Kavkaz
| Kavkaz Кавказ, Qafqaz, Kafkaz კავკასიონი, Կովկաս |
|
 Dvojitý vrchol Elbrusu na staré fotografii |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Elbrus (5 642 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Krymsko-kavkazská oblast |
| Sousední jednotky |
Krymské hory, Předkavkazí, Kaspické moře, Alborz, Pontské hory, Černé moře |
| Podřazené jednotky |
Velký Kavkaz, Malý Kavkaz |
|
|
|
| Světadíl | Asie / Evropa |
| Stát |  Rusko Gruzie Ázerbájdžán Arménie Turecko |
 |
|
| Pohled z vesmíru na zasněžený Velký Kavkaz, Malý Kavkaz a Arménskou vysočinu | |
| Horniny | rula, žula |
| Povodí | Inguri, Rioni, Kura, Kuma, Těrek, Kubáň, Sulak |
Kavkaz (rusky Кавказ, Kavkaz, gruzínsky კავკასიონი, Kavkasioni, azersky Qafqaz, arménsky Կովկաս, Kovkas, turecky Kafkas Dağları, kabardsky Къаукъаз Iуащхьэ, karačajevsky Кавказ таўла, čečensky Кавказан лаьмнаш) je mohutná horská hradba v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem. Někteří geografové považují jeho severní úpatí nebo jeho hlavní hřeben za hranici mezi Evropou a Asií. Rozšířená a na českých školách vyučovaná[1][2] koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře.[3]
Podle Kavkazu je pojmenováno pohoří Montes Caucasus na přivrácené straně Měsíce.[4]
Obsah |
Členění [editovat]
Kavkaz se obvykle dělí na Velký Kavkaz, který leží na severu, táhne se podél rusko-gruzínsko-ázerbájdžánských hranic a zahrnuje všechny vrcholy přes 4 100 m n. m., a Malý Kavkaz o něco jižněji mezi Tureckem, Gruzií, Arménií a Ázerbajdžánem.
Jiné členění Kavkazu jako oblasti je na Předkavkazsko (oblast od hlavního kavkazského hřebene na sever) a Zakavkazsko (oblast od hlavního kavkazského hřebene na jih).
- Související informace naleznete v článku Kavkaz (region).
Dějiny [editovat]
Pásmo Kavkazu vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem eurasijské a arabské tektonické desky. Celou oblast dodnes sužují častá zemětřesení; nejničivější v roce 1988 zcela zničilo arménské město Spitak a zahynulo při něm na 25 000 lidí.
O Kavkazu jsou zmínky již v řeckých pověstech a celá staletí byl přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem, přesto však většina obyvatel vyznává islám. Za dob SSSR byl turisticky oblíbený, ale po rozpadu Sovětského svazu se stal nestabilní zónou, hlavně vinou problémů v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.
Komunikace [editovat]
Přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem v blízkosti Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzii, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.
Hory [editovat]
Uvedené tabulky obsahují nejvyšší vrcholy Kavkazu a také některé důležité vrcholy nižší nadmořské výšky. S výjimkou Šchary byly údaje o nadmořské výšce převzaty ze sovětkých map 1:50000. Bezejmenné vcholy, byť mnohdy vyšší a důležitější, uvedeny nejsou.
Nejvyšší hory Velkého Kavkazu [editovat]
| Vrchol | Nadmořská výška (m) | Území státu / země |
|---|---|---|
| Elbrus | 5 642 | Rusko |
| Dychtau, (Dyh-Tau) | 5 205 | Rusko |
| Šchara | 5 201 | Gruzie / Rusko |
| Koštan-Tau | 5 152 | Rusko |
| Džangi-Tau, (Dzhangi-Tau, Janga) | 5 059 | Gruzie / Rusko |
| Kazbek | 5 047 | Gruzie / Rusko |
| Pik Puškina | 5 033 | Gruzie / Rusko |
| Katyn-Tau | 4 979 | Gruzie / Rusko |
| Gestola | 4 860 | Gruzie |
| Pik Šota Rustaveli | 4 860 | Gruzie / Rusko |
| Tetnuld | 4 858 | Gruzie |
| Džimara, (Mount Dzhimara, Jimara) | 4 780 | Gruzie / Rusko, (Severní Osetie-Alanie / Jižní Osetie) |
| Ušba (dvojvchol) | 4 737, 4 698 | Gruzie |
| Tebulosmta | 4 499 | Gruzie / Rusko (Čečensko) |
| Bazardüzü | 4 466 | Ázerbajdžán / Rusko |
| Lalver | 4 350 | Gruzie / Rusko |
| Diklosmta | 4 285 | Gruzie / Rusko, (Čečensko / Dagestán / Gruzie) |
| Šahdag | 4 243 | Ázerbajdžán |
| Tufan | 4 191 | Ázerbajdžán |
| Dombaj Ulgen | 4 046 | Gruzie / Rusko (Abcházie / Karačajevsko-Čerkesko) |
Pro srovnání: Mont Blanc má nadmořskou výšku 4810 m (měřeno v září 2009).
Nejvyšší hory Malého Kavkazu [editovat]
| Vrchol | Nadmořská výška (m) | Území státu / země |
|---|---|---|
| Aragac [p 1] | 4 090 | Arménie |
| Gjamyš | 3 724 | Ázerbájdžán, (Ázerbájdžán / Náhorní Karabach) |
| Didi Abuli | 3 301 | Gruzie |
Reference [editovat]
- ↑ Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9
- ↑ Pavel Šára, Josef Herink: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.
- ↑ Kapesní atlas světa. 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.
- ↑ Montes Caucasus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Poznámky [editovat]
- ↑ Zařazení Aragacu pod Kavkaz je stejně nejednoznačné, jako jsou nejednoznačné fyzickogeografické hranice Kavkazu. Arménská vysočina, které je Aragac nejvyšší horou, bývá pod Kavkaz řazena jen v některých zdrojích, jindy jako samostatná jednotka.
Externí odkazy [editovat]
- Topografická mapa Kavkazu
- rotrekl.cz Popisy turistických tras, mapky, schémata
