Hluk (okres Uherské Hradiště)
| Hluk | |
|---|---|
Hlucká tvrz |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0722 592170 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (NUTS 4): | Uherské Hradiště (CZ0722) |
| obec s rozšířenou působností: | Uherské Hradiště |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 28,39 km² |
| počet obyvatel: | 4 440 (18. 2. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 59′ 17″ s. š., 17° 31′ 39″ v. d. |
| nadmořská výška: | 222 m |
| PSČ: | 687 25 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Hřbitovní 140 68725 Hluk |
| starosta / starostka: | Ing. Jan Šimčík |
| Oficiální web: http://www.mestohluk.cz/ E-mail: mesto@hluk.uh.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. V roce 2011 zde žilo 4 440 obyvatel.
Obsah |
Historie[editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294. Původní název města Hluk vznikl, dle dochovaných pramenů, z latinského slova "hlucium" pro hlučně tekoucí vodu potoka Okluky, který městem protéká. Možná je též souvislost mezi názvem města Hluku a středověké Lucké provincie, jejímž střediskem Hluk možná byl.
Pamětihodnosti[editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Hluku.
- Tvrz Hluk
- Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735 - 1740
- Boží muka Pod Babíma horama
- Fara
- Památkové domky v Klebetově
- Přírodní památka Okluky
- Přírodní rezervace Kobylí hlava
- Přírodní památka Pod Husí horou
Osobnosti[editovat]
- František Kožík (1909-1997), spisovatel, ve svém díle „Na dolinách svítá“ popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce.
- Jan Smital (1896–1955), malíř
- Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
- František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
- Dominik Černý (1903-1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
- František Hořínek (1887-1977), učitel, kronikář, jenž napsal knihu Slovácké městečko Hluk (roku 1937)
Tradice a spolky[editovat]
Jízda králů[editovat]
Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci (nejbližší Jízda králů připadá na rok 2014[1]). Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.
V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.
Hudba[editovat]
S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli).
Esperanto[editovat]
V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tématikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.[1][2][3]
Galerie[editovat]
-
Nádvoří tvrze
-
Náměstí Komenského
-
Kostel svatého Vavřince
-
Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
-
Věž kostela svatého Vavřince
-
Hlucké kino
Strojírenství[editovat]
Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v celosvětové společnosti Visteon s.r.o. Závod v Hluku je nazýván „Závod 3“ který se specializuje na chladicí a klimatizační techniku. Dřívější výroba se zabývala měděnými chladiči pod výrobním označením „Coclica“ (Koklisa) která sem byla přivezena z Mexika a jednalo se zcela o ruční pájení. Dále tu byla výroba Sofica, ta se specializovala na výrobu lisovaných chladičů a topení pro automobilky: Škoda Auto, Opel, Zetor aj. V Dnešní době je tam moderní automatizovaná výroba s označením „CAB“ - Controlled Atmosphere Brazing (což v překladu znamená: Pájení na tvrdo v řízené atmosféře, tady se konkrétně pájí hliník, v dusíkové atmosféře). Ve výrobě „CAB“ se vyrábí hliníkové chladiče pro automobilky: Audi, Citroen, Ford, Jaguar, Mazda aj. A klimatizace pro automobilky: Ford, Citroen, Mazda, Jaguar atd.
Vyrábějí se zde i tepelné výměníky EGR - Exhaust Gas Recirculation (což v překladu znamená: Recirkulace spalin). EGR výměníky pod emisní limity EURO IV a zkušebně EURO V. Výroba EURO V se má naplno rozeběhnout v roce 2010. Výroba je pro automobiky Ford, PSA Peugeot Citroën a BMW.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.
- ↑ PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16-17. Dostupné online.
- ↑ Gallery: Spolek Hluckých esperantistů
Literatura[editovat]
- Břečka, Jan et al.. Hluk : dějiny města. Redakce Jiří Mitáček. 1. vyd. Hluk : Město Hluk, 2011. 735 s. 1500 výtisků. ISBN 978-80-254-9705-0.
