Jedle kavkazská
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jedle kavkazská v zimě
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Abies nordmanniana Spach. |
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnan, který byl pojmenován podle svého objevitele finského botanika Alexandera Nordmanna.
Obsah |
Vzhled [editovat]
Jedle kavzkaská je jehličnatý strom. Pochází z Turecka a Kavkazu. Zde vyrůstá až do výšek až 60 m. V Evropě vyroste maximálně do 30 m výšky. U mladších stromů je koruna úzká a kuželovitá, později sloupovitější. Vrchol je výrazně zašpičatělý.
Ve středu koruny jsou hustší, a zároveň vodorovně odstávající větve. V horní části stromu pak více směřují vzhůru, ale méně než u jedle bělokoré.
Mladé stromy mají matně šedou a hladkou borku. Staré stromy pak mají borku rozpraskanou. To způsobuje, že na kmenu vznikají nepravidelně velká políčka připomínající šupiny na rybě.
Velmi husté, čárkovité, dvouřadě rozložené, dopředu směřující a zřetelně rýhované jehlice jsou 2-3 cm dlouhé. Svrchní strana je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují výrazné aroma po ovoci.
Samičí šištice rostou pouze v oblasti vrcholu stromu, v době zralosti dosahují až 15 cm. Jako u jiných jedlí jsou válcovité. Mladší šištice jsou bledězelené, později nahnědlé.
Doba květu [editovat]
Duben až květen.
Nároky [editovat]
Je méně náročná jak jedle bělokorá, snáší i nižší vzdušnou vlhkost a sušší půdy. Částečně zvládá i znečištěné ovzduší.
Původní výskyt [editovat]
Jedle kavkazská je typickým stromem Kavkazu. Vyskytuje se však i na některých místech v Malé Asii. Tvoří společně se smrkem východním a bukem východním rozsáhlé lesy.
Introdukce do Evropy [editovat]
Do západní Evropy se dostal v první polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je využívána v lesnictví, je taktéž vysazována v parcích. V městských aglomeracích usychá. Jedle kavkazská se též hojně využívá jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste.
Zdroje informací [editovat]
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume). Praha : Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha : Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
- Pavol Vreštiak a Zdeněk Osvald. Všechno o jehličnanech. Praha : Slovart, 1994. ISBN 80-85871-35-1.
