Zlínský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Základní údaje k 06/2005
Krajské město: Zlín
Hejtman: MVDr. Stanislav Mišák (ČSSD)
Rozloha: 3 964 km²
Počet obyvatel: 597 813
Hustota zalidnění: 149 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Čertův mlýn (1 206 m. n. m.)
Historické země: Morava
Počet okresů: 4
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 13
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 25
ISO 3166-2: CZ-ZL
CZ-NUTS: CZ072
RZ: Z
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
2004 Zlinsky kraj.PNG
OpenStreetMap: mapová data

Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Nachází se v její východní až jihovýchodní části, podobnou polohu má i v rámci Moravy. Jako jediný ze všech českých krajů leží výhradně na území této historické země. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku).

Obsah

[editovat] Přírodní podmínky

Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m; sk:Veľká Javorina). Na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

[editovat] Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.

V kraji je 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Okres Počet obyvatel (2009) Rozloha Hust. zal. Počet obcí LAU 1
Kroměříž (KM) 108 943 796 137 79 CZ0721
Uherské Hradiště (UH) 145 840 991 147 78 CZ0722
Vsetín (VS) 147 362 11 43 129 59 CZ0723
Zlín (ZL) 195 668 1 034 189 89 CZ0724

[editovat] Největší města

Město Počet obyvatel
(31. prosince 2005)
Zlín 78.285
Kroměříž 29.024
Vsetín 28.261
Valašské Meziříčí 27.362
Uherské Hradiště 26.131
Otrokovice 18.665
Uherský Brod 17.399
Rožnov pod Radhoštěm 17.129
Holešov 12.332
Bystřice pod Hostýnem 8.762
Napajedla 7.584
Hulín 7.449
Slavičín 7.004
Staré Město 6.759
Brumov-Bylnice 6.014
Zubří 5.458
Luhačovice 5.442
Kunovice 5.241
Chropyně 5.145
Valašské Klobouky 5.143

[editovat] Historie

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Mezi lety 1949-1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto kraje více ztotožnili[1], nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

[editovat] Hospodářství

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83% [2]

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. http://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh
  2. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích