Modrá (okres Uherské Hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Modrá
Kostel sv. Jana, replika kostela z 9. stol.

Kostel sv. Jana, replika kostela z 9. stol.

znak obce Modrávlajka obce Modráznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0722 592391
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Uherské Hradiště (CZ0722)
obec s rozšířenou působností: Uherské Hradiště
pověřená obec: Staré Město
historická země: Morava
katastrální výměra: 1,81 km²
počet obyvatel: 662 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 220 m
PSČ: 687 06
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Modrá 170
68706 Velehrad
starosta / starostka: Miroslav Kovařík
Oficiální web: http://www.venkov.cz/obec/uvod.html
E-mail: modra@venkov.cz

Modrá
Red pog.png
Modrá
Modrá, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Modrá, dříve také Nová Ves (Neudorf), se nachází v okrese Uherské Hradiště, kraj Zlínský asi 1 km východně až severovýchodně od Velehradu. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 662 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území obce bylo navštíveno lidmi mladší doby kamenné a rovněž zemědělskými lidmi eneolitu již v době 5000 let př. n. l. Vesnice byla založena v roce 1786 po zrušení velehradského kláštera na místě panské ovčárny a zpočátku v ní žilo 20 osadníků. V roce 1834 tu již stálo 30 domů. Na konci druhé světové války byla obec osvobozena 1. května 1945 rumunskými jednotkami bez boje.

Archeologické naleziště[editovat | editovat zdroj]

Na území obce byla nalezena ručně hnětená pálená keramika s hrubým zrnem, s čarami a nehtovými vrypy, i pozdější keramika z plavené hlíny vyrobená na hrnčířském kruhu. Mezi nejvýznamnější archeologický objev však patří první odkrytí zbytků velkomoravské kamenné stavby na našem území. Vykopávky zde prováděl od roku 1911 profesor bohoslovecké fakulty dr. Jan Nevěřil. Pod jeho vedením se podařilo odkrýt základy nevelkého kostela s pravoúhlým protáhlým kněžištěm a 4 podpěrami v lodi. Původně mu byl přikládán cyrilometodějský původ, což bylo ve vědeckých kruzích odmítáno, teprve po 40 letech se podařilo definitivně prokázat, že jde o první zděný kostel z dob Velké Moravy.

Tyto poznatky přinesl revizní archeologický výzkum, který zahájil v roce 1953 dr. Vilém Hrubý. Tento výzkum nejenom zpřesnil nálezovou zprávu o nalezišti, ale podařilo se při něm odkrýt i malý hřbitov o 36 kostrových hrobech, jejichž charakter odpovídá plně poznatkům o velkomoravských pohřebištích. Všechny hroby se vyhýbaly chrámovým zdem, z toho plyne, že pohřebiště vzniklo až v době, kdy kostel již stál. Nejstarší milodary v hrobech pocházejí z 9. století, není tedy pochyb, že stavba stála už v 1. polovině tohoto století, tj. ještě v době předcyrilometodějské.

Jde o jednolodní kostel s obdélnou lodí s vestavěnými 4 podpěrami a obdélníkovým kněžištěm o rozměrech asi poloviny délky a šířky lodi. Vstup do kněžiště byl snad částečně přehrazen krátkou příčkou, podlaha dlážděna menšími přitesanými kameny. Kamenné zdi, omítnuté zvenčí šedohnědou a uvnitř vícebarevnou malbou, nesly původně plochý dřevěný strop. Rozdílné zahloubení základů naznačuje, že loď měla větší výšku než pravoúhlý chór. Celkově lze usuzovat, že podoba byla ovlivněna misijním proudem ze západu.

Kolem východní části kostelíku byly zjištěny kůlové jamky - stopy ohrazení nebo náznak nějaké starší, snad také církevní stavby. Na severovýchodě a jihovýchodě pak ležel uvedený hřbitov, který svému účelu sloužil asi 100 let. Podle nálezu nožů v 10 hrobech lze soudit, že zemřelí příslušeli ke svobodné, snad i privilegované vrstvě.

Lze předpokládat, že po zániku Velké Moravy návrší u Modré pustlo, neboť v listině z počátku 13. století se hovoří o kostele sv. Jana, který později zmizel, ale který už tehdy stál pustý a prázdný v blízkosti Veligradu, na statku darovaném markrabětem Vladislavem Jindřichem cisterciákům jako provizorium do vybudování velehradského kláštera. Na konci 17. století je pak na rytině Kristiana Hirschmentzela, člena velehradského konventu, zobrazení malé kaple, nápadně se shodující s rekonstrukcí nalezených základů. Vzhledem k nálezu mince ze 17. století v areálu vykopávek lze předpokládat, že jde o totožnou kapli, rovněž lze předpokládat, že jde o kapli sv. Jana, spojenou se založením velehradského kláštera.

Archeologický skanzen[editovat | editovat zdroj]

Vstupní brána

Vzhledem k mimořádnému významu nálezu základů zřejmě nejstaršího kamenného kostela na Moravě obec Modrá vystavěla v letech 1998 – 2000 hypotetickou rekonstrukci původního kostela sv. Jana.

V návaznosti na tento počin a díky opětnému obrovskému nasazení starosty obce byl v bezprostřední blízkosti archeologického naleziště a repliky velkomoravského kostelíka vybudován a v roce 2004 otevřen i archeologický skanzen s replikami budov z období Velké Moravy. Odehrává se zde široké spektrum činnosti - výstavy (pořádané především Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, naučné programy, aktivity experimentální archeologie (výroba keramiky, tavba kovů), v blízkosti stále pokračuje archeologický výzkum.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nacházejí tato chráněná území:

Evropsky významné lokality: Chřiby

Panorama Modré

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Archeologická rezervace Modrá u Velehradu, Osvětový dům Uherské Hradiště 1963
  • NEKUDA, Vladimír. Uherskohradišťsko. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s. ISBN 80-85617-04-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Modrá (Uherské Hradiště District) ve Wikimedia Commons