine jako velký tenisový talent. V juniorské kategorii vyhrál v sezóně 2002 singlové soutěže French Open a US Open a na Australian Open došel do semifinále. V září téhož roku se stal juniorskou světovou jedničkou a na konci roku byl vyhlášen juniorským mistrem světa.

Na okruhu ATP Tour debutoval v dubnu 2002 turnajem kategorie Masters Series na antukovém Monte Carlo Masters, kde obdržel do kvalifikace divokou kartu. Poté, co se z ní probojoval do hlavní soutěže, stal se – v 15 letech a 10 měsících věku –, nejmladším tenistou od roku 1988 a Tommyho Hoa, který dokázal vyhrát utkání na turnaji ATP. V prvním kole přešel přes Argentince Franca Squillariho.

Premiérový grandslam odehrál na květnovém French Open 2002, když do utkání hlavní soutěže nastoupil jako druhý nejmladší tenista v této nejvyšší kategorii. Bylo mu 15 let, 11 měsíců a 9 dnů. Bez zkušeností dokázal vyhrát úvodní sadu proti Španělu a pozdějšímu vítězi pařížského grandslamu Albertu Costovi. Podlehl mu po setech 6–3, 0–6, 4–6 a 3–6. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále Wimbledonu 2007.

Dopingová aféra[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. května 2009 francouzský sportovní deník L'Équipe uvedl, že byl v březnu téhož roku pozitivně testován na přítomnost kokainu, což vedlo k jeho odhlášení z Miami Masters.[1] V rozhovoru z 5. června 2009 se stejným periodikem odmítl užití kokainu.[2] Následně mu byla dočasně pozastavena účast na turnajích. Očištěn byl poté, co pozitivní nález zdůvodnil vyjádřením, že kokain se do těla dostal bez jeho vědomí, když se líbal s dívkou na party.[3] Od 16. července 2009 tak mohl opět hrát na okruhu. Ocenil také Rafaela Nadala za příkladnou podporu během jeho pozastavené činnosti. Do světa tenisu se vrátil na konci srpna turnajem Pilot Pen Championships 2009 v New Havenu, kde nepostoupil z kvalifikace do hlavní soutěže.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2004 French Open FRA Taťána Golovinová ZIM Cara Blacková
ZIM Wayne Black
6–3, 6–4

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Richard Gasquet na US Open 2009
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–3 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–2 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (10–6 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 21 (10–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 11. října 2004 Mety, Francie tvrdý (h) FRA Jérôme Haehnel 6–7(9–11), 4–6
Finalista 2. 9. května 2005 Hamburk, Německo antuka SUI Roger Federer 3–6, 5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 13. června 2005 Nottingham, Spojené království tráva BLR Max Mirnyj 6–2, 6–3
Vítěz 2. 19. června 2006 Nottingham, Spojené království (2) tráva SWE Jonas Björkman 6–4, 6–3
Vítěz 3. 10. července 2006 Gstaad, Švýcarsko antuka ESP Feliciano López 7–6(7–4), 6–7(3–7), 6–3
Finalista 3. 7. srpna 2006 Toronto, Kanada tvrdý SUI Roger Federer 6–2, 3–6, 2–6
Vítěz 4. 23. října 2006 Lyon, Francie koberec (h) FRA Marc Gicquel 6–3, 6–1
Finalista 4. 29. dubna 2007 Estoril, Portugalsko antuka SRB Novak Djoković 6–7(7–9), 6–0, 1–6
Vítěz 5. 30. září 2007 Bombaj, Indie tvrdý Belgie Olivier Rochus 6–3, 6–4
Finalista 5. 1. října 2007 Tokio, Japonsko tvrdý ESP David Ferrer 1–6, 2–6
Finalista 6. 13. července 2008 Stuttgart, Německo antuka ARG Juan Martín del Potro 4–6, 5–7
Finalista 7. 16. ledna 2010 Sydney, Austrálie tvrdý CYP Marcos Baghdatis 4–6, 6–7(2–7)
Vítěz 6. 22. května 2010 Nice, Francie antuka ESP Fernando Verdasco 6–3, 5–7, 7–6(7–5)
Finalista 8. 1. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka ESP Nicolás Almagro 5–7, 1–6
Finalista 9. 6. května 2012 Estoril, Portugalsko (2) antuka ARG Juan Martín del Potro 4–6, 2–6
Finalista 10. 12. srpna 2012 Toronto, Kanada tvrdý SRB Novak Djoković 3–6, 2–6
Vítěz 7. 30. září 2012 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) FRA Gilles Simon 6–2, 6–1
Vítěz 8. 5. ledna 2013 Dauhá, Katar tvrdý RUS Nikolaj Davyděnko 3–6, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 9. 10. února 2013 Montpellier, Francie tvrdý (h) FRA Benoît Paire 6–2, 6–3
Vítěz 10. 20. října 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h) KAZ Michail Kukuškin 4–6, 6–4, 6–4
Finalista 11. 9. února 2014 Montpellier, Francie tvrdý (h) FRA Gaël Monfils 4–6, 4–6

Čtyřhra: 2 (2–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 8. května 2006 Mety, Francie tvrdý (h) FRA Fabrice Santoro AUT Julian Knowle
AUT Jürgen Melzer
3–6, 6–1, [11–9]
Finalista 1. 14. dubna 2007 Monte Carlo, Monako antuka FRA Julien Benneteau USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2–6, 1–6
Vítěz 2. 7. ledna 2008 Sydney, Austrálie tvrdý FRA Jo-Wilfried Tsonga USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 6–4, [11–9]
Finalista 2. 1. listopadu 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) FRA Jérémy Chardy GRB Colin Fleming
GBR Ken Skupski
6–2, 5–7, [4–10]

Utkání o olympijský bronz[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři Výsledek
Bronz 2012 Londýn – LOH tráva FRA Julien Benneteau ESP David Ferrer
ESP Feliciano López
7–6(7–4), 6–2

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SR V–P
Australian Open A 1R 1R A 1R 4R 4R 3R 1R 3R 4R 4R 3R 0 / 11 18–11
French Open 1R 1R 1R 3R 2R 2R A A 1R 4R 4R 4R 0 / 10 13–10
Wimbledon A A 1R 4R 1R SF 4R A A 4R 4R 3R 0 / 8 19–8
US Open LQ A LQ 4R 4R 2R 1R 1R 4R 2R 4R SF 0 / 9 19–9
výhry–prohry 0–1 0–2 0–3 8–3 4–4 10–3 6–3 2–2 3–3 9–4 12–4 13–4 2–1 0 / 38 69–38

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2002 2003 2004 2005 2006 SR V–P
Australian Open 1R 0 / 1 0–1
French Open 1R 1R 1R 0 / 3 0–3
Wimbledon 0 / 0 0–0
US Open 0 / 0 0–0
výhry–prohry 0–1 0–1 0–0 0–1 0–1 0 / 4 0–4
Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1303. 166. 93. 109. 16. 18. 8. 24. 52. 30. 19. 10. 9.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1315. 428. 965. 418. 111. 76. 82. 130. 454. 207. 182. 237.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Gasquet na anglické Wikipedii.

  1. Gasquet positif a la Cocaine, L'Équipe, 2009
  2. Gasquet je reviendrai L'Équipe, 2009
  3. BBC Sport, UK

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]