Jo-Wilfried Tsonga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jo-Wilfried Tsonga

Jo-Wilfried Tsonga na LOH 2012
Stát Francie
Datum narození 17. dubna 1985 (29 let)
Místo narození Le Mans, Francie
Bydliště Gingins, Švýcarsko
Výška 188 cm
Váha 91 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 13 342 315 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 307–141
Tituly 11 ATP
Nejvyšší umístění 5. místo (27. února 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2008)
French Open semifinále (2013)
Wimbledon semifinále (2011, 2012)
US Open čtvrtfinále (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2011)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 68–43
Tituly 4 ATP
Nejvyšší umístění 33. místo (26. října 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008)
French Open 1. kolo (2002, 2003, 2009)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Stříbrná olympijská medaile stříbro (2012)
Týmové soutěže
Hopman Cup vítěz (2014)
Poslední aktualizace: 11. srpna 2014
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro 2012 Londýn čtyřhra mužů
Volej Tsongy v semifinále Wimbledonu 2011 proti Djokovićovi

Jo-Wilfried Tsonga (* 17. dubna 1985 Le Mans) je francouzský tenista, který vstoupil na profesionální okruh v sezóně 2004. Na okruhu ATP World Tour vyhrál jedenáct turnajů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. V rámci challengerů ATP získal osm a na okruhu Futures pak šest titulů ve dvouhře. Na US Open 2003 vyhrál juniorku dvouhry.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v únoru 2012 na 5. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2009 na 33. místě. Domovským tenisovým klubem je Tennis Club de Paris (TCP).

Na Australian Open 2008 se jako nenasazený probojoval do finále dvouhry, když v semifinále porazil bez ztráty setu světovou dvojku Rafaela Nadala. V boji o titul podlehl turnajové trojce Novaku Djokovićovi ve čtyřech sadách a sebral mu tak jediný set na celém turnaji. Semifinále si zahrál na Australian Open 2010 a ve Wimbledonu 2011. Na londýnském Turnaji mistrů 2011 se probojoval po semifinálové výhře nad Berdychem do finále, v němž nestačil na obhájce titulu Rogera Federera.

V rámci série ATP World Tour Masters 1000 získal jeden singlový titul na BNP Paribas Masters 2008, když ve finále zdolal Argentince Davida Nalbandiana. Mezi poslední dva hráče soutěže se na stejné události probojoval opět v roce 2011. Ve finále podlehl Švýcaru Federerovi. Jeden titul ze série Masters vyhrál také ve čtyřhře, a  to v roce 2009 s krajanem Julienem BenneteauemŠanghaji. Společně s Alizé Cornetovou získal pro Francii premiérový titul na Hopmanově poháru, když ve finále roku 2014 zdolali Polsko 2:1 na zápasy.

Narodil se v Le Mans do rodiny francouzské matky Évelyne a konžského otce Didiera Tsongy, který se do Francie přistěhoval v 70. letech, aby mohl rozvíjet svou házenkářskou kariéru.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis hraje profesionálně od roku 2001. Do sezóny 2003 se zúčastňoval turnajů okruhu ITF a challengerů, kdy se probojoval nejdále do semifinále.

Dosáhl úspěchů v juniorské kategorii, když se probojoval do semifinále Australian Open 2002 a 2003, French Open 2003, Wimbledonu 2003 a zvítězil na US Open 2003, když ve finále porazil Kypřana Baghdatise). Rok 2003 zakončil jako světová juniorská dvojka.

První titul v seniorské kategorii získal v červnu 2004 na turnaji ITF v Lanzarote, o měsíc později vyhrál challengery v Nottinghamu a Togliatti. V září měl premiéru na turnaji ATP v Pekingu, kde postoupil do druhého kola. V listopadu 2004 dosáhl rovněž druhého kola na turnaji série Masters v Paříži. V sezóně 2005 vyhrál jeden turnaj ITF a jeden challenger. V květnu 2005 se účastnil French Open, ale vypadl již v 1. kole s Roddickem. V roce 2006 se zúčastňoval pouze turnajů nižší kategorie, přičemž čtyři z nich vyhrál a v dalších dvou postoupil do finále.

V sezóně 2007 se dostal na Australian Open díky divoké kartě, ale hned v prvním kole znovu podlehl Roddickovi 7:6, 6:7, 3:6, 3:6. V prvním setu zvítězil v tiebreaku 20:18, což je nejvyšší skóre zkrácené hry v historii Australian Open. Ve Wimbledonu pak došel bez ztráty setu do čtvrtého kola, kde prohrál s Richardem Gasquetem 4:6, 3:6, 4:6. V první polovině roku vyhrál jeden turnaj ITF a čtyři challengery, od června již pravidelně startoval na turnajích ATP. Na US Open postoupil do třetího kola, kde podlehl Nadalovi. V říjnu se na turnaji v Lyonu probojoval až do semifinále, kde prohrál s Grosjeanem. Rok zakončil na 45. místě žebříčku ATP.

Rok 2008 zahájil semifinálovou účastí na turnaji v Adelaide, kde podlehl Nieminenovi. O velké překvapení se postaral na Australian Open, když jako nenasazený hráč došel až do finále, kde podlehl třetímu nasazenému Novaku Đokovićovi 6:4, 4:6, 3:6, 6:7. V průběhu turnaje přitom vyřadil devátého nasazeného Andyho Murrayho, osmého Gasqueta, čtrnáctého Južného a turnajovou dvojku Nadala. Díky finálové účasti na Australian Open postoupil Tsonga na 18. místo žebříčku ATP.

Trenérské vedení[editovat | editovat zdroj]

Finále na turnajích Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Finalista (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Povrch Vítěz Výsledek
2008 Australian Open tvrdý SRB Novak Djoković 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(2)

Finále na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Finalista (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Povrch Vítěz Výsledek
2011 GBR Londýn tvrdý (hala) SUI Roger Federer 3–6, 7–6(8–6), 3–6

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Stříbro na letních olympijských hrách (1 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (2–1 D; 1–0 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (1–2 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (8–4 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 20 (11–9)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 31. ledna 2008 AUS Melbourne tvrdý SRB Novak Djoković 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(2–7)
Vítěz 1. 28. září 2008 THA Bangkok tvrdý (h) SRB Novak Djoković 7–6(7–4), 6–4
Vítěz 2. 2. listopadu 2008 FRA Paříž tvrdý (h) ARG David Nalbandian 6–3, 4–6, 6–4
Vítěz 3. 2. února 2009 RSA Johannesburg tvrdý FRA Jérémy Chardy 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 4. 16. února 2009 FRA Marseille tvrdý (h) FRA Michaël Llodra 7–5, 7–6(7–3)
Vítěz 5. 5. října 2009 JPN Tokio tvrdý RUS Michail Južnyj 6–3, 6–3
Finalista 2. 13. února 2011 Nizozemsko Rotterdam tvrdý (h) SWE Robin Söderling 3–6, 6–3, 3–6
Finalista 3. 13. června 2011 GBR Londýn tráva GBR Andy Murray 6–3, 6–7(2–7), 4–6
Vítěz 6. 25. září 2011 FRA Méty tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–3, 6–7(4–7), 6–3
Vítěz 7. 30. října 2011 AUT Vídeň tvrdý (h) ARG Juan Martín del Potro 6–7(5–7), 6–3, 6–4
Finalista 4. 13. listopadu 2011 FRA Paříž tvrdý (h) SUI Roger Federer 1–6, 6–7(3–7)
Finalista 5. 27. listopadu 2011 GBR Londýn tvrdý (h) SUI Roger Federer 3–6, 7–6(8–6), 3–6
Vítěz 8. 7. ledna 2012 QAT Dauhá tvrdý FRA Gaël Monfils 7–5, 6–3
Vítěz 9. 23. září 2012 FRA Méty tvrdý (h) ITA Andreas Seppi 6–1, 6–2
Finalista 6. 7. října 2012 CHN Peking tvrdý SRB Novak Djoković 6–7(4–7), 2–6
Finalista 7. 21. října 2012 SWE Stockholm tvrdý (h) Česko Tomáš Berdych 6–4, 4–6, 4–6
Vítěz 10. 24. února 2013 FRA Marseille (2) tvrdý (h) Česko Tomáš Berdych 3–6, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 8. 22. září 2013 FRA Mety tvrdý (h) FRA Gilles Simon 4–6, 3–6
Finalista 9. 23. února 2014 FRA Marseille tvrdý (h) LAT Ernests Gulbis 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 11. 10. srpna 2014 Kanada Toronto tvrdý SUI Roger Federer 7–5, 7–6(7–3)

Čtyřhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. 22. října 2007 FRA Lyon koberec (h) FRA Sébastien Grosjean Polsko Łukasz Kubot
Chorvatsko Lovro Zovko
6–4, 6–3
Vítěz 2. 7. ledna 2008 AUS Sydney Hard FRA Richard Gasquet USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 6–4, [11–9]
Vítěz 3. 11. ledna 2009 AUS Brisbane tvrdý FRA Marc Gicquel ESP Fernando Verdasco
Německo Mischa Zverev
6–4, 6–3
Vítěz 4. 18. října 2009 CHN Šanghaj tvrdý FRA Julien Benneteau Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–2, 6–4
Finalista 1. 20. února 2011 FRA Marseille tvrdý (h) FRA Julien Benneteau Nizozemsko Robin Haase
GBR Ken Skupski
3–6, 7–6(7–4), [11–13]
Finalista 2. 26. února 2012 FRA Marseille tvrdý (h) Německo Dustin Brown FRA Nicolas Mahut
FRA Édouard Roger-Vasselin
6–3, 3–6, [6–10]
Finalista 3. 4. srpna 2012 GBR LOH – Londýn tráva FRA Michaël Llodra USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 6–7(2–7)

Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 898. 504. 386. 157. 345. 212. 43. 6. 10. 13 6. 8. 10.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 946. 641. 766. 1656. x 110. 129. 34. 242. 115. 198. 412.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jo-Wilfried Tsonga na anglické Wikipedii.

  1. globesports.com: Tsonga continues to soar

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]