Netopýři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Netopýři

netopýr indio (Corynorhinus townsendii)
netopýr indio (Corynorhinus townsendii)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: letouni (Chiroptera)
Podřád: netopýři (Microchiroptera)
čeledi

Netopýři (Microchiroptera) jsou podřád savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h. Netopýři se vyvinuli zhruba před 60 milióny let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.[1]

Odlišnosti netopýrů a kaloňů[editovat | editovat zdroj]

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kaloňů, jsou:

  • echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý, okolo 20 kHz a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý až kolem 110 kHz.
  • chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
  • jejich uši netvoří uzavřený kruh
  • mají ostré zuby, zejména stoličky
  • dosahují menších rozměrů
  • stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že žádný netopýr neumí chodit

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci, žábami a rybami.

Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí. Mají schopnost tzv. utajené březosti - mají schopnost pozastavit vývoj plodu a odložit jeho porod i vývoj na příznivější období.

Echolokace[editovat | editovat zdroj]

Netopýří radar neboli echolokace je způsob orientace. Význam slova echolokace je echo (ozvěna) a lokace (zjišťování místa). Tento radar (sonar) pracuje na principu ultrazvukových vln.

Vydávání signálu[editovat | editovat zdroj]

Vydávaný signál je standardizovaným zvukovým pulsem frekvence 14–110 kHz (kilohertzů, 20 000-160 000 hertzů), délky 0,7-60 ms(milisekund), opakovaný 5-150 krát za sekundu. Intenzita zvuku je přibližně 40-150 dB(decibelů), tlak zvukové vlny 0,1-30 Pa (pascalů), vlnová délka je 0,6-5mm. Frekvenční rozsah zvuku může dosahovat 0–60 kHz (kilohertzů, 0-60 000 hertzů). Další charakteristikou je počet harmonických tónů. Vydávají 2-4 rovnoměrné harmonické tóny. Signály vydávají pootevřenými ústy a z části i nosem. Každý tón, který vypustí začíná vysoko a končí o oktávu níž.

Příjem a analýza ozvěny[editovat | editovat zdroj]

Celkový rozsah slyšitelnosti je 0,2–200 kHz (kilohertzů, 2000-200000 hertzů). Prahová citlivost pro jednotlivé frekvence je značně proměnlivá, nejvyšší zpravidla mezi 20–120 kHz (kilohertzů, 20000-120000 hertzů). Netopýři mohou rozlišit dva stimuly časově oddělené pouhými 0,3 ms (milisekund).

Netopýři v ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy našich netopýrů (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

  • Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
  • Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

  • Nepoužívat chemikálie.
  • Pokud se letní kolonie usadí na půdě či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř.
  • Vyvěšovat netopýří budky - netopýrovníky.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  
  2. Budka pro netopýra

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu