Dracophyllum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dracophyllum

Kvetoucí Dracophyllum verticillatum
Kvetoucí Dracophyllum verticillatum
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)
Rod: Dracophyllum
Labill. , 1800
Detail květenství Dracophyllum secundum

Dracophyllum je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. V minulosti byl řazen do čeledi Epacridaceae. Rod zahrnuje asi 50 až 60 druhů keřů, stromů nebo mechovitých kompaktních keříků. Je rozšířen zejména na Novém Zélandu a Nové Kaledonii. Zástupci rodu Dracophyllum se vyznačují pro dvouděložné rostliny zcela netypickými růžicemi dlouhých, úzkých a špičatých listů s paralelní žilnatinou, připomínajících spíše jednoděložné rostliny, jako je juka nebo dračinec. Květy jsou drobné, trubkovité nebo zvonkovité, u některých druhů v bohatých vrcholových květenstvích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Dracophyllum jsou keře, stromy i nízké polštářovitě rostoucí keříky, připomínající mech. Větve jsou pokryty jizvami po opadaných listech. Listy jsou dlouhé a úzké, s paralelní žilnatinou, nahloučené na koncích větví nebo je střechovitě kryjící. Na bázi jsou listy pochvaté a široké, směrem ke špici se zužují. Květy jsou drobné, bílé nebo červené, ve vrcholových nebo postranních latách či hroznech, řidčeji jednotlivé. Kalich je složen z 5 vejčitých nebo kopinatých lístků a je vytrvalý. Koruna je válcovitá až zvonkovitá, srostlá, zakončená 5 laloky. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ke koruně nebo volné. Semeník obsahuje 5 komůrek. Čnělka vyrůstá z prohlubně na vrcholu semeníku. Vajíček je mnoho. Plodem je mnohasemenná tobolka pukající 5 chlopněmi.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Dracophyllum zahrnuje asi 50 až 60 druhů.[3][4] Centrum druhového bohatství je na Novém Zélandu, kde roste asi 30 až 36 endemických druhů, a na Nové Kaledonii (9 druhů). Dále je rod Dracophyllum zastoupen na Tasmánii (D. milliganii a D. minimum), v Austrálii (D. secundum na jihovýchodě a D. fitzgeraldii na severovýchodě) a na ostrově Lord Howe (D. fitzgeraldii).[1][2][5][6]

Zástupci rodu Dracophyllum rostou charakteristicky v horských lesích, některé druhy ale zasahují až k mořskému pobřeží.[7][8]

Jméno Dracophyllum (v překladu dračí list) odkazuje na podivný, téměř prehistorický vzhled rostliny. Ačkoliv jsou to dvouděložné rostliny, svými úzkými listy soustředěnými v růžicích na koncích větví připomínají jednoděložné rostliny, takže jsou někdy nazývány trávové stromy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Dracophyllum je dělen na dva podrody. Podrod Dracophyllum zahrnuje asi 20 druhů a vyskytuje se na Novém zélandu, v Austrálii, na Tasmánii a ostrově Lord Howe. Podrod Oreothamnus zahrnuje asi 28 druhů a až na jednu výjimku (D. minimum z Tasmánie) se vyskytuje pouze na Novém Zélandu. Tento podrod představuje taxonomicky velmi obtížnou skupinu, což je dáno zejména proměnlivostí rostlin v závislosti na podmínkách a jejich snadnou hybridizací.[2]

Novozélandské druhy[editovat | editovat zdroj]

  • D. arboreum, strom asi 10m velký s výraznou juvenilní fází. Nachází se na Chathamských ostrovech.
  • D. fiordense, západní Otago a Fiordland.
  • D. latifolium, Neinei nebo Spiderwood. Nalézá se napříč Severního ostrova, od Mangonui, po jih North Taranaki a Mahia poloostrova. Roste od úrovně moře po 1100 m (Salmon 1973:271). Obvykle roste pod kauri.
  • D. lessonianum, Wi-wi, ačkoli to může růst až do 10m výšky, nejčastěji tvoří nepravidelně rostoucí křoviny.
  • D. longifolium, inanga or inaka. Roste do 12m výšky, je nejvíce rozšířený druh na Novém Zélandu. Najdeme jej v nadmořské výšce až 1200 m, v subalpínském regionu, od poloviny Severního ostrova, až daleko na jih po Aucklandských ostrovech.
  • D. mathewsii, D. viride a D. sinclairii se vyskytují pouze daleko na severu na Tai Tokerau.
  • D. menziesiije mnohovětvý keř rostoucí do 2m výšky. Roste v oblastech s vysokými srážkami, ve vysokých horách až po sub-alpínské louky západního Otaga, Fiordland a Stewart Island/Rakiura.
  • D. pyramidale, křehký keř rostoucí do 10m výšky. Roste mezi Great Barrier Island a Kaimai.
  • D. recurvum, je metr vysoký keř se zkroucenými větvemi, roste od sub-alpinského stupně po vysokohorské regiony Central Plateau na Severním ostrově.
  • D. townsonii, velmi podobný Neinei, roste hlavně v oblasti kolem Nelsonu a West Coast na Jižním ostrově.
  • D. traversii, Hoský neinei. Nalezen nad 750m v polovině Jižního ostrova

Australské druhy[editovat | editovat zdroj]

  • D. sayeri Roste nedaleko hřebene Mt Bellenden Ker Queenslands Second Highest Peak.
  • D. macranthum omezený na nížiny Taree v NSW coast.
  • D. secundum nalezen v horských rašeliništích a krytých nížinných roklích pískovců Sydney basin.
  • D. oceanicum v pobřežních útesech Jervis Bay NSW.
  • D. milliganii nalézá se v horách Tasmanie
  • D. minimum roste v tasmánských horách a Novém Zélandu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy Dracophyllum se pěstují jako zahradní rostliny, zejména jako skalničky (především v Austrálii a na Novém Zélandu). Šťavnaté plody některých druhů slouží místně jako potravina.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dracophyllum na anglické Wikipedii a Змеелистник na ruské Wikipedii.

  • 2 new species of Dracopyllum from NSW [1]
  • 'Poole' AL. 1966. Dracophyllum Species, An Encyclopaedia of New Zealand
  • 'Venter' S. 2002. Dracophyllum marmoricola and Dracophyllum ophioliticum (Ericaceae), two new species from north-west Nelson, New Zealand, New Zealand Journal of Botany, 2002, Vol. 40 : 39–47
  • 'Venter' S. 2004. Dracophyllum mackeeanum (Ericaceae: Richeeae), a new species from New Caledonia, New Zealand Journal of Botany, 2004, Vol. 42: 747–751
  • Salmon J T, The Native Trees of New Zealand, AH & AW Reed, Wellington, New Zealand, 1973. ISBN 0-589-01340-8
  1. a b Manual of the New Zealand flora: Dracophyllum [online]. Wellington: 2014. Dostupné online.  
  2. a b c ALLAN, H.H.. Flora of New Zealand. Volume I: Indigenous Tracheophyta - Psilopsida, Lycopsida, Filicopsida, Gymnospermae, Dicotyledons. [s.l.] : [s.n.], 1982. ISBN 0-477-01056-3.  
  3. WAGSTAFF, S.J. et al. Origin, diversification and classification of the Australasian genus Dracophyllum. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2010, čís. 97(2).  
  4. The Plant List [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. LANGE, Peter J. et al. New Zealand indigenous vascular plant checklist. Wellington : New Zealand Plant Conservation Network, 2006. ISBN 0-473-11306-6.  
  6. STREIBER, N. et al. Systematic studies in Dracophyllum (Epacridaceae) 1. Morphometric analyses of Dracophyllum secundum sensu lato. Telopea. 1999, čís. 8(3). Dostupné online.  
  7. http://www.fernglen.co.nz/dracophyll.html
  8. http://www.landcareresearch.co.nz/research/research_details.asp?Research_Content_ID=157
  9. http://www.agbina.com/site.xp/052056054124052051053051.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]