Jihlava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| statutární město Jihlava |
|
|---|---|
Masarykovo náměstí s kostelem sv. Ignáce a radnicí |
|
| NUTS 5: | CZ0632 586846 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 78,85 km² |
| počet obyvatel: | 51 143 (1.1.2009) |
| zeměpisná šířka: | 49° 23' 47" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 35' 25" v. d. |
| nadmořská výška: | 525 m |
| PSČ: | 586 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 45 |
| místní části: | 16 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 18 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Jihlavy Masarykovo nám. 1 586 01 Jihlava primator@jihlava-city.cz |
| primátor(ka): | Jaroslav Vymazal |
| www.jihlava.cz | |
 Jihlava
Jihlava, Česká republika
|
|
_-_coat_of_arms.gif)
Původně čistě moravská Jihlava (německy Iglau, polsky Igława), je statutární město, rozkládající dnes po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (tvořené především řekou Jihlavou), a je od roku 2000 centrem kraje Vysočina. Jihlava leží na řece Jihlavě na 49,33 stupni severní šířky a 13,16 stupni východní délky, kde se rozkládá v šíři 8824 hektarů. Nadmořská výška různých částí města činí 460–700 metrů nad mořem. Město má přes 50 tisíc obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie města
První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží (kde figuroval i název Jihlava) řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala mincovna. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala.
V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád, pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). V 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra nejživější.
Za husitských válek nebylo katolické město Jihlava husity nikdy dobyto. V roce 1436 byla na jihlavském náměstí (dnes Masarykovo) vyhlášena Basilejská kompaktáta.
V období třicetiletých válek v březnu 1645 se města zmocnili Švédové pod velením Lennart Torstensona (1603–1651). Město přestavěli na barokní pevnost s předsunutým opevněním - bastionem. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo město zničené a obývalo ho pouhých 1000 obyvatel.
Velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší habsburské monarchii. V 19. století docházelo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. V letech 1864 - 1928 [1] byla Jihlava poprvé statutárním městem. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec Dřevěné mlýny [2].
Do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou enklávu na území českých zemí.
Druhá světová válka zasáhla také Jihlavu. Několik dnů po obsazení Němci byla vypálena židovská synagoga. Za druhé světové války se zde odehrála největší partyzánská akce v zemi: výbuchem byl poškozen most u Helenína a při přejezdu vlaku se převrátil.[zdroj?] Důsledkem byla smrt 80 německých vojáků.
V období komunismu byly k Jihlavě připojeny i obce náležející do Čech a v roce 1960 se Jihlava stala okresním městem Jihomoravského kraje s krajským městem Brno. V historickém jádru města (od roku 1982 vyhlášeno městskou památkovou rezervací) lze najít domy mnoha historických slohů a zbytky městských hradeb ze 14. a 15. století.
[editovat] Významné památky
[editovat] Kostelík sv. Jana Křtitele
Malý jednolodní kostelík, který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli, je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Jeho stavba byla dokončena krátce před rokem 1200. Pod dnešním pozdně gotickým kněžištěm byly nalezeny základy původního románského presbytáře. Románské jsou z větší části i obvodové zdi lodi.
[editovat] Opevnění
Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky.
Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť á opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena – díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná – brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu.
[editovat] Brána Matky Boží
Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obranými systémy bylo v roce 1862 zbouráno.
V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Její koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž a malé muzeum jihlavského podzemí a dolování. Na bráně rovněž sídlí Jihlavská astronomická společnost a každé pondělí po setmění zde probíhají veřejná pozorování oblohy.
[editovat] Katakomby
Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000 m² a délka přibližně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR hned po Znojmu. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem ve dvou až třech podlažích pod sebou. Jednotlivé chodby jsou raženy v hloubce od 2 do 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16.–17. století). Za druhé světové války sloužila část chodeb jako letecký kryt. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno několik set metrů podzemních chodeb.
Známá je tzv. svítící chodba, krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dosud nebyly uspokojivě objasněny. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají paranormální jevy. V roce 2008 oznámili správci podzemí existenci druhé svítící chodby pod ulicí Čajkovského.
[editovat] Doprava
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
[editovat] Městská hromadná doprava
- Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Jihlavě, Trolejbusová doprava v Jihlavě a Městská autobusová doprava v Jihlavě.
První tramvaje vyjely do jihlavských ulic v roce 1909. Jediná, 2,7 km dlouhá trať spojovala dnešní Masarykovo náměstí s nádražím. Provoz tramvají byl zastaven v roce 1948.
Právě moderní trolejbusy měly nahradit zastaralou tramvajovou dopravu. Jejich první trať vedla po trase té tramvajové. V 50. a v první polovině 60. let se trolejbusová síť úspěšně rozrůstala, poté ale přišla stagnace. Opětovný rozvoj je datován od poloviny 70. let.
Jihlava má i vlastní letiště. Nachází se v místní části Henčov. Jedná se o veřejné vnitrostátní letiště s nezpevněným povrchem.
[editovat] Členění města
[editovat] Katastrální území a místní části
Město se v současnosti skládá z 18 katastrálních území, na kterých leží 16 místních částí.
- Antonínův Důl (místní části Červený Kříž a Antonínův Důl (část))
- Bedřichov u Jihlavy (původně místní části Bedřichov a Bukovno, dnes část místní části Jihlava)
- Helenín (část místní části Jihlava)
- Henčov (místní část Henčov)
- Heroltice u Jihlavy (místní část Heroltice)
- Horní Kosov (místní část Horní Kosov)
- Hosov (místní část Hosov)
- Hruškové Dvory (místní část Hruškové Dvory a část místní části Jihlava)
- Jihlava (část místní části Jihlava)
- Kosov u Jihlavy (místní část Kosov)
- Pančava (část místní části Jihlava)
- Pávov (místní část Pávov a Antonínův Důl (část))
- Pístov u Jihlavy (místní část Pístov)
- Popice u Jihlavy (místní část Popice)
- Sasov (místní část Sasov)
- Staré Hory (místní část Staré Hory)
- Vysoká u Jihlavy (místní část Vysoká)
- Zborná (místní část Zborná)
[editovat] Rozdělení katastrálních území mezi Čechy a Moravu
- Morava: Helenín, Henčov, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory (téměř celý katastr), Jihlava (s výjimkou některých pozemků patřící společnosti Kronopsan CR, spol. s r.o. a malého území na severu katastru), Kosov u Jihlavy, Pančava, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Vysoká u Jihlavy
- Čechy: Antonínův Důl, Bedřichov u Jihlavy, Heroltice u Jihlavy, malá okrajová část katastrálního území Hruškové Dvory, Pávov, Staré Hory, Zborná, malá část katastrálního území Jihlava.
[editovat] Správní území
- Podrobnější informace naleznete v článcích Okres Jihlava a Obvod obce s rozšířenou působností Jihlava.
Jihlava je krajským a okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jihlava se skládá ze 123 obcí, ORP z 79 obcí.
[editovat] Partnerká města
[editovat] Reference
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky Magistrátu města Jihlavy
- Interaktivní mapa Jihlavy
- Nezávislý Info Server zjihlavy.cz
- Stránky o historii města
- Muzeum Vysočiny Jihlava
| Statutární město Jihlava | |
|---|---|
|
Antonínův Důl | Červený Kříž | Henčov | Heroltice | Horní Kosov | Hosov | Hruškové Dvory | Jihlava | Kosov | Pávov | Pístov | Popice | Sasov | Staré Hory | Vysoká | Zborná |
|
|
|||||||||||
