Kosatec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kosatec

Kosatec nízký (Iris pumila)
Kosatec nízký (Iris pumila)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: kosatcovité (Iridaceae)
Rod: kosatec (Iris)
L.
Druhy rostoucí v ČR

Kosatec (Iris L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi kosatcovité (Iridaceae). Latinský název rodu pochází od řeckého boha duhy pro svou pestrobarevnost květů.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, s oddenky, cibulemi nebo hlízami. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Stonky jsou vzpřímené, na průřezu oblé nebo trochu zploštělé. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, jsou jezdivé, tedy postavené k lodyze hranou. Čepele listů jsou celokrajné, kopinaté až široce kopinaté, mečovité, monofaciální, tedy rub a líc vypadají skoro stejně, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, často vonné, různých barev, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v vějířcích. Květy jsou podepřeny 2, vzácněji 3, listeny, které jsou zelené nebo hnědé a blanité. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), vnitřní a vnější jsou nápadně odlišné. Vnější 3 okvětní lístky jsou dolů skloněné, svrchu často vousaté (kartáček). Vnitřní 3 okvětní lístky jsou vzpřímené, celé okvětí je dole srostlé v trubku. Tyčinky jsou 3, nitky jsou zploštělé, prašníky jsou ukryté pod rameny čnělky. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 nápadných laloků, které jsou obvykle petaloidní (napodobují okvětní lístek), laloky jsou na vrcholu dvoupyské. Plodem je trojpouzdrá tobolka..

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 230-280 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste přirozeně 8 druhů (včetně jednoho vyhynulého). Běžný mokřadní druh nižších poloh je kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Mokřadním druhem je také kosatec sibiřský (Iris sibirica), který je silně ustupujícím druhem (snad kromě některých vojenských újezdů). Na vlhkých nivních loukách jižní Moravy kdysi rostl kosatec žlutofialový (Iris spuria), který dnes patří k vyhynulým prvkům flóry ČR (A1). Na sušších místech jižní Moravy roste kosatec trávolistý (Iris graminea), v Čechách je nepůvodní, pouze zplanělý z kultury. Podobné je to s kosatcem různobarvým (Iris variegata). Pak v ČR rostou další 3 druhy suchých míst nejteplejších oblastí. Je to kosatec nízký (Iris pumila), který roste v Čechách i na Moravě, pouze na Moravě roste kosatec skalní (Iris humilis), zato kosatec bezlistý (Iris aphylla) roste zase jen v Čechách. Nejčastěji se v zahradách pěstuje hybridní kosatec bradatý (Iris barbata), který nahradil dříve pěstovaný kosatec německý (Iris germanica). Méně pěstovaný je kosatec bezový (Iris sambucina), pěstují se i další druhy. Kulturní kosatce na vhodných stanovištích příležitostně zplaňují.

Rozdělení kosatců[editovat | editovat zdroj]

Podle stavby okvětí a podzemních orgánů se rod dělí na:

  • bradaté kosatce - podrod Iris
    • sekce Iris (Pogoniris)
    • sekce Psammiris
    • sekce Oncocyclus
    • sekce Regelia
    • sekce Hexapogon
    • sekce Pseudoregelia
  • bezbradkové kosatce - podrod Limniris
    • sekce hřebínkatých kosatců Lophiris
    • sekce Limniris (kosatce skupiny I. spuria, sibiřské kosatce, vodní kosatce aj.)
  • podrod Nepalensis
  • podrod Pardanthopsis (nově se sem řadí Pardanthopsis dichotoma = Iris dichotoma, Belamcanda chinensis = Iris domestica)
  • podrod Xiphium - cibulové kosatce, kosatčíky
  • podrod Scorpiris - cibulové kosatce, junona
  • podrod Hermodactyloides - cibulové kosatce, kosatečky

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam není úplný, obsahuje asi polovinu ze všech známých druhů.

Veřejnosti přístupné sbírky kosatců[editovat | editovat zdroj]

Největší sbírky planých i kulturních kosatců je možné navštívit v Botanické zahradě hl. m. Prahy, v Botanické zahradě Chotobuz a v arboretu Mendelovy univerzity v Brně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Iris sibirica (Siberian iris) [online]. Royal Botanic Gardens Kew, [cit. 2013-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]