Jirnicovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jirnicovité

Langloisia setosissima
Langloisia setosissima
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: jirnicovité (Polemoniacee)

Jirnicovité (Polemoniacee) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jirnicovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, zřídka keře (Huthia) nebo liány (Cobaea). Stonky a listy jsou často žlaznaté a lepkavé. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, jednoduché, celistvé nebo peřeně členěné, bez palistů. U rodu Cobaea jsou listy zpeřené a koncový lístek je přeměněn v úponku. U některých zástupců, např. rodu Loeselia, jsou listy ostnité. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholové vrcholičnaté hrozny či laty, případně jsou květy jednotlivé. Květy jsou většinou nápadné, pravidelné, řidčeji souměrné, oboupohlavné, pětičetné. Kalich i koruna jsou srostlé, koruna tvoří u některých zástupců dlouhou trubku. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ke koruně. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů a se 3 komůrkami a jedinou čnělkou se 3 bliznovými rameny. Plodem je tobolka. Semena jsou většinou drobná a četná, řidčeji velká s nápadným křídlem (Cantua, Cobaea, Huthia).[1][2]

Jirnicovité jsou opylovány celou paletou opylovačů. Většina druhů mírného pásu je opylována relativně drobným hmyzem - včelami, mouchami a brouky. Velké zvonovité květy Cobaea jsou opylovány lišaji a netopýry. Jasně červeně zbarvené trubkovité květy rodu Cantua a druhu Loeselia mexicana jsou navštěvovány kolibříky. Charakteristický odér produkovaný žlázkami na listech a stoncích slouží nejspíše k odpuzení býložravců.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 380 druhů ve 20 rodech. Centrum diverzity je v západních oblastech Severní Ameriky, vyskytuje se však i ve větší části Eurasie, ve Střední Americe a horstvech Jižní Ameriky až po Argentinu.[1] Největší rody jsou Phlox (70 druhů), Linanthus, Gilia a Polemonium (40 druhů), Navarettia, Leptosiphon a Ipomopsis (30 druhů).[3] V Evropě jsou původní 3 druhy: jirnice modrá (Polemonium caeruleum) a jirnice P. acutiflorum a P. boreale. Některé druhy rodu Collomia byly zavlečeny ze Severní Ameriky.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď byla tradičně řazena do řádu lilkotvaré (Solanales), po nástupu molekulárních studií však byla přeřazena do řádu Ericales.[3] Sesterskou skupinou je čeleď Fouquieriaceae.[5] Rod Cobaea byl některými botaniky (např. Dahlgren) řazen do samostatné čeledi Cobaeaceae.

Flámie incká (Cantua buxifolia)

Využití[editovat | editovat zdroj]

Mnohé druhy, zvláště z rodů plamenka (Phlox), jirnice (Polemonium), vilec (Cobaea) a proměnka (Gilia) jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[3]

Flámie incká (Cantua buxifolia) je národní rostlinou Peru a byla pěstována již Inky v okolí jejich chrámů. Některé druhy jsou používány v medicíně (Loeselia mexicana, Cobaea scandens). Z listů a stonků některých druhů rodu Loeselia, Cantua a Ipomopsis je vyráběn pěnivý roztok používaný k mytí jako náhrada mýdla.[1]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Acanthogilia, Allophyllum, Bonplandia, Cantua, Cobaea, Collomia, Eriastrum, Gilia, Gymnosteris, Huthia, Ipomopsis, Langloisia, Leptodactylon, Linanthus, Loeselia, Loeseliastrum, Microsteris, Navarretia, Phlox, Polemonium

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  2. Flora of China: Polemoniaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  5. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]