Kosatec žlutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kosatec žlutý

Kosatec žlutý
Kosatec žlutý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: kosatcovité (Iridaceae)
Rod: kosatec (Iris)
Binomické jméno
Iris pseudacorus
L., 1753

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus L., 1753) je vytrvalá chráněná bylina z čeledi kosatcovitých.

Iris pseudacorus

Nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Iris pseudacorus L., 1753

Nomenklatorická synonyma
Iris lutea Lam., 1779 (nom. illeg.)
Xiphion pseudacorus (L.) Schrank, 1811
Limnirion pseudacorus Opiz, 1852
Xyridion pseudacorus (L.) Klatt, 1872
Taxonomická synonyma
=Iris palustris Moench, 1794
=Iris curtopetala Delaroche in Redouté, 1812
=Iris paludosa Mart., 1812
=Iris acoroides Spach, 1846
=Iris acoriformis Boreau, 1857
=Iris pseudacorus L. subsp. acoriformis (Boreau) K. Richt., 1890
=Iris bastardii Boreau, 1857
=Iris pseudacorus L. subsp. bastardii (Boreau) K. Richt., 1890
=Iris flava Tornab., 1887

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kosatec žlutý
  • Kosatec žlutý je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm.
  • Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 – 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm, výjimečně až 30 cm.
  • Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 – 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 – 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně.
  • Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
  • Květy 8 – 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené.
  • Kvete v květnu až červnu.
  • Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 – 5 mm a tloušťce 0,5 – 3 mm.
  • Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kosatec žlutý je rozšířený téměř po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a vysokých hor, dále se vyskytuje rovněž v Asii a severozápadní Africe. V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, mimo horské oblasti. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mírném pásu zeměkoule. Zdomácněla v USA (kde zejména ve státech Washington a Montana je považována za invazní druh) a na Novém Zélandu.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny, preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 – 7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavované. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na stavění krvácení. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]