Moravskoslezské Beskydy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravskoslezské Beskydy
Pohled na Beskydy z Kunčic pod Ondřejníkem, vpravo Lysá Hora.
Pohled na Beskydy z Kunčic pod Ondřejníkem, vpravo Lysá Hora.

Nejvyšší bod Lysá hora (1323,5 m)
Rozloha 623 km²
Střední výška 703,3 m

Nadřazená jednotka Západní Beskydy
Sousední
jednotky
Hostýnsko-vsetínská hornatina, Jablunkovská brázda, Jablunkovské mezihoří, Rožnovská brázda, Slezské Beskydy, Podbeskydská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Radhošťská hornatina, Lysohorská hornatina, Klokočovská hornatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Slovensko Slovensko
Vnější Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy vyznačeny červeným polem
Vnější Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy vyznačeny červeným polem
Povodí Odra, Morava

Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca). Téměř celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1160 km², která nicméně zasahuje i do Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Javorníků.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologický celek se rozkládá mezi Valašským Meziříčím a Jablunkovem, převážně v okrese Frýdek-Místek. V laickém pojetí se do Beskyd často počítá i hornatina kolem Vsetína, což zhruba odpovídá rozsahu nadřazené jednotky Západní Beskydy.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Moravskoslezských Beskyd je součástí tzv. Vnějších Západních Karpat, které jsou součástí složitého systému pohoří, zasahujících např. přes slovenské Tatry až do Rumunska. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka:[1]


Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, jejíž výška činí 1323,5 m n. m. Dalšími vysokými nebo známými horami Beskyd jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový.

Hlavní hřebeny Moravskoslezských Beskyd jsou odděleny velmi hlubokými údolími a díky tomu má řada hor velmi vysokou prominenci (převýšení od sedla). Hned 4 vrcholy mají prominenci nad 400 m (Lysá hora, Smrk, Travný a Kněhyně) a dalších 6 vrcholů má prominenci nad 100 m (Ropice, Velký Polom, Slavíč, Ostrý, Malý Polom a Radhošť).

Kompletní přehled 32 beskydských tisícovek (vrcholů s výškou alespoň 1000 m a prominencí alespoň 5 metrů) obsahuje tato tabulka:

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Beskydy leží na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu. Díky oceánským vzdušným masám jsou zde mírné zimy a chladnější léta.

Srážky[editovat | editovat zdroj]

Spadne zde velké množství srážek. Roční úhrn srážek se drží nad 750 mm. Lysá hora s ročním průměrem 1459,2 mm/rok (rekord 2254,7 mm) patří k nejdeštivějším místům v ČR.

Teplota[editovat | editovat zdroj]

Průměrná teplota je na Lysé hoře v červenci 11,8 °C (v údolích 18 °C) a v lednu -6,1 °C (v údolích -3 °C). Často se zde objevují zimní teplotní inverze, způsobené těžším chladným vzduchem v údolích a lehčím teplejším vzduchem na hřebenech. V údolí tak bývá často zataženo, zatímco na vrcholcích svítí Slunce.

Vítr[editovat | editovat zdroj]

Vítr je ve vyšších vrstvách atmosféry většinou západní, v dolnějších vrstvách je směr ovlivňován tvarem terénu.

Sněhové podmínky[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů meteorologické stanice na Lysé hoře je průměrná maximální výška sněhové pokrývky 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimě 1910/11, a to 491 cm. V masivu Moravskoslezských Beskyd jsou občas zaznamenány i laviny, např. 25.1.2006 se na severovýchodním svahu Smrku utrhla lavina, ve které dokonce zemřel lyžař[2].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. PALA, Jan. Lavina na Smrku 25. 1. 2006 [online]. 5.2.2006, rev. 11. 2. 2006, 18. 2. 2007, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.  Lavina na Smrku na HO-vsetin.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]