Brusnice borůvka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Brusnice borůvka

Brusnice borůvka
Brusnice borůvka
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta )
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)
Rod: brusnice (Vaccinium)
Binomické jméno
Vaccinium myrtillus
L., 1753

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) je léčivá rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice, která je známá pod lidovým názvem borůvka, její souvislý porost také jako borůvčí. Její modrý plod (bobule) stejného názvu má výraznou chuť a schopnost barvit do modra. Je zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.[1]

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

Také se jí říká borůvnice, černá jahoda, černice čičiretka, čičoretka, hafery, borůvčí, mystovka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Borůvka je hustě rozvětvený, ale spíše nízký keřík (50 cm) s opadavými listy. Vejčitě okrouhlé listy jsou na lodyze uspořádány střídavě, jsou lysé (bez trichomů) s krátkými řapíky. Naopak květy jsou výrazně stopkaté, objevují se již od dubna do června. Mají světle zelenou korunu (v rostlinné říši poměrně neobvyklá barva) a zakrnělý kalich.

Plodem brusnice borůvky jsou borůvky, černomodré bobule, v nichž nalezneme při podrobnějším zkoumání mnoho drobných semen. Dozrávají až od června do září, ale ve vyšších polohách vždy později.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Brusnice borůvka tvoří často velmi kompaktní porosty v některých typech lesů. Ve střední Evropě jsou to především horské smrčiny, acidofilní bory, acidofilní bučiny a některé typy acidofilních doubrav. Najdeme ji i v některých typech společenstev subalpínského stupně, jako dominantu v subalpínské brusnicové vegetaci as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli a také např. v porostech kleče. Vyskytuje se i na pasekách a na světlinách, na vřesovištích a na rašeliništích. Preferuje půdy kyselé, málo výživné, humózní a nepříliš suché.

Roste ve velké části Evropy, v jižní Evropě však jen málo, např. chybí v jižním Španělsku, jižní Itálii a jižním Řecku.[2] Dále roste na Kavkaze, na Islandu výjimečně i v Grónsku a v Asii na Sibiři s přesahem do severního Mongolska a do provincie Xinjiang v Číně.[3] a do Japonska. V Severní Americe je rozlišován poddruh Vaccinium myrtillus subsp. oreophilum (některými autory považovaný i za samostatný druh V. oreophillum) a jeho areál tam zaujímá západní část USA a jihozápadní Kanadu.[4] Roste po celé území ČR, ovšem s nestejnou četností výskytu. Velmi hojná je např. ve vyšších polohách hor českého masívu, zato velmi vzácná (nebo někde může i chybět) je v teplých pahorkatinách zvláště tam, kde se ve větší míře vyskytují bazické substráty.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Borůvky, modré plody brusnice borůvky malé asi jako hrášek je možno jíst samotné či je naložit nebo z nich udělat dort, knedlíky, buchty, koláč atd. Jsou sladké a silně barví na tmavě modro až fialovo, tedy jsou i kvalitním přírodním barvivem. Rovněž znatelně zpevňují stolici: po jejich požití je dobře tvarovaná, tvrdá a tmavá - zelenohnědá. Senzorickou hodnotou a obsahem cenných živin včetně zdraví prospěšných látek se řadí k našemu nejcennějšímu ovoci.

Obsahové látky a účinek[editovat | editovat zdroj]

Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. V listech jsou obsaženy ve významném množství třísloviny, takže se hodí na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmových onemocněních, žaludečních obtížích, ale (na rozdíl od plodů) i při zánětech močových cest (jako mírné dezinficiens, močopudný a protizánětlivý prostředek); zevně působí zápar či spíše odvar z borůvkového listí při kožních onemocněních, například i při lupénce.

Plody obsahují třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamín C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, malé množství tuků, mikro- a makroprvky (hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom). Borůvky zlepšují noční vidění a léčí šeroslepost; zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně (jako doplňující prostředek) proti infekcím; prodlužují život, chrání před stařeckou demencí, pomáhají při průjmech a jiných střevních onemocněních; zvyšují množství moči, čímž napomáhají odvodňování a léčbě některých otoků a zánětů močových cest; snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, chrání tělesné buňky proti volným radikálům; prospívají regeneraci sliznic; podporují úsilí obézních o snižování tělesné hmotnost; mají i uklidňující a protistresový účinek. Borůvky včetně čaje z listí zvyšují odolnost vůči radiaci.[zdroj?] Borůvka též napomáhá při tlumení nikotinové abstinence, tím, že podporuje tvorbu dopaminu, je velmi vhodným doplňkem při odvykacích kůrách kuřáků.Plod borůvky má unikátní obsah komplexu flavonoidů a antioxidantů, je třeba ale podotknout, že to se týká až plné zralosti plodu. Bylo prokázáno, že plně vyzrálé bobule jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Roy S, Khanna S, Alessio HM, Vider J, Bagchi D, Bagchi M, Sen CK. Anti-angiogenic property of edible berries. Free Radic Res. 2002 Sep;36(9):1023-31.Abstract.
  2. Mapa [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  3. Flóra Číny [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flóra Severní Ameriky [online]. . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]