Vilém I. Pruský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (*22. března 1797, Berlín; †7. března 1888, tamtéž) byl pruský král a německý císař.
Vilém pocházel z rodu Hohenzollernů, kteří byli pruskými králi. Původně se králem stal jeho bratr Fridrich Vilém IV. Ten však nebyl kvůli psychickým potížím schopen úřad zvládat. Od roku 1861 se Vilém stává pruským králem. Roku 1862 jmenuje do funkce kancléře Otto von Bismarcka (ten tuto funkci zastával po zbytek Vilémova života).
V roce 1866 se Vilém účastní války proti Rakousku a v letech 1870/71 poté války proti Francii. Ve francouzském Versailles je Vilém prohlášen Německými panovníky za prvního německého císaře.
Po celou dobu panování byl Vilém do jisté míry závislý na Bismarckovi, kterého považoval pro Německou říši za nepostradatelného. Během svého panování byl na Viléma spácháno několik atentátů.
Po jeho smrti se císařem stává jeho syn Fridrich III.
| Předchůdce: - |
Německý císař 1871 – 1888 |
Nástupce: Fridrich III. |
| Předchůdce: Fridrich Vilém IV. |
Pruský král 1861 – 1888 |
Nástupce: Fridrich III. |

