Dozvuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Doba dozvuku je čas, za který zvukový impulz klesne o 60 dB vůči šumu. Je určován rychlostí, za kterou se akustická energie vytratí z určitého prostoru. Tento děj se nazývá doznívání a závisí přímo na charakteru prostoru, v němž je dozvuk pozorován.

Doba dozvuku udává čas, za který poklesne amplituda doznívajícího zvuku o 60 dB.

Význam doby dozvuku[editovat | editovat zdroj]

Doba dozvuku je hlavní parametr akustiky místnosti a naprosto zásadně ovlivňuje kvalitu poslechu. Protože délka určuje, jak dlouho se zvuk odráží (difuzní pole) v místnosti a tedy je ještě srozumitelný.

Tabulkové hodnoty doby dozvuku:

  • řeč 500 ms
  • kinosály 750 ms

Varhanní hudba přes 10 s zní mohutně, což často viditelný jev na barokních hradech a zámcích – malá kapela je v prostoru s vysokou dobou dozvuku považována za podstatně větší soubor

Měření doby dozvuku[editovat | editovat zdroj]

jelikož pokles o 60 dB vůči šumu může být těžko zaznamenatelný provádí se měření poklesu o 20/30 dB a výsledek se znásobí 3/2T.

Další významy dozvuku[editovat | editovat zdroj]

Slovo dozvuk se také používá jako označení následku jisté události (např. dozvuky války).

Doba dozvuku je reverzní pojem k době názvuku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]