David Ferrer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
David Ferrer

David Ferrer ve Wimbledonu 2014
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 2. dubna 1982 (32 let)
Místo narození Xàbia, Alicante, Španělsko
Bydliště Valencie, Španělsko
Výška 175 cm
Váha 73 kg
Profesionál od 2000
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 23 615 742 USD
Tenisová raketa Prince
Dvouhra
Poměr zápasů 587–285
Poměr zápasů s ITF 529-259
Tituly 21 ATP
Nejvyšší umístění 3. místo (8. července 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2011, 2013)
French Open finále (2013)
Wimbledon čtvrtfinále (2012, 2013)
US Open semifinále (2007, 2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2007)
Olympijské hry 3. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 67–104
Poměr zápasů s ITF 67-104
Tituly 2 ATP
Nejvyšší umístění 42. místo (24. října 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2005)
French Open 2. kolo (2009)
Wimbledon 1. kolo (2003, 2004, 2005, 2006, 2009)
US Open 2. kolo (2004, 2006)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 4. místo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz ((2008, 2009, 2011))
Poslední aktualizace: 11. srpna 2014

David Ferrer Ern, výslovnost: [daˈvit feˈreɾ ˈɛɾn] IPA (* 2. dubna 1982 Xàbia, Alicante) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvacet jedna turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře, včetně vítězství na Paris Masters 2012, finálových účastí na Turnaji mistrů 2007 a French Open 2013. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvacet pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2013 na 3. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2005 na 42. místě. Trénuje ho José Francisco Altur. Dříve tuto roli plnil Javier Piles.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do finále dvouhry French Open 2013, kde nestačil na krajana Rafaela Nadala.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Bělorusko, v němž podlehl Volčkovovi a vyhrál nad Tarasevičem. V letech 2008, 2009 a 2011 byl členem vítězného družstva a v roce 2012 plnil roli jedničky v pražském finále proti České republice. Přestože porazil Berdycha i Štěpánka, španělský tým prohrál 2:3 na zápasy. Do června 2013 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 23–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako čtvrtý nasazený ve dvouhře podlehl ve třetím kole Japonci Kei Nišikorimu. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Felicianem Lópezem zápas o bronzovou medaili, když nestačili na francouzský pár Julien Benneteau a Richard Gasquet a obsadili konečnou čtvrtou pozici. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu vypadl jako turnajová pětka singlu v úvodním kole s Jankem Tipsarevićem a v deblu došel s Nicolásem Almagrem do druhého kola.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 prohra)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2013 French Open antuka ESP Rafael Nadal 3–6, 2–6, 3–6

Finálové účasti na Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Místo Turnaj Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2007 Šanghaj Turnaj mistrů Švýcarsko Roger Federer 2–6, 3–6, 2–6

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (1–5 D)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (7–9 D; 1–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (13–7 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 44 (21–23)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
1. 15. říjen 2002 Bukurešť, Rumunsko antuka Argentina José Acasuso 6–3, 6–2
2. 17. červenec 2006 Stuttgart, Německo antuka Argentina José Acasuso 6–4, 3–6, 6–73, 7–5, 6–4
3. 13. leden 2007 Auckland, Nový Zéland tvrdý Španělsko Tommy Robredo 6–4, 6–2
4. 15. červenec 2007 Båstad, Švédsko antuka Španělsko Nicolás Almagro 6–1, 6–2
5. 7. říjen 2007 Tokio, Japonsko tvrdý Francie Richard Gasquet 6–1, 6–2
6. 20. duben 2008 Valencie, Španělsko antuka Španělsko Nicolás Almagro 4–6, 6–2, 7–62
7. 21. červen 2008 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Francie Marc Gicquel 6–4, 6–2
8. 27. únor 2010 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–3, 3–6, 6–1
9. 6. listopad 2010 Valencie, Španělsko tvrdý(h) Španělsko Marcel Granollers 7-5, 6-3
10. 15. leden 2011 Auckland, Nový Zéland tvrdý Argentina David Nalbandian 6–3, 6–2
11. 26. únor 2011 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Nicolás Almagro 7-64, 6-72, 6–2
12. 14. leden 2012 Auckland, Nový Zéland (3) tvrdý Belgie Olivier Rochus 6–3, 6–4
13. 26. únor 2012 Buenos Aires, Argentina antuka ESP Nicolás Almagro 4–6, 6–3, 6–2
14. 3. březen 2012 Acapulco, Mexiko (3) antuka ESP Fernando Verdasco 6–1, 6–2
15. 23. červen 2012 's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) tráva Německo Philipp Petzschner 6–3, 6–4
16. 15. červenec 2012 Båstad, Švédsko antuka Španělsko Nicolás Almagro 6-2, 6–2
17. 28. říjen 2012 Valencia, Španělsko (3) tvrdý (h) UKR Alexandr Dolgopolov 6–1, 3–6, 6–4
18. 4. listopad 2012 Paříž – Masters, Francie tvrdý (h) Polsko Jerzy Janowicz 6–4, 6–3
19. 13. leden 2013 Auckland, Nový Zéland (4) tvrdý Německo Philipp Kohlschreiber 7–6(7–5), 6–1
20. 24. únor 2013 Buenos Aires, Argentina (2) antuka SUI Stanislas Wawrinka 6–4, 3–6, 6–1
21. 16. únor 2014 Buenos Aires, Argentina (3) antuka ITA Fabio Fognini 6–4, 6–3

Finalista[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Vítěz Výsledek
1. 21. červenec 2002 Umag, Chorvatsko antuka Španělsko Carlos Moyà 6–2, 6–3
2. 4. srpen 2003 Sopoty, Polsko antuka Argentina Guillermo Coria 7–5, 6–1
3. 10. duben 2005 Valencie, Španělsko antuka Rusko Igor Andrejev 6–3, 5–7, 6–3
4. 18. listopad 2007 Šanghaj, Čína tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 6–2, 6–3, 6–2
5. 4. květen 2008 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 6–1, 4–6, 6–1
6. 28. únor 2009 Dubaj, SAE tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–3
7. 26. duben 2009 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Rafael Nadal 6–2, 7–5
8. 21. únor 2010 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Juan Carlos Ferrero 5–7, 6–4, 6–3
9. 2. květen 2010 Řím, Itálie antuka ESP Rafael Nadal 7–5, 6–2
10. 10. říjen 2010 Peking, Čína tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 6-4
11. 17. duben 2011 Monte Carlo, Monako antuka ESP Rafael Nadal 4–6, 5–7
12. 24. duben 2011 Barcelona, Španělsko (3) antuka ESP Rafael Nadal 2–6, 4–6
13. 17. červenec 2011 Båstad, Švédsko antuka SWE Robin Söderling 2–6, 2–6
14. 16. říjen 2011 Šanghaj, ČLR tvrdý GBR Andy Murray 5–7, 4–6
15. 29. duben 2012 Barcelona, Španělsko (4) antuka ESP Rafael Nadal 6–7(1–7), 5–7
16. 3. březen 2013 Acapulco, Mexiko (3) antuka ESP Rafael Nadal 0–6, 2–6
17. 31. březen 2013 Miami, Spojené státy tvrdý UK Andy Murray 6–2, 4–6, 6–7(1–7)
18. 5. květen 2013 Oeiras, Portugalsko antuka SUI Stanislas Wawrinka 1–6, 4–6
19. 9. červen 2013 Paříž, Francie antuka ESP Rafael Nadal 3–6, 2–6, 3–6
20. 20. říjen 2013 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Bulharsko Grigor Dimitrov 6–2, 3–6, 4–6
21. 27. říjen 2013 Valencie, Španělsko tvrdý (h) RUS Michail Južnyj 3–6, 5–7
22. 3. listopad 2013 Paříž, Francie tvrdý (h) SRB Novak Djoković 5–7, 5–7
23. 20. července 2014 Hamburk, Německo antuka ARG Leonardo Mayer 7–6(7–3), 1–6, 6–7(4–7)

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
1. 31. leden 2005 Viña del Mar, Chile antuka Španělsko Santiago Ventura Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
6–3, 6–4
2. 21. únor 2005 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Santiago Ventura Česko Jiří Vaněk
Česko Tomáš Zíb
4–6, 6–1, 6–4

Finalista[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Vítězové Výsledek
1. 31. leden 2003 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Fernando Vicente Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
6–3, 6–3

Utkání o olympijský bronz[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři v boji o bronz Výsledek
4. místo 4. srpna 2012 UK LOH – Londýn tráva ESP Feliciano López FRA Julien Benneteau
FRA Richard Gasquet
6–7(4–7), 2–6

Chronologie dvouhry na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SR V–P % výher
Grand Slam
Australian Open A 1R 2R 1R 4R 4R QF 3R 2R SF QF SF QF 0 / 12 32–12 72,73
French Open Q2 2R 2R QF 3R 3R QF 3R 3R 4R SF F QF 0 / 12 36–12 75,00
Wimbledon A 2R 2R 1R 4R 2R 3R 3R 4R 4R QF QF 2R 0 / 12 25–12 67,57
US Open A 1R 1R 3R 3R SF 3R 2R 4R 4R SF QF 0 / 11 27–11 71,05
výhry–prohry 0–0 2–4 3–4 6–4 10–4 11–4 12–4 7–4 9–4 14–4 18–4 19–4 9–3 0 / 47 120–47 71,86
Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 407. 219. 59. 71. 48. 15. 14. 5. 12. 17. 7. 5. 5. 3.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 838. 535. 558. 146. 166. 43. 139. 268. 295. 88. 215. 540. 349.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Ferrer na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]