Zubr evropský
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Zubr v Bělověžském národním parku
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Bison bonasus Linné, 1758 |
||||||||||||||
| poddruhy | ||||||||||||||
|
Zubr (Bison bonasus), někdy též zubr evropský či bizon evropský je zvíře z čeledi turovitých (Bovidae). Společně s bizonem americkým (B. bison) jsou jedinými dvěma žijícími zástupci rodu bizon (Bison). Zubr je menší než bizon. Je 290 cm dlouhý, váží 800-1200 kg, kohoutková výška je 180-195 cm. Vzhledově se velmi podobá bizonovi. Má světle až tmavě hnědou srst. Líná na jaře. Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě.
Obsah |
[editovat] Taxonomie
Zubr (Bison bonasus Linneaus, 1758) a bizon americký (B. americanus) jsou poslední dva žijící zástupci rodu bizon (Bison H. Smith, 1827) z čeledi turovití (Bovidae Gray, 1872). Rod bizon je součástí podčeledi tuři (Bovinae Gray, 1821). Pro druh Bison bonasus se někdy rozlišují tři poddruhy. Jsou to B. b. bonasus Linneaus, 1758 původně žijící v Bělověžském pralese na území dnešního Běloruska a Polska. Dále se jedná o vyhynulý poddruh B. b. hungarorum Kretzoi, 1946 – rozšířený původně v Karpatech a v Transylvánii. Třetím poddruhem je vyhynulý B. b. caucasicus Turkin et Saturnin, 1904 z Kavkazu. V průběhu záchrany kriticky ohroženého zubra vznikly následující linie:
- Nížinná linie (označovaná též písmenem L nebo jako Bělověžská linie) – vznikla před druhou světovou válkou. Po II. světové válce do ní byla přidána krev divokých zubrů z Bělověžského pralesa.
- Nížinná kavkazská linie (označovaná písmeny LC) – vzniká po 2. světové válce z původních 11 příslušníků poddruhu B. b. bonasus a 1 býka poddruhu B. b. caucasicus.
[editovat] Fylogenetický původ
Současné studie interpretují nálezy kostí těchto zvířat tak, že rod Bison pochází z jihovýchodní Asie. V průběhu pliocénu a pleistocénu byli zástupci tohoto rodu rozšířeni v mírném pásu Evropy a Asie[1] a přecházeli přes Beringovu úžinu do Severní Ameriky[2]. První paleontologické nálezy pak pocházejí právě z pliocénu. Jedná se o druhy Probison dehmi pocházející z Indie a druh Protobison kushkunensis z Kavkazu. Postupně se vyvíjí dvě formy zubra: krátkorohý a později i dlouhorohý. V průběhu poslední doby ledové dochází v Evropě ke zmenšení tělesného rámce. Obecně se předpokládá, že B. bonasus vzniká právě v průběhu posledního glaciálu z původního druhu označovaného jako B. priscus.
Podle nových prací[3] se však zdá že zubr je mezidruhovým křížencem, jehož předci jsou oba dnes již vyhynulí. Z matčiny strany je to pratur (Bos primigenius), otcem byl Bison priscus nebo Bison schoetensacki[4].
[editovat] Záchrana zubra a současné rozšíření
V souvislosti s ochranou zubra v Evropě již od 16. století, kdy počet volně žijících kusů rapidně klesá, se rozvíjí i úsilí o jeho záchranu a v nejnovější době snahy o reintrodukci. V těchto dobách spočívala ochrana v zákazu lovu a v zimním přikrmování, jak tomu bylo v 19. a ve 20. století v Rusku.
[editovat] Rozšíření v ČR
Zubr evropský byl jedním z největších žijících zvířat, které žily v České republice. U nás vyhynul přibližně v polovině 18. století. V únoru roku 2011 byli přivezeni zubři z Polska a drženi v karanténě. Následně pak v prosinci 2011 bylo vysazeno celkem 8 zubrů do přírodní rezervace Ralsko, aby se zde mohli znovu rozmnožovat.[5] Stádo tvoří jeden býk, čtyři krávy a tři telata.
[editovat] Reference
- ↑ Pucek, Z. et al. 2002. European bison. Bison bonasus: Current state of the species and and action plan for its conservation. Mammal Research Institute, Polish Academy of Science. Bělověž. str. 13.
- ↑ Flerov, K. K. 1979. Systematic and evaluation. In: Sokolov, E. V. (ed) European bison. Nauka Publisher. Moskva. str. 9-127
- ↑ Verkaar, E. L. C. a kol., 2004: Maternal and Paternal Lineages in Cross-Breeding Bovine Species. Has Wisent a Hybrid Origin? Molecular Biology and Evolution 21 (7): 1165-1170.
- ↑ Krátký souhrn této problematiky v češtině viz Robovský, J., 2007: Druhy, které jsou mezidruhovými kříženci - chránit je či nikoliv? Gazella 34: 51-66.
- ↑ Martin Trdla. Lesníci vypustí do bývalé tankové střelnice u Ralska stádo zubrů. Red. Martin Trdla. iDNES.cz [online]. 2011-12-30 [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
[editovat] Související články
