Kavkaz
| Kavkaz Кавказ, Qafqaz, Kafkaz კავკასიონი, Կովկաս |
|
|---|---|
 |
|
| Dvojitý vrchol Elbrusu na staré fotografii | |
| Nejvyšší bod | Elbrus (5 633 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Krymsko-kavkazská oblast |
| Sousední jednotky | Krymské hory, Předkavkazí, Kaspické moře, Alborz, Pontské hory, Černé moře |
| Podřazené jednotky | Velký Kavkaz, Malý Kavkaz, Arménská vysočina |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Rusko Gruzie Ázerbájdžán Arménie Turecko |
| Horniny | rula, žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Rioni, Kura, Kuma, Těrek, Kubáň, Sulak |
 |
|
| Pohled z vesmíru na zasněžený Velký Kavkaz, Malý Kavkaz a Arménskou vysočinu | |
Kavkaz (rusky Кавказ, Kavkaz, gruzínsky კავკასიონი, Kavkasioni, azersky Qafqaz, arménsky Կովկաս, Kovkas, turecky Kafkas Dağları, kabardsky Къаукъаз Iуащхьэ, karačajevsky Кавказ таўла, čečensky Кавказан лаьмнаш) je mohutná horská hradba v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem. Někteří geografové považují jeho severní úpatí nebo jeho hlavní hřeben za hranici mezi Evropou a Asií. Rozšířená a na českých školách vyučovaná[1][2] koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře.[3]
Kavkaz se obvykle dělí na Velký Kavkaz, který leží na severu, táhne se podél rusko-gruzínsko-ázerbájdžánských hranic a zahrnuje všechny vrcholy přes 4000 m n.m., a Malý Kavkaz o něco jižněji mezi Tureckem, Gruzií, Arménií a Ázerbajdžánem.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Pásmo Kavkazu vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem eurasijské a arabské tektonické desky. Celou oblast dodnes sužují častá zemětřesení; nejničivější v roce 1988 zcela zničilo arménské město Spitak a zahynulo při něm na 25 000 lidí.
O Kavkazu jsou zmínky již v řeckých pověstech a celá staletí byl přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem, přesto však většina obyvatel vyznává islám. Za dob SSSR byl turisticky oblíbený, ale po rozpadu Sovětského svazu se stal nestabilní zónou, hlavně vinou problémů v Čečně, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.
[editovat] Komunikace
Přes Hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská silnice přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Zakavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem pod Rokským průsmykem, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.
[editovat] Reference
- ↑ Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9
- ↑ Pavel Šára, Josef Herink: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.
- ↑ Kapesní atlas světa. 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.
