Velehrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Velehrad
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0722 592790
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Uherské Hradiště (CZ0722)
obec s rozšířenou působností:	Uherské Hradiště
pověřená obec:	Staré Město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	22,25 km²
počet obyvatel:	1323 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 06' 36"
zeměpisná délka:	17° 23' 30"
nadmořská výška:	219 m
PSČ:	687 06
zákl. sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Velehrad Hradišťská 231 68706 Velehrad
starosta / starostka:	Stanislav Gregůrek
Oficiální web: http://www.velehrad.cz E-mail: ou.velehrad@iol.cz

Velehrad je obec v okrese Uherské Hradiště (Zlínský kraj). Má 1323 obyvatel a patří k nejvýznamnějším poutním místům České republiky.

V obci se nachází nejstarší cisteriácké opatství na Moravě, které náleží od roku 1890 jezuitům a je každoročně 5. července cílem Národní pouti na Velehradě, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje.

V současné době působí na Velehradě tři katolické řády: kromě už zmíněných jezuitů zde působí ještě Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje a slovenská^[1] provincie Kongregácie sestier Božského Vykupiteľa.

Obsah 1 Historie 2 Národní pouť 3 Velehradský klášter 3.1 Klášterní bazilika 3.2 Školy v klášteře 4 Další pamětihodnosti 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Externí odkazy 5.3 Literatura 5.4 Refrence

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Velehradu.

V lidové tradici je obec dosud ztotožňována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech 9.-13. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131, ale bez bližší identifikace.

V roce 1985 se na Velehrad u příležitosti Národní poutě navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za komunistického režimu zvykem (důvodem bylo, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice Zlatou růži). Nedomyšlený projev ministra kultury Klusáka, který označil Cyrila a Metoděje za první komunisty, důsledně vynechával při řeči o nich přídomek svatý a pokusil se dát celé pouti „ten správný politický rozměr“, vyústil v to, že byl ministr z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace.

V roce 1990 navštívil Velehrad papež Jan Pavel II.

V roce 1993 na Velehradě proběhlo Celostátní setkání mládeže, jehož se zúčastnilo asi 8000 lidí z celé ČR.

[editovat] Národní pouť

Podrobnější informace naleznete v článku Národní pouť na Velehradě.

[editovat] Velehradský klášter

Podrobnější informace naleznete v článku Velehradský klášter.

Velehradský klášter je vůbec první cisterciácký klášter založený na Moravě. Jeho součástí je i bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, vyznamenaná Zlatou růží (1985), která je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky.

Z podnětu olomouckého biskupa Roberta klášter založil moravský markrabí Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnešní Staré Město u Uherského Hradiště), po níž byl pojmenován. Klášter byl dokončen ve 40. letech 13. století. Vybudován je v pozdním románském slohu, s vlivem rané gotiky. V současné době náleží jezuitům .

V lednu 1421 klášter vypálili moravští husité, k jeho obnově došlo až na konci 16. století (mezitím byl obydlen pouze tzv. opatský palác). V průběhu třicetileté války byl klášter zpustošen dvakrát, nejprve sedmihradskými vojsky (1623) podruhé povstalci z Valašska (1926). Po těchto událostech následovala další raně baroktní přestavba (1629-1635). V roce 1681 došlo v klášteře ke zničujícímu požáru, který vyústil v rozsáhlou přestavbu konventu a následně (a zejména) kostela, která probíhala na přelomu 17. a 18. století. V roce 1784 byl klášter v rámci Josefínských reforem zrušen. Od té doby kostel působí jako farní, přičemž ale fara k němu byla zřízena až v roce 1825.

V roce 1890 klášter získali jezuité, kteří zde mimo jiné zřídili své vyučovací ústavy. Během jejich panování v klášteře byly provedeny dvoje vykopávky (1903-1906 a 1936-1941), jejichž hlavním cílem ovšem bylo vysušení a odvodnění klášterního podzemí. V letech 1935-1939 provedli jezuité rozsáhlé opravy objektu. V roce 1950 byl klášter v rámci Akce K přepaden policií, veškerá jeho činnost byla ukončena a jezuité byli odvlečeni do koncentračních klášterů.

V roce 1990 se jezuité do kláštera vrátili a tentýž rok Velehrad navštívil papež Jan Pavel II. Na památku této události na nádvoří před bazilikou vztyčen velký kříž s jeho znakem.

[editovat] Klášterní bazilika

Podrobnější informace naleznete v článku Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.

Součástí nově založeného kláštera byl i klášterní „kostel Nanebevzetí Panny Marie“, který byl vysvěcen biskupem Robertem na počátku výstavby (27. listopadu 1228). Jeho dnešní plné jméno dnes zní „bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje“).

Současnou podobu bazilika získala při rozsáhlých přestavbách, které následovaly na přelomu 17. a 18. století po požáru v roce 1681. Navzdory nim jí však zůstal uchován románsko-gotický charakter. Během přestavby vzniklo 14 samostatných pobočných kaplí, byla zbořena předsíň a západní průčelí (délka baziliky tak klesla ze 100 na 86 metrů) a zcela byla předělána střecha a věže baziliky. Podlaha byla zvýšena na úroveň okolního terénu (v průběhu staletí došlo k navýšení okolí asi o 2 metry) a byly pod ní vybudovány krypty. Po dalším požáru v roce 1719 byly opravy dokončeny a dodána vnitřní výzdoba, na níž se mimo jiné podíleli sochař a štukatér Baldassare Fontana, sochař Carl Johann Steinhaüser a malíř Ignác Raab.

Přebudování kostela bylo ukončeno 2. října 1735 slavnostním druhým svěcením. V roce 1927 udělil kostelu papež Pius XI. titul basilika minor. V červnu 1985 obdržela bazilika od papeže Jana Pavla II. Zlatou růži.

[editovat] Školy v klášteře

Podrobnější informace naleznete v článku Stojanovo gymnázium.

Jezuité zřídili v klášteře kolej a později řádové gymnázium, které mělo vychovávat kněze a misionáře. Gymnázium vzniklo v roce 1916, ovšem na počátku bylo jen pobočkou Arcibiskupského gymnázia v Praze-Bubenči. Obrovskou prestiž mu přinesl rok 1919, kdy papež Benedikt XV. povýšil kolej příslušející k ústavu na Papežský ústav. Kolej tak přijala jméno Papežský misijní ústav sv. Cyrila a Metoděje pro misie slovanské.

Gymnázium se zcela osamostatnilo až na konci roku 1937 pod názvem Řádové československé gymnázium Papežské koleje Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě. V roce 1942 bylo zrušeno nacisty a areál kláštera využívala Hitlerjugend. V roce 1945 byly oba ústavy obnoveny, ne však nadlouho. Činnost koleje i gymnázia byla násilně ukončena komunistickým režimem v rámci Akce K v noci z 13. na 14. dubna 1950, když byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej zabrala, ústavy jediným prohlášením zlikvidovala a jezuity odvezla do koncentračních klášterů.

V roce zde zahájilo výuku 2004 církevní Stojanovo gymnázium, založené olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem v roce 2001.^[2]

[editovat] Další pamětihodnosti

• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Sloup se sochou Ježíše Krista z roku 1703 od neznámého autora stojí při silnici ze Starého Města na Velehrad u křižovatky na Modrou. Kristus je vytesán v poněkud menší než v životní velikosti. Jeho postava svázanýma rukama připoutaná k nízkému sloupku představuje „muže bolesti“. ^[3]
• Sloup se sochou Panny Marie stojící v prostoru předklášteří (před západní klášterní branou) vytvořil na přání opata Petra Silaveckého velehradský cisterciácký konvrše Bernard Giermek. Mariánská socha na sloupu s korintskou hlavicí byla opatem posvěcena 5. srpna 1681.

V roce 1715 byl sloup upraven v mohutnější sousoší, jako poděkování za šťastně přestálou morovou epidemii. Původní sloup s Immaculatou byl postaven na čtyřboký podklad z kvádrového zdiva, v němž byl upraven dopředu otevřený hrob jako jeskyně s ležící postavou sv. Rozálie. Proto je sousoší nazýváno „Rozárkou“. Na horní římse podkladu jsou po stranách soklu dvě postavy stojících andělů a na spodní římse tři kartuše, z nichž větší střední nese plastickou podobu Kristovy tváře s nápisem „Salvator mundi adiuva nos“. Nejspodnější partii tvoří balustráda s nárožními sochami čtyř patronů proti moru - sv. Jana Nepomuckého, sv.Šebestiána, sv. Rocha a sv. Bernarda. ^[4]

• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Římskokatolická farnost Velehrad
• Velehradský klášter
• České náboženské středisko Velehrad v Římě

[editovat] Externí odkazy

• Velehrad, stránky obce
• Stránky farnosti Velehrad
• podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
• Velehrad, e-stredovek.cz

[editovat] Literatura

• Pojsl Miloslav, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje; vydal Ř.k. farní úřad při bazilice na Velehradě,1990
• kolektiv, Románský Velehrad - průvodce vykopávkami pod velehradskou bazilikou, 1974

[editovat] Refrence

1. ↑ Komunity [online]. Kongregácia sestier Božského Vykupiteľa, [cit. 2008-02-11]. Dostupné online. (česky)
2. ↑ Historie školy [online]. Stojanovo gymnázium, [cit. 2008-02-11]. Dostupné online. (česky)
3. ↑ Pojsl, Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století
4. ↑ Pojsl, Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století

Města, městyse a obce okresu Uherské Hradiště

Babice • Bánov • Bílovice • Bojkovice • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Uherský Ostroh • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková