Valašské Meziříčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Valašské Meziříčí
Pohled na Valašské Meziříčí od Jarcovské kuly
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0723 545058
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Vsetín (CZ0723)
obec s rozšířenou působností:	Valašské Meziříčí
pověřená obec:	Valašské Meziříčí
historická země:	Morava
katastrální výměra:	55 km²
počet obyvatel:	27 336
zeměpisná šířka:	49° 28' 36" s.š.
zeměpisná délka:	17° 58' 26" v.d.
nadmořská výška:	294 m
PSČ:	757 01
zákl. sídelní jednotky:	10
místní části:	9
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Náměstí 7
starosta / starostka:	Jiří Částečka
Oficiální web: http://www.valasskemezirici.cz Ofic. web MÚ: http://www.muvalmez.cz E-mail: posta@muvalmez.cz

Valašské Meziříčí leží na soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva. Svou polohou představuje vstupní bránu do pohoří Moravskoslezských Beskyd. Meziříčí vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. První zmínka o něm pochází z roku 1297. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože měly několik staletí společnou vrchnost, ke spojení Meziříčí a Krásna v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924. Někdy se Valašskému Meziříčí také říká: Valašské Atény, perla nad Bečvou, nebo jen zkráceně Valmez.

[editovat] Historie

Poprvé se připomíná v r. 1297, městem je nazýváno od r. 1377. Původně se město nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.

V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami. Za třicetileté války bylo několikrát poničeno útoky obou stran tak, že některé domy na předměstí, ale i uvnitř hradeb, již nebyly nikdy obnoveny. Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. Od roku 1850 bylo sídlem okresního hejtmanství. Krásno bylo povýšeno na městečko v roce 1491.

Zatímco ve 2. pol. 19. století vznikaly v Krásně n. B. průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů 1855.

V roce 1863 přišel do Meziříčí advokát dr. Alois Mikyška. Jeho veřejná a politická práce ovlivňovala čtyřicet let veškeré dění města a celého Valašska. V r. 1871 bylo založeno gymnázium, o tři roky později byla zřízena odborná škola pro zpracování dřeva. Jistou zvláštností v meziříčském školství bylo dívčí gymnázium. Jako sídlo prvních českých středních škol na severovýchodní Moravě, muzeí a řady spolků bylo nazýváno Valašskými Athénami. V r. 1908 založil Rudolf Schlattauer první gobelínovou školu u nás. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Velký význam hospodářský, kulturní a společenský měly pro život města a celého Valašska také tiskárny.

Náměstí i s přilehlými ulicemi je bohužel pouze torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a je od 10. září 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou (dále jen MPZ). Budova radnice pochází z r. 1677, od r. 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu.

Po roce 1945 se stalo Valašské Meziříčí jedním z center chemického a sklářského průmyslu. V evropském kontextu je významnou manufaktura na výrobu gobelínů.

[editovat] Památky

[editovat] Zámek Žerotínů

Začal se stavět za vlády Jana z Pernštejna v roce 1538, dostavěli ho Žerotínové. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako ženská trestnice. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů. Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. V jeho prostorách s nachází divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v ČR.

[editovat] Zámek Kinských

Původně vznikl na místě barokní správní budovy rožnovsko-krásenského panství, která byla do poloviny 18. st. dřevěná, v roce 1854 ,za majitele Eugena Kinského, byla přestavěna na panské sídlo. K zámku přiléhá rozsáhlý park s hodnotnými druhy dřevin, založených na přelomu 18. a 19. století. Zámek Kinských Objekt byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Po roce 1945 se stal zámek majitelem státu a v letech 1948-1950 se do uvolněných místností zámku přestěhovalo valašskomeziříčské muzeum a sídlem muzea je dosud. V současnosti nese název Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, muzeum Valašské Meziříčí. V letech 1974 - 1988 prošel zámek generální opravou. Od roku 1988 byl zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout čtyři stálé muzejní expozice: Valašské Meziříčí v zrcadle dějin, Sklo a gobelíny, Nástropní obrazy ze zámku Lešná u Valašského Meziříčí a Kavárničku Antonína Duřpeka. V muzeu se také pořádají krátkodobé historické, výtvarné, etnografické či přírodovědné výstavy.

[editovat] Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Je částečně roubená stavba, pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.

[editovat] Hvězdárna

Se nachází na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1955. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, v němž byla zřízena malá výstavní síň. Hvězdárna Valašské Meziříčí je přístupná pro veřejnost každý pracovní den ve večerních hodinách. Za příznivého počasí je možno pozorovat zajímavé objekty, jako je například Měsíc, planety, hvězdy, dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy apod. Hromadné návštěvy v počtu více než 10 osob si mohou návštěvu hvězdárny předem dohodnout na jakýkoliv termín. Hvězdárna pořádá během roku pravidelné přednášky pro veřejnost, víkendové semináře, organizuje astronomické kroužky, letní tábor pro mládež, doplňkovou výuku pro školy a další akce. Hvězdárna Valašské Meziříčí se rovněž věnuje odborné pozorovatelské činnosti, a to především v oblasti pozorování Slunce, proměnných hvězd a měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V areálu hvězdárny se od roku 1957 nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

[editovat] Ostatní památky

Meziříčská radnice
Krásenská radnice
Dům u apoštolů
Secesní Zemský ústav pro výchovu hluchoněmých dětí
Pozdně gotický kostel sv. Trojice
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie
Kostel s farou Českobratrské církve evangelické v Blahoslavově ulici
Památník osvobození na Helštýně

[editovat] Prameny

kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4

[editovat] Fotografie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Zámek Žerotínů	Bývalá radnice Krásna nad Bečvou	Dům u apoštolů
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie na Náměstí