Tomáš Berdych

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tomáš Berdych

Berdych na Queen's Club Championships 2013
Přezdívka Berďa[zdroj?]
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 17. září 1985 (29 let)
Místo narození Valašské Meziříčí, Československo
Bydliště Gibraltar, Gibraltar
Výška 196 cm
Váha 91 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 18 227 555 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 465–250
Tituly 9 ATP
Nejvyšší umístění 5. místo (3. března 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2014)
French Open semifinále (2010)
Wimbledon finále (2010)
US Open semifinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů semifinále (2011)
Olympijské hry čtvrtfinále (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů 93–99
Tituly 2 ATP
Nejvyšší umístění 54. místo (10. dubna 2006)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2005)
French Open 2. kolo (2005)
Wimbledon 2. kolo (2005)
US Open 2. kolo (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2004, 2008, 2012)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2012, 2013)
Hopman Cup vítěz (2012)
Poslední aktualizace: 7. července 2014

Tomáš Berdych (* 17. září 1985 Valašské Meziříčí) je český tenista, který na profesionální okruh vstoupil v roce 2002. S tenisem začal v pěti letech. Poprvé na sebe výrazněji upozornil na Letních olympijských hrách 2004, kde porazil světovou jedničku Švýcara Rogera Federera.

Na okruhu ATP Tour získal devět titulů ve dvouhře, včetně vítězství na pařížském turnaji série Masters BNP Paribas Masters 2005, a dva tituly ve čtyřhře. V sezóně 2010 si zahrál finále na turnaji Sony Ericsson Open v Miami a semifinále na French Open. Probojoval se také do svého jediného grandslamového finále, a to ve Wimbledonu, v němž nestačil na světovou jedničku Rafaela Nadala. Na Turnaji mistrů 2011 podlehl v semifinále Jo-Wilfriedu Tsongovi. Účastí mezi poslední čtyřkou hráčů na US Open 2012 a Australian Open 2014 se zařadil po bok Ivana Lendla jako druhý český tenista v historii, jenž dokázal postoupit do semifinále dvouhry na všech čtyřech Grand Slamech.[1]

Na žebříčku ATP pro dvouhru byl nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 5. místě a pro čtyřhru pak v dubnu 2006 na 54. místě. Od roku 2009 jej trénuje bývalý Štěpánkův kouč Tomáš Krupa.

V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 baráží Světové skupiny proti Thajsku, v níž vyhrál dvouhru nad Udomčokem a s Jiřím Novákem také čtyřhru. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 26–13 ve dvouhře a 19–1 ve čtyřhře. V roce 2012 byl jedničkou týmu, který vyhrál Davisův pohár, když v pražském finále porazil Španělsko 3:2 na zápasy. Výhrou ve finále čtyřhry se s Radkem Štěpánkem stali historicky nejúspěšnější českou dvojicí v soutěži. V následujícím ročníku 2013 dokázal s českým týmem „salátovou mísu“ obhájit, když ve finále proti Srbsku získal první bod proti Dušanu Lajovićovi a s Radkem Štěpánkem následně zvládli i čtyřhru. Berdych si tak připsal druhý titul v soutěži.

Společně s Petrou Kvitovou vyhrál v roce 2012 Hopmanův pohár.

Jako nejoblíbenější uvádí tvrdý povrch. Hraje pravou rukou a mezi jeho nejlepší údery patří forhend a servis. Osm let jej trénoval Jaroslav Navrátil, se kterým ukončil spolupráci na konci roku 2008, protože Navrátil přijal místo šéftrenéra TK Agrofert Prostějov, jehož je i on sám členem.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2002[editovat | editovat zdroj]

Do profesionálního tenisu vstoupil v sedmnácti letech. První rok své kariéry odehrál tři challengery a několik turnajů kategorie Futures na území Česka a Slovenska. Na dvou událostech této kategorie zvítězil. Ve finále Czech Republic F5 porazil Pavla Šnobela 6–2 a 6–3.[2] Na turnaji F8 pak v boji o titul zdolal Ladislava Chramostu 6–4 a 6–3.[2]

Na okruhu Futures se účastnil i čtyřher s různými partnery. Nejlepšího výsledku dosáhl s Lukášem Dlouhým, když se na turnaji F9 v Česku probojovali do finále, v němž podlehli německému páru Petzschner a Stadler po setech 3–6 a 1–6.[2]

2003[editovat | editovat zdroj]

V druhé sezóně kariéry odehrál několik turnajů nižších kategorií. Vyhrál Future F5 ve Velké Británii, kde ve finále zdolal Petera Clarka 6–1 a 6–4.[2] Ve vyšší kategorii Challenger vyhrál dvě události, první ve Štýrském Hradci, kde v boji o titul zdolal domácího tenistu Juliana Knowleho 6–4, 5–7 a 6–2, a druhou v maďarském Burdaösu, když ve finále porazil Bulhara Ivayla Tarykova 6–2 a 6–3.[2]

Poprvé se kvalifikoval do hlavní soutěže Grand Slamu, a to na US Open.[3] V kvalifikaci sice prohrál ve třetím kole s Roko Karanušićem, ale do turnaje postoupil jako šťastný poražený. V hlavní fázi vyřadil v prvním kole Němce Tomase Behrenda 5–7, 6–3, 6–2 a 6–3. Ve druhém dějství ale nestačil na Juana Ignacio Chelu a podlehl mu 6–2, 1–6, 4–6 a 3–6.[2]

Ve čtyřhře zaznamenal premiérové turnajové triumfy. Nejprve s Jaroslavem Levinským vyhrál challenger v Sarajevu, kde ve finále porazili švédskou dvojici Simon Aspelin a Johan Landsberg 1–6, 7–6(6) a 6–4.[2] Poté s Michalem Navrátilem zvítězil na události kategorie Futures ve Velké Británii a nakonec také na pražském challengeru, kde v rozhodujícím utkání zdolali argentinský pár Martín García a Sebastián Prieto po výsledku 6–4, 3–6 a 6–4.[2]

Tři dny po dovršení osmnácti let poprvé reprezentoval Českou republiku v Davis Cupu. V baráži světové skupiny proti Thajsku nejprve s Jiřím Novákem ve čtyřhře porazili dvojici Paradorn Srichaphan a Danai Udomčoke 6–3, 7–6(2) a 6–4, a posléze za rozhodnutého stavu ještě vyhrál dvouhru nad Danaiem Udomčokem 7–6(2) a 6–3.[4]

Za posun z šesté stovky žebříčku ATP až na 103. místo poprvé vyhrál anketu Zlatý kanár v kategorii Postup na žebříčku ATP.[5]

2004[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2004 se více věnoval challengerům a událostem ATP Tour. Na challengerech vyhrál turnaje v Besançonu, Weidenu a Braunschweigu. Sezónu začal neúspěšným pokusem se kvalifikovat do hlavní soutěže turnaje v Aucklandu. O týden později se mu již podařilo kvalifikovat na úvodní grandslam sezóny Australian Open. V prvním kole porazil Francouze Nicolase Mahuta 6–4, 6–2, 5–7 a 6–3. Ve druhém kole však nestačil na čtvrtého nasazeného Andreho Agassiho, když s ním hladce prohrál 0–6, 2–6 a 4–6.[2]

V únoru opět nastoupil do Davis Cupu, nicméně nebyl tak úspěšný jako v loňském roce. Felicianu Lópezovi podlehl ve čtyřech setech 4–6, 7–6(2), 3–6 a 2–6. Česká republika na Španělsko nestačila a po prohře 2:3 na zápasy sestoupila do baráže Světové skupiny.[6]

Debutoval také na French Open a ve Wimbledonu. Na obou grandslamech však nepřešel přes úvodní kolo. Na prvním z nich podlehl Thajci Paradornu Srichaphanovi po setech 3–6, 4–6, 6–3 a 1–6. Ve Wimbledonu jej pak porazil Francouz Julien Benneteau výsledkem 3–6, 5–7 a 4–6.[2]

Poté odjel reprezentovat Českou republiku na Letních olympijské hry do Atén. V prvním kole vyřadil Floriana Mayera po setech 6–3 a 7–5.[2][7] Ve druhé fázi soutěže překvapil tenisový svět, když jako 74. hráč světa zdolal světovou jedničku Švýcara Rogera Federera ve třísetové bitvě 4–6, 7–5 a 7–5.[2][8] Po tomto úspěchu přešel ve třetím dějství přes patnáctého nasazeného Tommy Robreda výsledkem 7–6(2), 4–6 a 8–6.[2][9] Vypadl ve čtvrtfinále, v němž ho vyřadil nenasazený Američan Taylor Dent ve dvou sadách 4–6 a 1–6.[2][10]

Na US Open v úvodním kole porazil v pětisetové bitvě Švéda Jonase Björkmana 6–3, 2–6, 6–2, 1–6 a 6–3.[2][11] Ve druhé fázi na něj nestačil Fin Tuomas Ketola, kterého zdolal ve třech setech 6–3, 7–6(1) a 6–3.[2][12] V následném utkání odehrál další pětisetový boj, když vyhrál nad Rusem Michailem Južným po výsledku 2–6, 6–1, 6–3, 4–6 a 6–1.[2][13] V osmifinále už po setech 6–7(6), 1–6 a 5–7 nestačil na Tommyho Haase z Německa.[2][14]

O necelý měsíc později nastoupil do baráže Davisova poháru proti týmu Paraguaye. Berdych ve dvouhře zdolal Ramóna Delgada a pomohl tak k jednoznačné výhře Česka 5:0 na zápasy.

Na závěr sezóny se přesunul na turnaj do Palerma. V semifinále vyřadil sedmého nasazeného Španěla Davida Ferrera po setech 7–5 a 6–4,[15] a když poté ve finále zvítězil i nad Italem Filippem Volandrim dvakrát 6–3,[2][16] slavil zisk prvního titulu na okruhu ATP Tour.[3] Po tomto triumfu se na žebříčku ATP poprvé posunul do elitní padesátky,[3] což mu podruhé za sebou v anketě Zlatý kanár vyneslo prvenství v kategorii Postup na žebříčku ATP.[17]

2005[editovat | editovat zdroj]

Sezónu nezačal v dobré formě a na prvních lednových událostech v Adelaide a Sydney vypadl hned v úvodním kole.[2] Také na Australian Open neprošel ve dvouhře do druhého kola. V mužské čtyřhře zaznamenal lepší výsledek, když se spolu s Rumunem Andreiem Pavlem probojovali až do čtvrtfinále, kde podlehli rakousko-německé dvojici Jürgen Melzer a Alexander Waske po výsledku 6–7(3) a 6–7(8).[2]

V Marseille, Rotterdamu a Dubaji pokaždé vypadl ve druhém kole.[2] Na posledním jmenovaném turnaji odehrál debl s Němcem Nicolasem Kieferem, s nímž vypadli až v semifinále po porážce od švédsko-francouzského páru Jonas Björkman a Fabrice Santoro.[2]

Následně reprezentoval v Davis Cupu. Ale v prvním kole Světové skupiny nepodal proti Argentině přesvědčivý výkon, když jej v páteční dvouhře přehrál Guillermo Coria. Česká republika celkově prohrála 5:0 a musela opět sehrát utkání o udržení v baráži.[18]

Po Davisově poháru hrál turnaj kategorie ATP World Tour Masters 1000 v Indian Wells a poprvé v sezóně postoupil ve dvouhře do třetího kola. Ve druhé fázi soutěže porazil devatenáctého nasazeného Chorvata Maria Ančiće. V dalším utkání však již nestačil na dalšího Chorvata Ivana Ljubičiće a podlehl mu po setech 4–6 a 1–6.[2][19]

Na několika dalších turnajích ATP vypadl v úvodní fázi. V květnu reprezentoval Českou republiku na Světovém poháru družstev. V singlu dokázal porazit Francouze Michaëla Llodru, zbylé dvě dvouhry prohrál, když nejdříve nestačil na Argentince Guillerma Cañase a poté Chilana Nicoláse Massúa. Ve čtyřhře spolu s Jiřím Novákem podlehli francouzskému páru Arnaud Clément a Michaël Llodra, ale další utkání s Argentinou, kterou reprezentovali Juan Ignacio Chela a Gastón Gaudio, a také s chilskou dvojicí Hermes Gamonal a Adrián García dokázali vyhrát. Český výběr skončil v červené skupině na posledním místě.[20]

Na French Open zdolal v úvodním kole Američana Jeffa Morrisna, ve druhém však nestačil na Argentince Davida Nalbandiana, když mu podlehl 3–6, 2–6 a 1–6.[2] V deblu se po boku Tomáše Zíba probojoval také do druhého kola, v němž je porazil ruský pár Igor Andrejev a Nikolaj Davyděnko.[2]

Na následném turnaji v Londýně vypadl hned v prvním kole a v Hamburku prošel do druhého dějství.[2] Na Wimbledonu se probojoval do třetího kola, kde skončil na raketě svého olympijského přemožitele Taylora Denta po setech 3–6, 6–7(5) a 3–6.[2][21]

Hned následující týden zaznamenal první větší úspěch sezóny, když si na Swedish Open zahrál finále dvouhry. V boji o titul jej porazila světová trojka Španěl Rafael Nadal po výsledku 6–2, 2–6 a 4–6.[2][22] V německém Stuttgartu postoupil do čtvrtfinále, kde byl vyřazen Rusem Davyděnkem po setech 4–6 a 2–6.[2]

Na událostech US Open Series měl výsledky poměrně dobré. Ve Washingtonu, D.C. se probojoval do semifinále, kde jej přemohl domácí tenista James Blake 4–6 a 3–6.[2] Na Canada Cupu a Cincinnati Open vypadl ve druhém kole. Na US Open nepřešel přes třetí fázi soutěže, když jej v ní vyřadila turnajová sedmička, domácí Andre Agassi 6–3, 1–6, 4–6, 6–7(2).[2][23]

Po zářijovém grandslamu opět reprezentoval v baráži Davisova poháru. V zápase o udržení ve Světové skupině se Česko utkalo s Německem. Berdych dokázal ve dvou pětisetových bitvách získat dva body – nejprve porazil Tommyho Haase 4–6, 4–6, 6–1, 7–6(9) a 6–3 a poté v nedělním duelu zdolal také Nicolase Kiefera po sadách 6–7(5), 6–3, 2–6, 6–4 a 7–5. Další tři zápasy však Češi prohráli a sestoupili tak poprvé v historii do první skupiny euroasijské zóny.[24]

Na turnajích ve Vídni, Madridu a Palermu vypadl hned v prvním kole.[2] V Basileji vypadl ve druhé fázi s Britem Andy Murrayem.

Posledním turnajem, který v sezóně odehrál, byl BNP Paribas Masters, na němž zaznamenal premiérový zisk titulu z kategorie ATP World Tour Masters 1000,[3] po grandslamu druhé nejvyšší úrovně ATP Tour. Na cestě za titulem nejprve přehrál krajana Jiřího Nováka, ve druhém kole vyřadil turnajovou dvojku Guillerma Coria, ve třetí fázi přešel přes třináctého nasazeného Španěla Juana Carlose Ferreru. V osmifinále pak vyřadil Argentince Gastóna Gaudia, jemuž ve druhé sadě nepovolil ani jedinou hru.[25] V semifinále si poradil s českou jedničkou Radkem Štěpánkem po setech 6–1, 3–6 a 6–3.[2][26] Konečně ve finále udolal šestého nasazeného Ivana Ljubičiće z Chorvatska v pěti sadách 6–3, 6–4, 3–6, 4–6 a 6–4.[2][27]

2006[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 začal na Next Generation Adelaide International, kde se dostal až do semifinále. Následně ovšem brzy vypadl na turnaji v Sydney, na Australian Open a v Marseille, Rotterdamu a Dubaji. Na French Open se dostal do 4.kola, kde prohrál s Rogerem Federerem 3:6 2:6 3:6. Následně se na Gerry Weber Open dostal do svého prvního finále na trávě. Zde ovšem prohrál opět s Rogerem Federerem. V tétýž sezóně se na zbylých dvou grandslamech, Wimbledonu a US Open, dostal taktéž do 4.kola.

2007[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku reprezentoval se svojí tehdejší přítelkyní Lucií Šafářovou Českou republiku na Hopmanově poháru. V této sezóně také zlepšil své nejvyšší umístění na Australian Open. Na 1. grandslamu sezóny se dostal až do 4. kola, kde ho vyřadil tehdy 3. hráč světa Nikolaj Davyděnko. Po následujících brzkých prohrách na turnajích Rotterdamu, Dubaji, Indian Wells a Miami se na antukovém turnaji v Monte Carlu probojoval až do semifinále. French Open ovšem opustil již v 1.kole, kde jej vyřadil Guillermo García López. Poté získal svůj třetí tiul ve dvouhře, a to na turnaji ATP v Halle. Na Wimbledonu se probojoval až do čtvrtfinále, kde prohrál s Rafaelem Nadalem. Na US Open dosáhl do 4.kola.

2010[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2010 byla pro Tomáše Berdycha velmi úspěšná. Zahájil ji na Brisbane International, kde se dostal do semifinále. Zahrál si také finále turnaje v Miami. Na French Open došel až do semifinále. Ve Wimbledonu se probojoval až do finále, kde prohrál s Rafaelem Nadalem 3:6 5:7 a 4:6. Na turnaji ale porazil i Novaka Djokoviče či Rogera Federera. Zatím (únor 2013) se mu nepovedlo dostat se do dalšího grandslamového finále. US Open v této sezóně opustil již v 1.kole.

2012[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2012 zahájil na přelomu roku účastí na Hopmanově poháru po boku světové dvojky Petry Kvitové. Z pozice prvního nasazeného týmu 24. ročník turnaje vyhráli bez ztráty mezistátního zápasu. Na prvním grandslamu roku, Australian Open, postoupil Čech až do čtvrtfinále a zopakoval svůj výsledek z posledního ročníku. Zde však již nestačil na tehdejší světovou dvojku, Rafaela Nadala ze Španělska, kterému podlehl po čtyřech vyrovnaných setech.

Po skončení australského turné se přesunul do Evropy, kde ho čekaly dva halové turnaje. Na prvním z nich, turnaji ve francouzském Montpellier, dokázal zvítězit poté, co ve finále přemohl Francouze Gaëla Monfilse po setech 6:2, 4:6 a 6:3. Získal tak první titul v sezóně. Na dalším halovém turnaji v nizozemském Rotterdamu se dostal český hráč do semifinále, ve kterém prohrál jasně ve dvou setech s Argentincem Del Potrem.

Na amerických turnajích na tvrdém povrchu prohrál nejprve ve 4. kole turnaje v Indian Wells, následně ve 3. kole turnaje v Miami.

Po návratu ze Spojených států se již chystal na daviscupové střetnutí českého výběru se Srbskem. Zde dokázal opanovat jak obě dvouhry, do kterých nastoupil, tak také společně s Radkem Štěpánkem i čtyřhru a zajistil Česku postup do zářijového semifinále proti Argentině.

Na prvním evropském antukovém turnaji sezóny v Monte Carlu došel až do semifinále, když ve čtvrtfinále porazil světovou čtyřku Andyho Murrayho po setech 6–7(4), 6–2 a 6–3. Semifinálový zápas se Srbem Djokovićem již Berdych ve třech setech prohrál. V Římě skončil český hráč ve čtvrtfinále, kde podlehl nejlepšímu antukáři současnosti a pozdějšímu vítězi turnaje Nadalovi. Na modré antuce v Madridu, kde startoval jako šestý nasazený, dokázal na své cestě do finále porazit Andersona, Monfilse, Verdasca a Del Potra. Ve finále jej udolala světová trojka Roger Federer po setech 3:6, 7:5 a 7:5.

V semifinále US Open proti Murraymu

Před druhým grandslamem sezóny French Open se ještě Berdych společně s krajanem Štěpánkem dostali do finále Světového poháru týmů, kde jim oplatili porážku z daviscupového střetnutí tenisté Srbska.

Na French Open byl sedmým nasazeným hráčem. Zde prošel první dvě kola bez ztráty setu, ve 3. kole však zvítězil nad Jihoafričanem Andersonem až v pěti setech. V osmifinále již byl nad jeho síly Argentinec del Potro, kterému podlehl ve čtyřech setech.

V Halle, přípravném turnaji před Wimbledonem, vypadl ve čtvrtfinále. S wimbledonským turnajem se však překvapivě rozloučil již v prvním kole, když prohrál ve třech tiebreacích s Lotyšem Ernestsem Gulbisem. Ani londýnský olympijský turnaj, který se konal právě na dvorcích Wimbledonu, ho nezastihl v optimální pohodě. I zde prohrál v prvním kole, tentokrát s Belgičanem Darcisem ve dvou setech.

V rámci přípravy na US Open si zahrál Berdych na třech turnajích v Severní Americe. Ani zde nebyl příliš úspěšný. Na turnajích série Masters 1000 v Torontu i v Cincinatti skončil již ve druhém kole. Až na méně dotovaném turnaji ve Winston Salemu dokázal dojít do finále, kde prohrál s Američanem Isnerem, přestože měl v tiebreaku třetího setu tři mečboly.[28]

Poslední grandslam sezóny ve Flushing Meadows jej zastihl v dobré formě. Jako nasazená šestka nejprve v prvním kole přehrál Belgičana Goffina, následovali Estonec Zopp, Američan Querrey a Španěl Almagro. Set ztratil pouze s Querrym. Ve čtvrtfinále ho čekal první nasazený hráč a světová jednička, Švýcar Federer. Toho dokázal po setech 7:6, 6:4, 3:6 a 6:3 porazit a postaral se o největší překvapení v mužské dvouhře.[29] V semifinále pak za větrného počasí podlehl turnajové trojce Murraymu ve čtyřech setech.

2013[editovat | editovat zdroj]

Na začátku nové sezóny Berdych oznámil, že se po skončení smlouvy u americké firmy Nike domluvil na úzké spolupráci se švédskou oděvní společností H&M, která ho bude oblékat hlavně na kurtu, ale i mimo něj.[30]

První turnaj odehrál na přelomu roku v indickém Čennaj, kde jako nasazená jednička nestačil ve čtvrtfinále na Španěla Roberto Bautistu. Na prvním grandslamu sezóny na Australian Open se dostal až do čtvrtfinále, kde padl s Novakem Djokovičem po setech 1:6, 6:4, 1:6 a 4:6.

Během tréninku na Queen's Club Championships

Na začátku února pak reprezentoval Česko v 1. kole Davis Cupu. První den vyhrál úvodní dvouhru proti Henrimu Laaksonenovi 6:3, 6:2, 6:7 a 6:1. Druhý den pak odehrál nejdelší zápas tenisové čtyřhry na okruhu ATP a zároveň nejdelší zápas Davis Cupu, když v týmu s Lukášem Rosolem porazil švýcarské hráče Stanislase Wawrinku a Marca Chiudinelliho v 1. kole Davisova poháru po 7 hodinách, 2 minutách. Šlo o nejdelší zápas daviscupové historie a druhý nejdelší tenisový zápas na okruhu ATP vůbec.[31]

Následovaly dva turnaje, kde se dostal až do finále. V Marseille nestačil na domácí hráče Jo-Wilfrieda Tsongu, se kterým prohrál 6–3, 6–7 a 4–6 a v Dubaji nestačil na světovou jedničku Novaka Djokoviće, se kterým prohrál ve dvou setech.

V březnu na amerických turnajích na tvrdém povrchu nejprve nestačil v semifinále Indian Wells na pozdějšího vítěze Rafaela Nadala a následně v Miami, kde vypadl ve čtvrtfinále, když nestačil na Francouze Richarda Gasqueta.

Na prvním antukovém turnaji sezóny v Monte Carlu nestačil ve 3. kole na italského tenistu Fabia Fogniniho, kterému podlehl 4-6, 2-6. Na dalším antukovém turnaji v Barceloně došel znovu do 3. kola, kde ho vyřadil Španěl Tommy Robredo. V květnu došel až do semifinále dvou turnajů kategorie ATP World Tour Masters 1000. V Madridu ho vyřadil Švýcar Stanislas Wawrinka po setech 3-6, 6-4 a 4-6 a na italskému turnaji v Římě nestačil na Rafaela Nadala, kterému podlehl 2-6, 4-6.

Do druhého grandslamu sezóny French Open nastupoval jako pátý nasazený. Hned v prvním kole ho čekal těžký soupeř, domácí hráč Gaël Monfils, kterému mu nakonec podlehl po pěti setech 6-7, 4-6, 7-6, 7-6 a 5-7.

Po osmi letech změnil přípravný turnaj na Wimbledon, místo německého Halle hrál na londýnském turnaji v Queens Clubu. V roli nasazené dvojky došel do čtvrtfinále, kde nestačil na loňského vítěze Chorvata Marina Čiliće.

Ve Wimbledonu jako sedmý nasazený, dokázal na své cestě do čtvrtfinále porazit Martina Kližana, Daniela Brandse, Kevina Andersona, a Bernarda Tomice. Ve čtvrtfinále, ale nestačil na nasazenou jedničku Novaka Djokoviće, se kterým prohrál 6-7, 4-6 a 3-6.

V roli nasazené jedničky startoval také na švédském antukovém turnaji v Båstadu. Ve čtvrtfinále byl, ale nad jeho síly Thiemo de Bakker z Nizozemska.

V srpnu startoval jako nasazená šestka na turnaji v Cincinnatti v americkém Ohiu, kde dokázal ve čtvrtfinále porazit olympijského vítěze a wimbledonského šampiona Andyho Murrayho po setech 6:3 a 6:4. V semifinále však po boji nestačil na španěla Rafaela Nadala 5:7 a 6:7. Po tomto úspěchu se však posunul poprvé v kariéře na 5. místo žebříčku ATP, ze kterého odsunul švýcara Rogera Federera.

Na posledním grandslamu sezóny US Open se představil coby nasazená pětka, v osmifinále však nestačil na Švýcara Stanislase Wawrinku a prohrál s ním po setech 3:6, 6:1, 7:6 a 6:2. Po prohře na turnaji ve Flushing Meadows si tak zhoršil bilanci s desátým hráčem světa (k 4. 9. 2013) na 5:7.

V polovině září nastoupil k semifinálovému utkání Davisova poháru proti Argentině. Český tým postoupil do finále a Berdych týmu přispěl bodem z dvouhry a půl bodem ze čtyřhry, kde hrál opět s Radkem Štěpánkem. Jelikož ale v loňském semifinále odehrál o zápas víc, neobhájil potřebné body a klesl na 6. příčku žebříčku ATP.

V prvním turnaji asijského turné v Bangkoku se probojoval až do finále, kde však nestačil na Milose Raonice a podlehl mu ve dvou setech 6:7 a 3:6.

V turnaji série Masters v Šanghaji skončil před branami čtvrtfinále na raketě argentince Nicoláse Almagra po setech 6:7 6:3 a 7:6.

Na turnaji v Basileji podlehl hned v prvním kole Ivu Karlovićovi po setech 6:4, 6:7 a 6:7. Tímto výsledkem si však zajistil 4. účast v řadě na Turnaji mistrů v Londýně.

Do Turnaje mistrů vstupoval jako pátý nasazený hráč. V prvním zápase prohrál s neoblíbeným Stanislasem Wavrinkou 3:6, 7:6 a 3:6. Pak sice porazil Davida Ferrera 6:4 a 6:4, ale po další prohře, tentokrát s nasazenou jedničkou Rafaelem Nadalem 4:6, 6:1 a 3:6 jeho cesta turnajem skončila. V žebříčku tak spadl na 7 místo.

Další víkend, v polovině listopadu, následovalo finále Davisova poháru v Srbsku. Za Srby nastoupil i čerstvý vítěz Turnaje mistrů Novak Djoković. Ten sice vyhrál obě své dvouhry, ale zbylé duely patřily Čechům. Berdych porazil první den srbskou dvojku Dušana Lajoviće hladce ve třech setech 6:3, 6:4 a 6:3, ke druhému bodu pak pomohl ve čtyřhře, když s Radkem Štěpánkem porazili srbský pár Ilija Bozoljac, Nenad Zimonjić 6:2, 6:4 a 7:6. V neděli sice Berdych prohrál s Djokovićem hladce 4:6, 6:7 a 2:6, rozhodující bod však stejně jako před rokem získal Radek Štěpánek. Tomáš Berdych tak slavil obhajobu nejcennější týmové tenisové trofeje.

2014[editovat | editovat zdroj]

Novou sezónu zahájil na turnaji v Dauhá v prvním kole podlehl Chorvatu Ivu Karlovićovi dvakrát 6–7. Společně s Janem Hájkem však vyhráli soutěž čtyřhry, když ve finále porazili deblové specialisty Peyu se Soaresem 6–2, 6–4. Poté zamířil na exhibiční turnaj v Austrálii, kde ve finále podlehl Keiu Nišikorovi 4–6 a 5–7. Na grandslamu Australian Open se probojoval do svého prvního semifinále v Melbourne Parku. V prvním kole porazil Nedovjesova 6–3, 6–4, 6–3. Ve druhém si poradil s De Schepperem 6–4, 6–1, 6–3, poté zdolal Džumhura 6–4, 6–2, 6–2 a v osmifinále narazil na Kevina Andresona. Po Jihoafričanově vyřazení 6–2, 6–2, 6–3 ztratil ve čtvrtfinále jediný set s Davidem Ferrerem a postoupil do semifinále po výsledku 6–1, 6–4, 2–6, 6–4. V něm se utkal s pozdějším vítězem Stanislasem Wawrinkou, jejichž souboj pro Berdycha znamenal prohru poměrem 3–6, 7–6, 6–7, 6–7. .

Ve finále vítězného Rotterdam Open, kde získal 9. singlový titul na okruhu ATP Tour

Poté následovalo první kolo Davisova poháru proti Nizozemsku, přes které český tým postoupil výsledkem 3:2 na zápasy. V páteční dvouhře si Berdych poradil s Igorem Sijslingem 6–3, 6–3 a 6–0, po něm však Radek Štěpánek nestačil na Haaseho. Sobotní vyrovnanou čtyřhru nakonec ovládli Berdych se Štěpánkem, když zdolali pár Rojer a Haase 7–5, 1–6, 7–6, 7–6. Do nedělního singlu nastoupil náhradník Thiem De Bakker, kterého Berdych bez potíží přehrál 6–1, 6–4 a 6–3. Během mezistátního utkání prohlásil, že v probíhající sezóně již v Davisově poháru nenastoupí, aby se mohl soustředit na individuální kariéru.

Skvělou formu potvrdil na Rotterdam Open, kde získal titul. V prvním kole si poradil s Andreasem Seppim dvakrát 6–3, ve druhém přehrál Nicolase Mahuta 6–4 a 6–3. V boji o semifinále na něj nestačil Polák Jerzy Janowicz po setech 6–7, 6–2 a 6–4. Mezi poslední čtyřkou hráčů zůstal na jeho raketě Lotyš Ernests Gulbis 6–3 a 6–2. Po šestnácti měsících vyhrál singlové finále na okruhu ATP Tour, když si poradil s Chorvatem Marinem Čilićem 6–4 a 6–2, což znamenalo posun na na 6. místo žebříčku před Andyho Murrayho.

Dobré výkony pokračovaly také na turnaji v Dubaji, kde na úvod přehrál kvalifikanta Copila 6–3 a 6–4. Ve druhém pak porazil Sergeje Stachovského 6–2 a 6–1. Ve čtvrtfinále jej čekal těžší úkol v podobě Francouze Tsongy. I toho však dokázal zdolat ve dvou setech 6–4 a 6–3. V semifinále narazil na rozjetého Němce Philippa Kohlschreibera, proti němuž zvládl koncovky obou sad 7–5 a 7–5. Ve finále však nenašel recept na světovou osmičku Rogera Federera, jemuž podlehl po třísetové bitvě 6–3, 4–6 a 3–6, i když měl ve druhém setu výhodu prolomeného podání za stavu gamů 3–2. vnásledně pondělní klasifikaci ze 3. března se vrátil na své kariérní maximum, když figuroval na 5. příčce žebříčku.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Za daviscupový tým České republiky odehrál (k listopadu 2013) 59 soutěžních zápasů[32] s celkovou bilancí 45 výher a 14 proher, z toho s poměrem ve dvouhře 26–13 a ve čtyřhře 19–1.

V roce 2009 si poprvé zahrál finále Davisova poháru, tým České republiky ve složení Tomáš Berdych, Lukáš Dlouhý, Jan Hájek a Radek Štěpánek tehdy podlehl v Barceloně domácímu Španělsku 0:5 na zápasy.[33]

V roce 2012 triumfoval spolu s Petrou Kvitovou na Hopmanově poháru, když ve finále zdolali Francii 2:0 na zápasy.

V roce 2012 byl členem vítězného daviscupového týmu, tým České republiky ve složení Tomáš Berdych, Ivo Minář, Lukáš Rosol a Radek Štěpánek porazil ve finále v Praze obhájce titulu ze Španělska 3:2 na zápasy.[34]

Triumf si zopakoval i v roce 2013, tentokrát tým České republiky ve složení Tomáš Berdych, Jan Hájek, Lukáš Rosol a Radek Štěpánek porazil ve finále v Bělehradě domácí Srby opět 3:2 na zápasy.[35]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V letech 2002–2011 byl přítelem české tenistky Lucie Šafářové, se kterou v letech 2007 a 2008 reprezentoval Českou republiku na Hopmanově poháru.[36][37] V roce 2011 se jeho partnerkou stala zlínská modelka Ester Sátorová, dříve tenistka TO Napajedla.[38]

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2010 Wimbledon ESP Rafael Nadal 3–6, 5–7, 4–6

Finálové účasti na turnajích ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (1–2 D)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (3–2 D; 1–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (5–8 D; 1–0 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (5–7 D; 2–1 Č)
tráva (1–2 D)
antuka (2–4 D)
koberec (1–0 D)
Tituly dle místa
venku (5–11 D; 1–1 Č)
hala (4–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 22 (9–13)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek finále
Vítěz 1. 27. září 2004 Palermo, Itálie antuka ITA Filippo Volandri 6–3, 6–3
Finalista 1. 4. července 2005 Båstad, Švédsko antuka ESP Rafael Nadal 6–2, 2–6, 4–6
Vítěz 2. 31. října 2005 Paříž, Francie koberec Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–3, 6–4, 3–6, 4–6, 6–4
Finalista 2. 12. června 2006 Halle, Německo Grass SUI Roger Federer 0–6, 7–6(7–4), 2–6
Finalista 3. 25. září 2006 Bombaj, Indie tvrdý Rusko Dmitrij Tursunov 3–6, 6–4, 6–7(5–7)
Vítěz 3. 11. června 2007 Halle, Německo tráva CYP Marcos Baghdatis 7–5, 6–4
Finalista 4. 7. července 2008 Båstad, Švédsko antuka ESP Tommy Robredo 4–6, 1–6
Vítěz 4. 5. října 2008 Tokio, Japonsko tvrdý ARG Juan Martín del Potro 6–1, 6–4
Vítěz 5. 11. května 2009 Mnichov, Německo antuka RUS Michail Južnyj 6–4, 4–6, 7–6(7–5)
Finalista 5. 4. dubna 2010 Miami, USA tvrdý USA Andy Roddick 5–7, 4–6
Finalista 6. 4. července 2010 Wimbledon, Spojené království tráva ESP Rafael Nadal 3–6, 5–7, 4–6
Vítěz 6. 9. října 2011 Peking, Čína tvrdý Chorvatsko Marin Čilić 3–6, 6–4, 6–1
Vítěz 7. 5. února 2012 Montpellier, Francie koberec FRA Gaël Monfils 6–2, 4–6, 6–3
Finalista 7. 13. května 2012 Madrid, Španělsko antuka SUI Roger Federer 6–3, 5–7, 5–7
Finalista 8. 25. srpna 2012 Winston-Salem, USA tvrdý USA John Isner 6–3, 4–6, 6–7(9–11)
Vítěz 8. 21. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý FRA Jo-Wilfried Tsonga 4–6, 6–4, 6–4
Finalista 9. 24. února 2013 Marseille, Francie tvrdý FRA Jo-Wilfried Tsonga 6–3, 6–7(6–8), 4–6
Finalista 10. 2. března 2013 Dubaj, SAE tvrdý SER Novak Djoković 5–7, 3–6
Finalista 11. 29. září 2013 Bangkok, Thajsko tvrdý Kanada Milos Raonic 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 9. 16. února 2014 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý Chorvatsko Marin Čilić 6–4, 6–2
Finalista 12. 1. března 2014 Dubaj, SAE tvrdý SUI Roger Federer 6–3, 4–6, 3–6
Finalista 13. 4. května 2014 Oeiras, Portugalsko antuka ARG Carlos Berlocq 6–0, 5–7, 1–6

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Partner Soupeř ve finále Výsledek finále
Vítěz 1. 24. únor 2008 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Rusko Dmitrij Tursunov Německo Philipp Kohlschreiber
Rusko Michail Južnyj
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 1. 7. listopad 2010 Washington, D.C., USA tvrdý Česká republika Radek Štěpánek USA Mardy Fish
Bahamy Mark Knowles
6–4, 6–7(7–10), [7–10]
Vítěz 2. 3. leden 2014 Dauhá, Katar tvrdý Česko Jan Hájek Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6-2, 6-4

Postavení v konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1379. 532. 103. 44. 25. 13. 14. 20. 20. 6. 7. 6. 7.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1445. 1536. 200. 415. 69. 75. 166. 124. 124. 140. 102. 102. 174.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Berdych na osmý pokus uspěl v Aréně Roda Lavera, iSport.cz, 21. ledna 2014
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai Turnajové aktivity Tomáše Berdycha [online]. Iternational Tennis Federation, [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Profil Tomáše Berdycha na stránkách ATP [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Česko – Thajsko na Davis Cupu 2003. Davis Cup [online].  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. ČTK. Novák má pátého Zlatého kanára. iDNES.cz [online]. 2003-11-28.  [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.  
  6. Česko – Španělsko na Davis Cupu 2004. Davis Cup [online].  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. iDNES.cz. Berdych jde dál, čtyřhru s Novákem však prohrál. Red. Jaroslav Beránek, Jaroslav Roubal. iDNES.cz [online]. 2004-08-16.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  8. iDNES.cz. Tenisový hrdina prý ještě nemá co slavit. Red. Jaroslav Beránek. iDNES.cz [online]. 2004-08-17.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  9. iDNES.cz. Berdych zvládl drama. Je ve čtvrtfinále. Red. Jaroslav Beránek. iDNES.cz [online]. 2004-08-18.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  10. iDNES.cz. Tenista Berdych si o medaili nezahraje. Red. Jaroslav Roubal. iDNES.cz [online]. 2004-08-19.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  11. ČTK. Berdych jde v US Open do druhého kola. iDNES.cz [online]. 2004-09-01.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  12. ČTK. Tabara zdolal v pěti setech stříbrného z OH. iDNES.cz [online]. 2004-09-03.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  13. ČTK. Berdych vyhrál v pěti setech, je v osmifinále. iDNES.cz [online]. 2004-09-05.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  14. ČTK. Na tenisovém US Open dohrál už i Berdych. iDNES.cz [online]. 2004-09-08.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  15. ČTK. Berdych je ve finále, ostatní Češi neuspěli. iDNES.cz [online]. 2004-10-02.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  16. ČTK. První titul: Berdych triumfoval v Palermu. iDNES.cz [online]. 2004-10-03.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  17. iDNES.cz. Gott sbírá Slavíky, Novák zase Kanáry. iDNES.cz [online]. 2004-11-27.  [cit. 2012-01-11]. Dostupné online.  
  18. Česko – Argentina na Davis Cupu 2005. Davis Cup [online].  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  19. ČTK. V Indian Wells skončili Berdych i Hernych. iDNES.cz [online]. 2005-03-16.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  20. ČTK. Čeští tenisté prohráli i s Francií. iDNES.cz [online]. 2005-05-19.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  21. ČTK. Vaidišová a Berdych už ve Wimbledonu dohráli. iDNES.cz [online]. 2005-06-24.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  22. ČTK. Berdych bojoval, ale na Nadala nestačil. iDNES.cz [online]. 2005-07-10.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  23. ČTK. Berdych skončil ve třetím kole, dohrál i Nadal. iDNES.cz [online]. 2005-09-04.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  24. Česko – Německo na Davis Cupu 2005. Davis Cup [online].  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  25. ČTK. Paříž uvidí semifinále českých tenistů. iDNES.cz [online]. 2005-11-04.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  26. ČTK. Ljubičiče vyzve ve finále v Paříži Berdych. iDNES.cz [online]. 2005-11-05.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  27. ČTK. Berdych vyhrál turnaj Masters v Paříži. iDNES.cz [online]. 2005-11-06.  [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  28. Berdych nevyužil tři mečboly a finále ve Winston-Salemu prohrál
  29. VIDEO: Berdych senzačně vyřadil krále Federera a je v semifinále US Open
  30. Berdych vsadil na netradiční značku, oblékat ho bude H&M [online]. tenisportal.cz, [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (česky) 
  31. (anglicky) Czechs outlast Switzerland in epic
  32. Tomas BERDYCH [online]. Davis Cup, [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. http://www.daviscup.com/en/draws-results/tie/details.aspx?tieId=100012248
  34. http://www.daviscup.com/en/draws-results/tie/details.aspx?tieId=100017691
  35. http://www.daviscup.com/en/draws-results/tie/details.aspx?tieId=100019470
  36. Kvitova and Berdych named for Hopman Cup, oficiální web ITF, 6.8.2011
  37. Tak tohle nikdo nečekal: Devátý nejlepší tenista světa Berdych a Šafářová: Rozchod po devíti letech!, 1.zpravy, 6.8.2011
  38. Berdych dlouho single nevydržel. Lucii nahradila modelka ze Zlína, Sport.cz, 22.9.2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]