Nicolás Almagro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nicolás Almagro

Nicolás Almagro, červen 2011
Přezdívka Nico, Almagrete, Berenjenas
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 21. srpna 1985 (29 let)
Místo narození Murcia, Španělsko
Bydliště Murcia, Španělsko
Výška 183 cm
Váha 84 kg
Profesionál od 2003
Držení rakety pravou rukou; bekhend jednoruč
Výdělek 7 173 559 USD
Tenisová raketa Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů 291–189
Poměr zápasů s ITF 347-223
Tituly 12 ATP
Nejvyšší umístění 9. místo (2. května 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo ( 2010, 2011, 2012)
French Open čtvrtfinále (2008, 2010, 2012)
Wimbledon 3. kolo (2009, 2011, 2012)
US Open 4. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 55–94
Poměr zápasů s ITF 60-101
Tituly 1 Futures
Nejvyšší umístění 48. místo (21. března 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008)
French Open 2. kolo (2006)
Wimbledon 1. kolo (2006, 2007, 2010)
US Open 2. kolo (2009, 2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2008)
Poslední aktualizace: 12. listopadu 2012

Nicolás Almagro Sanchez, výslovnost: [nikoˈlas alˈmaɣɾo ˈsantʃeθ] IPA (* 21. srpna 1985 Murcia) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvanáct turnajů ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvacet tři titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu téhož roku na 48. místě. Trénuje ho Samuel López.

Na Středomořských hrách 2005 konaných v Almeríi získal dvě zlaté medaile z mužské dvouhry a čtyřhry. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále dvouhry French Open 2008, 2010 a 2012.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Peru, v němž vyhrál dvouhry se Silvou i Mirandou. V roce 2012 plnil roli španělské dvojky v pražském finále proti České republice. Po páteční prohře s Berdychem nastoupil do rozhodující dvouhry proti Štěpánkovi, kterému podlehl 1–3 na sety a Španělsko tak prohrálo 2:3 na zápasy. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako jedenáctý nasazený ve dvouhře nestačil ve čtvrtfinále na pozdější olympijského vítěze Brita Andy Murrayho. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu startoval také jako turnajová jedenáctka. V úvodním kole singlu jej vyřadil francouzský hráč Gaël Monfils a v deblu došel s Davidem Ferrerem do druhého kola.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2005[editovat | editovat zdroj]

Zlatou medaili vybojoval na Hrách Středomoří ve španělské Almerii, když ve finále zdolal krajana Guillerma Garcíu 6–2 a 7–5.

2006[editovat | editovat zdroj]

V dubnu získal první titul na turnaji ATP poté, co zvítězil na Open de Tenis Comunidad Valenciana. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace. Vyhrál tak osm utkání v řadě, včetně třísetových duelů nad bývalými světovými jedničkami Juanem Carlosem Ferrerem a Maratem Safinem. Po titulu prohlásil, že je spokojen s tím, kam ho jeho tenis vede a že v blízké budoucnosti očekává dokonce větší a lepší výsledky.

Semifinále si zahrál na Barcelona Open, v němž podelhl Rafaelu Nadalovi Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na římském Rome Masters, kde ve třech vyrovnaných setech nestačil na Rogera Federera.

Na Roland Garros vypadl již ve druhém kole s Američanem Jamesem Blakem. Do čtvrtfinále postoupil na lyonském halovém turnaji.

2007[editovat | editovat zdroj]

15. dubna 2007 získal druhý titul po vítězství nad Potitem Staracem 4–6, 6–2 a 6–1 ve Valencii a úspěšně tak obhájil triumf z předchozího roku. Ve druhém kole následného French Open prohrál v pětisetové bitvě s Michaëlem Llodrou. Do semifinále se probojoval na Copa Claro hraném v argentinském Buenos Aires. Z finále odešel poražen na bastadské události. Během letní části konané na amerických betonech skončil ve čtvrtfinále Western & Southern Open v Cincinnati a ve třetím kole US Open, kde byl nad jeho síly ruský hráč Nikolaj Davyděnko.

2008[editovat | editovat zdroj]

Třetí singlový titul kariéry si připsal na Brasil Open v Costa Do Sauipe, když ve finále zdolal krajana Carlose Moyu. O dva týdny později navázal další výhrou na Abierto Mexicano Telcel v mexickém Acapulcu, když v boji o titul přehrál Argentince Davida Nalbandiana 6–1 a 7–6. V následné pondělní klasifikaci žebříčku ATP dosáhl na své maximum 21. místo. V antukové části roku vyhrál dvacet jedna z dvaceti šesti zápasů. Po turnaji z kategorie Masters Internazionali BNL d'Italia hraném v Římě se posunul na 17. příčku klasifikace.

V červnu si poprvé zahrál čtvrtfinále grandslamového turnaje, v němž na French Open podlehl Rafaelu Nadalovi hladce 1–6, 1–6 a 1–6. Na cestě mezi posledních osm postupně přešel přes Borise Pašanskiho, Sebastiana Decouda, desátého nasazeného Andy Murrayho a Francoize Jérémy Chardyho ve třech setech.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

V současné době hraje s raketou Dunlop Biomimetic 500 Tour. Jeho sponzorem je nově Lotto.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 series (2–2 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 series (10–3 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 18 (12–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2006-04-1616. dubna 2006 Valencie, Španělsko antuka FRA Gilles Simon 6–2, 6–3
Vítěz 2. 2007-04-1515. dubna 2007 Valencie, Španělsko (2) antuka ITA Potito Starace 4–6, 6–2, 6–1
Finalista 1. 2007-07-1515. července 2007 Båstad, Švédsko antuka ESP David Ferrer 2–6, 1–6
Vítěz 3. 2008-02-1717. února 2008 Costa do Sauípe, Brazílie antuka ESP Carlos Moyà 7–6(7–4), 3–6, 7–5
Vítěz 4. 2008-03-011. března 2008 Acapulco, Mexiko antuka ARG David Nalbandian 6–1, 7–6(7–1)
Finalista 2. 2008-04-2020. dubna 2008 Valencia, Španělsko antuka ESP David Ferrer 6–4, 2–6, 6–7(2–7)
Vítěz 5. 2009-02-2828. února 2009 Acapulco, Mexiko (2) antuka FRA Gaël Monfils 6–4, 6–4
Vítěz 6. 2010-07-1818. července 2010 Båstad, Švédsko antuka SWE Robin Söderling 7–5, 3–6, 6–2
Vítěz 7. 2010-08-011. srpna 2010 Gstaad, Švýcarsko antuka FRA Richard Gasquet 7–5, 6–1
Vítěz 8. 2011-02-1212. února 2011 Costa do Sauípe, Brazílie (2) antuka UKR Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 9. 2011-02-2020. února 2011 Buenos Aires, Argentina antuka ARG Juan Ignacio Chela 6–3, 3–6, 6–4
Finalista 3. 2011-02-2626. února 2011 Acapulco, Mexiko antuka ESP David Ferrer 6–7(4–7), 7–6(7–2), 2–6
Vítěz 10. 2011-05-2121. května 2011 Nice, Francie antuka ROU Victor Hănescu 6–7(5–7), 6–3, 6–3
Finalista 4. 2011-07-2424. července 2011 Hamburk, Německo antuka FRA Gilles Simon 4–6, 6–4, 4–6
Vítěz 11. 2012-02-1919. února 2012 São Paulo, Brazílie (3) antuka (h) ITA Filippo Volandri 6–3, 4–6, 6–4
Finalista 5. 2012-02-2626. února 2012 Buenos Aires, Argentina (2) antuka ESP David Ferrer 6–4, 3–6, 2–6
Vítěz 12. 2012-05-2626. května 2012 Nice, Francie (2) antuka USA Brian Baker 6–3, 6–2
Finalista 6. 2012-07-1515. července 2012 Båstad, Švédsko (2) antuka ESP David Ferrer 2–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 1. 2009-02-2222. února 2009 Buenos Aires, Argentina antuka ESP Santiago Ventura ESP Marcel Granollers
ESP Alberto Martín
3–6, 7–5, [8–10]

Chronologie dvouhry na Grand Slamu a LOH[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 SR V–P
Grand Slam
Australian Open A 1R 1R 1R 1R 3R 4R 4R 4R 0 / 8 11–8
French Open 1R 2R 2R 2R QF 3R QF 1R QF 0 / 9 17–9
Wimbledon A 1R 1R 1R 2R 3R 1R 3R 3R 0 / 8 7–8
US Open A 2R 1R 3R 3R 3R 3R 1R 4R 0 / 8 12–8
výhry–prohry 0–1 2–4 1–4 3–4 7–4 8–4 9–4 5–4 12–4 0 / 33 47–33
Letní olympijské hry
Letní olympijské hry A nekonaly se 1R nekonaly se QF 0 / 2 3–2
Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Pořadí 1334. 844. 864. 153. 100. 111. 32. 28. 18. 26. 15. 10.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pořadí 1267. 536. 298. 347. 294. 97. 224. 148. 56.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Almagro na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]