Zlínský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Sídlo: Zlín

zeměpisné souřadnice: 49° 13′ 12″ s. š., 17° 44′ 24″ v. d.
Hejtman: Stanislav Mišák (ČSSD)
Rozloha: 3 964 km²
Počet obyvatel: 586 565[1]
Hustota zalidnění: 149 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Čertův mlýn (1 206 m n. m.)
Historické země: Morava
Počet okresů: 4
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 25
ISO 3166-2: CZ-ZL
CZ-NUTS: CZ072
RZ: Z
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Zlínský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územně samosprávných celkůČeské republice. Tvoří jej tři okresy ve východní části územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní části Severomoravského kraje. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy (jako jediný ze všech českých krajů leží výhradně na území Moravy). Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku).

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Veľký Javorník (1071 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje - Čertův Mlýn (1205 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.

V kraji se nalézá 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Okres Počet obyvatel (1. 1. 2012) Rozloha Hust. zal. Počet obcí LAU 1
Kroměříž (KM) 107 320 796 135 79 CZ0721
Uherské Hradiště (UH) 143 814 991 145 78 CZ0722
Vsetín (VS) 145 047 1 143 127 61 CZ0723
Zlín (ZL) 192 849 1 034 187 89 CZ0724

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Města nad 10 tisíc obyvatel:

Město Počet obyvatel
(1. 1. 2012)
Zlín 75 660
Kroměříž 28 971
Vsetín 26 976
Valašské Meziříčí 26 793
Uherské Hradiště 25 454
Otrokovice 18 456
Rožnov pod Radhoštěm 16 877
Uherský Brod 16 835
Holešov 11 854
Bystřice pod Hostýnem 8 463

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Mezi lety 1949-1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto kraje více ztotožnili[2], nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.[3]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj zřizuje v oblasti kultury tyto příspěvkové organizace:

Krajské zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana
2012
2008
2004
2000
Česká strana sociálně demokratická 12 18 7 7
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 10
6
11

Komunistická strana Čech a Moravy
9
5
8
8
Občanská demokratická strana
5
11
16
9
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
4



TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj
5



STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)

5


Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj


3

Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)



15
Zlínské hnutí nezávislých



6

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji[4].

Hejtman[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel ve Zlínském kraji k 30.9.2013, Český statistický úřad
  2. http://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh
  3. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009
  4. Slovácký deník - Petice: Nechceme KSČM na kraji

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu