Jan Svatopluk Presl
| Jan Svatopluk Presl | |
 Jan Svatopluk Presl |
|
| Narození | 4. září 1791 Praha,  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 6. dubna 1849 (ve věku 57 let) Praha,  Rakousko-Uhersko |
| bratr | Karel Bořivoj Presl |
|---|
Jan Svatopluk Presl (4. září 1791, Praha – 6. dubna 1849, tamtéž) byl profesor zoologie a mineralogie na univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století. Spoluzakládal českou a odvozeně i slovenskou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, zejména pak v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Zavedl dvouslovné pojmenovávání anorganických sloučenin a rozlišování oxidačního čísla pomocí přípon (v jeho původním systému bylo ovšem přípon pouze 5). V roce 1821 se podílel na založení prvního česky psaného vědeckého časopisu Krok, na jehož dalším vydávání se poté podílel.
V díle Wšeobecný rostlinopis popsal a pojmenoval i řadu rostlin exotických, jako například tropické cykasy.
Z preslovských jmen botanických i dalších zůstala živá naprostá většina (například kopretina, kukuřice či bledule, lebeda pro Atriplex, šťovík pro Rumex atd.). Některá se již nepoužívají nebo se změnila – pepřika na paprika, ďubanka (Swertia) na kropenáč, šišvorec (Acorus) na puškvorec atd.[1]
Presl pojmenoval například i tuleně, vorvaně, myš domácí, bobra, dikobraza, zubra, mrože nebo hrocha či klokana. Češi jsou spolu s Chorvaty, kteří Preslovo slovo převzali, údajně jediným národem na světě, který nemá název pro klokana odvozený od gangurru z jazyka Guugu Yimithirr.[2] Je autorem českých a slovenských názvů pro draslík, kyslík, vápník a také pro minerály cínovec, kazivec a živec.
Obsah |
Dílo[editovat]
- Flora Čechica (1819, spolu s bratrem Karlem Bořivojem) – první dokončená systematicky zpracovaná česká květena popisující 1498 druhů
- Mantissa I. ad Floram Čechicam (1822, dodatek k předchozí publikaci)
- Rozprava o převratech kůry zemní a o proměnách v živočistvu jimi způsobených (1834) - překlad spisu Georgese Cuviera, první paleontologická práce v češtině
- Lučba čili chemie zkusná (1828–1835, soubor spisů)
- Obšírné prostonárodní pojednání o řemeslech a umělostech čili Technologia všeobecná a obzvláštní (1836-1837), volný překlad spisu Johanna Heinricha Poppeho, základ českého technického názvosloví
- Nerostopis čili Mineralogie (1837)
- Wšeobecný rostlinopis (1846) – Kronberger & Řiwnáč, Praha v této a v následující knize určil české názvy pro řadu exotických rostlin, například cykasů
- Počátkowé rostlinoslowí (1848) - Kronberger & Řiwnáč, Praha [3].
Zajímavosti[editovat]
Jméno Jana Presla bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie. V brněnské Masarykově čtvrti je po něm pojmenována ulice Preslova.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Dle ústního sdělení doc. Petra Bureše z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
- ↑ Dle ústního sdělení básníka a lingvisty Miloslava Topinky
- ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Počátkowé rostlinoslowí. Praha : Kronberger & Řiwnáč, 1848. Dostupné online.
Literatura[editovat]
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 321–322.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 564.
Externí odkazy[editovat]
- J. S. Presl na www.kvido.cz
- J. S. Presl na Kdo je kdo
- Jan Svatopluk Presl na WorldCat Identities
