Ozvěna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ozvěna (též echo) je akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo rozlehlá budova. Důležité je, aby byl prostor dostatečně velký a pokud možno prázdný.

Ozvěna je jev, který je důsledkem vlastnosti sluchu. Díky této vlastnosti dokáže člověk rozlišit zvuk vydaný zdrojem od zvuku, který se odrazil. Aby však došlo ke správnému rozlišení, musí být překážka vzdálena od zdroje nejméně 17 metrů. V tom případě zvuk urazí vzdálenost 34 metrů (tam a zpět), což mu zabere zhruba 0,1 sekundy a naše ucho tuto prodlevu zaznamená. Pokud by byla překážka blíž, zvuky by splývaly - v tomto případě nemluvíme o ozvěně, ale o dozvuku.

Vzdálenost 34 metrů byla spočtena z rychlosti zvuku ve vzduchu (340 m/s) a doby (0,1 s), kterou potřebuje lidské ucho k rozlišení odraženého zvuku od vyslaného.

Hladina akustické intenzity ozvěny se měří v decibelech, stejně jako u zvuku. Ozvěna je většinou popisována jako vlna, která má téměř stejnou hlasitost jako vlna vyslaná zdrojem.

Přístroje, které pracují na bázi ozvěny jsou echolot a sonar. Tyto přístroje se používají hlavně v oblasti námořnictví.

Metody využívající ozvěnu jsou ultrasonografie, která se využívá při vyšetřování ultrazvukem v lékařství a ultrazvuková defektoskopie, která je využívána pro zjištění skrytých vad materiálu, rovněž za pomoci ultrazvuku

V těchto případech je ozvěna potřebná a důležitá. Ozvěna se však může vyskytovat i v telefonních systémech, kde je však nežádoucí.

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]