Vřesovcotvaré

Ericales
pěnišník (Rhododendron)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: vřesovcotvaré (Ericales)

špirlice, masožravá rostlina

Vřesovcotvaré (Ericales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.

Charakteristika

Řád je velmi různorodý, zahrnuje byliny, keře, liány i stromy. Nalezneme zde masožravé rostliny (čeledi špirlicovité (Sarraceniaceae) a Roridulaceae) i nezelené rostliny s redukovanými listy a heterotrofní výživou (např. hnilák (Monotropa)). Převládá pětičetná koruna, korunní lístky jsou často srostlé.

Mykorhiza je symbióza často oprávněně spojovaná s vřesovcotvarými (Ericales). Symbióza s kořenovými houbami hub je poměrně častá u zástupců řádu, a existují dokonce tři druhy mykorhizy, které je možné nalézt pouze u vřesovcotvarých (jmenovitě erikoidní, arbutoidní a monotropoidní mykorrhiza). Vřesovcotvaré, ale i další rostliny z jiných řádů, mají význam pro své mimořádné schopnosti hromadit hliník (Jansen et al., 2004).

Houba která se účastní erikoidní mykorhizy izolovaná z Woollsia pungens

Vřesovcotvaré jsou kosmopolitní řád. Některé čeledi jsou omezeny na tropy, jiné se vyskytují především v arktických nebo mírných oblastech. Celý řád obsahuje více než 8000 druhů, z nichž vřesovcovité (Ericaceae) čítají 2000-4000 druhů (podle různých odhadů).

Využití

Největší hospodářský význam má čaj (Camellia sinensis) z čeledi čajovníkovité (Theaceae). K řádu patří i některé rostliny s jedlými plody, například kiwi (Actinidia deliciosa), tomel (rod Diospyros), borůvka a například klikva.Řád zahrnuje také rostlinu Vitellaria paradoxa, která je hlavním zdrojem tuků pro miliony sub-saharských Afričanů. Mnoho druhů z vřesovcotvarých se pěstuje pro jejich nápadné květy: dobře známým příkladem jsou azalka, rododendron, kamélie, prvosenka, brambořík, flox.

Přehled čeledí

Actinidiaceae, Balsaminaceae, Clethraceae, Cyrillaceae, Diapensiaceae, Ebenaceae, Ericaceae, Fouquieriaceae, Lecythidaceae, Marcgraviaceae, Mitrastemonaceae, Pentaphyllacaceae, Polemoniaceae, Primulaceae, Roridulaceae, Sapotaceae, Sarraceniaceae, Sladeniaceae, Styracaceae, Symplocaceae, Tetrameristaceae, Theaceae

Taxonomie

V původním Cronquistově systému byl tento řád umístěn ve skupině Dilleniidae a bylo v něm zahrnuto méně čeledí (Ericaceae, Cyrillaceae, Clethraceae, Grubbiaceae, Empetraceae, Epacridaceae, Pyrolaceae, Monotropaceae).

Reference

• B. C. J. du Mortier (1829). Analyse des Familles de Plantes : avec l'indication des principaux genres qui s'y rattachent, 28. Imprimerie de J. Casterman, Tournay.
• S. Jansen, T. Watanabe, P. Caris, K. Geuten, F. Lens, N. Pyck, E. Smets (2004). The Distribution and Phylogeny of Aluminium Accumulating Plants in the Ericales. Plant Biology (Stuttgart) 6, 498-505. Thieme, Stuttgart. (Available online: DOI | Abstract)
• W. S. Judd, C. S. Campbell, E. A. Kellogg, P. F. Stevens, M. J. Donoghue (2002). Plant Systematics: A Phylogenetic Approach, 2nd edition. pp. 425-436 (Ericales). Sinauer Associates, Sunderland, Massachusetts. ISBN 0-87893-403-0.
• E. Smets, N. Pyck (Feb 2003). Ericales (Rhododendron). In: Nature Encyclopedia of Life Sciences. Nature Publishing Group, London. (Available online: ELS Site)
• Arne A. Anderberg, Bertil Stahl, Mari Kallersjo. Maesaceae, a New Primuloid Family in the Order Ericales s.l.. Taxon. May 2000, roč. 49, čís. 2, s. 183–187. DOI:10.2307/1223834.  

V tomto článku byl použit V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ericales na anglické Wikipedii.