Vsetín
| Vsetín | |
|---|---|
Vsetínský zámek |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0723 541630 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (NUTS 4): | Vsetín (CZ0723) |
| obec s rozšířenou působností: | Vsetín |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 57,61 km² |
| počet obyvatel: | 26 976 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 20′ 19″ s. š., 17° 59′ 35″ v. d. |
| nadmořská výška: | 348 m |
| PSČ: | 75501 |
| zákl. sídelní jednotky: | 26 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Vsetín Svárov 1080 755 01 Vsetín |
| starosta / starostka: | Iveta Táborská (ODS) |
| Oficiální web: http://www.vsetin.cz Ofic. web MÚ: http://www.mestovsetin.cz E-mail: posta@mestovsetin.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Vsetín (německy Wsetin) je okresní město ve Zlínském kraji na Valašsku na řece Vsetínská Bečva. V roce 2011 zde žilo 27 tisíc obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Nejstarší historie [editovat]
První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505.
Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.
V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.
Rekatolizace a třicetiletá válka [editovat]
Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.
Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.
Průmyslové období [editovat]
V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna.
Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.
Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna.
Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.
| Rok | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 22 141 | 29 966 | 31 625 | 29 203 | 27 225 |
Památky [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
- Zámek
- Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
- Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
- Stará radnice (1720–1721)
- Nová radnice
- Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
- Evangelický kostel Dolního sboru
- Evangelický kostel Horního sboru
- Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí
- Nemocniční kaple svaté Růženy z Limy
- Obnovený pomník prezidenta Masaryka
Osobnosti [editovat]
- Eliška Balzerová
- Mojmír Bártek
- Jiří Čunek
- Josef Černocký
- František Hlavica
- Emil Hlavica
- Rudolf Hlavica
- František Hradil
- Antonín Kaderka
- Záviš Kalandra
- Erich S. Kulka
- Stanislav Mašata
- Kornelie Němečková
- Richard Pavlík
- Mirka Pokorná
- Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
- Josef Sousedík
- František Sova
- Josef Stelibský
- Jindřich Štreit
- Jarmila Šuláková
- Mirek Topolánek
- Michal Urbánek
- Roman Vojtek
- Matouš Václavek
- František Vavřínek
- Josef Zamazal
- Hurajčík Ján
Zajímavosti [editovat]
Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[3]
Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec Vídeňské říšské rady za Valašsko. Oficiálně, jako prezident republiky Československé, navštívil město 24. června 1928, kdy byl slavnostně přivítán na zcela zaplněném vsetínském Dolním náměstí.
Doprava [editovat]
Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.
Ve Vsetíně je rozsáhlé autobusové nádraží, užívané městskou i meziměstskou dopravou, a je zde provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.
Partnerská města [editovat]
Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
Stará Ľubovňa, Slovensko (1986)
Mödling, Rakousko (1993)- Trenčianske Teplice, Slovensko
Bytom, Polsko (2004)
Vrgorac, Chorvatsko (2008)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
- ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
- Krajem portášů, Vsetín 1937
- Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Vsetín.cz - Oficiální stránky města
- Vsetín na serveru veřejné správy Obce.cz
- Podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vsetín info - přehled firem, ubytování, ... Zpravodajství a další informace
- Vsetín v obrazech - web věnovaný pohlednicím Vsetína
| Město Vsetín |
|---|
|
Horní Jasenka | Rokytnice | Semetín | Vsetín |
