Karel Pruský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Pruský
Narození29. června 1801
Zámek Charlottenburg
Úmrtí21. ledna 1883 (ve věku 81 let)
Berlín
PohřbenSs. Peter and Paul, Wannsee
PotomciFridrich Karel Pruský, Anna Pruská a Marie Luisa Anna Pruská
OtecFridrich Vilém III. Pruský
MatkaLuisa Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Karel Alexandr Pruský (Friedrich Carl Alexander von Preußen; 29. června 180121. ledna 1883) byl pruský princ, mladší syn pruského krále Fridricha Viléma III. Po většinu svého dospělého života sloužil jako pruský generál a stal se prvním Herrenmeisterem (velmistrem) Řádu johanitů (braniborské bailivy) po jeho obnovení jako rytířského řádu. Ještě častěji bývá připomínán jako mecenáš umění a pro své rozsáhlé sbírky umění a brnění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Princ Karel vstoupil do pruské armády v roce 1811 ve věku deseti let v hodnosti poručíka gardového pluku. V roce 1819 se stal členem pruské Státní rady (Staatsrat). Roku 1820 se stal majorem v prvním pluku pěší gardy. V roce 1822 se stal plukovníkem 12. pěšího pluku a roku 1824 byl povýšen na generálmajora. V roce 1830 velel 2. gardové divizi. Dále byl v roce 1832 povýšen na generálporučíka a v roce 1844 na generála pěchoty. Působil jako generální inspektor (1848) a jako hlavní zbrojmistr (Generalfeldzeugmeister) a velitel dělostřelectva (1854).

Dále Karel sloužil jako guvernér Mohuče v letech 1864 až 1866. V roce 1852 se stal velmistrem obnoveného řádu johanitů (braniborské bailivy).

26. května 1827 se Karel v Charlottenburgu oženil s princeznou Marií Sasko-Výmarsko-Eisenašskou, dcerou velkovévody Karla Friedricha a jeho manželky Marie Pavlovny. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů, ale bylo šťastné. O dva roky později, v roce 1829, se Mariina mladší sestra Augusta provdala za Karlova staršího bratra Viléma, budoucího císaře.

Karel a Marie měli tři děti:

obraz název Narození Smrt Poznámky
Fridrich Karel Pruský 20. března 1828 15. června 1885 Choť princezna Maria Anna Anhaltsko-Desavská; otec Louisy Markéty Pruské, vévodkyně z Connaughtu a Strathearnu
Marie Louisa Anna Pruská 1. března 1829 10. května 1901 Choť Alexis Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský
Anna Pruská 17. května 1836 12. června 1918 Choť Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský

Rodina žila na berlínské třídě Wilhelmstrasse, naproti rezidenci německého kancléře Otto von Bismarcka. Ve svém paláci nashromáždila velké bohatství, zejména mnoho uměleckých pokladů. Karel byl také sběratelem vzácných zbraní a vytrvale získával a sbíral nože, meče, dýky, pušky, pistole a revolvery z mnoha různých zemí a časových období.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
August Vilém Pruský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albert II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
Karel Pruský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Reinhard z Leiningen-Dachsburg-Falkenburg
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Charles of Prussia na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilhelm Moritz Freiherr von Bissing: Sein Ideal war der absolut regierte Staat. Prinz Carl von Preußen und der Berliner Hof. In: Der Bär von Berlin (Jahrbuch des Vereins für die Geschichte Berlins), Band 25, Berlin 1976.
  • Klaus-Werner Haupt: Prinz Carl von Preußen und der Traum von Italien. In: Okzident & Orient. Die Faszination des Orients im langen 19. Jahrhundert. Weimarer Verlagsgesellschaft / Imprint des Verlagshauses Römerweg Wiesbaden 2015, S. 103–115. ISBN 978-3-7374-0220-0
  • Malve Gräfin Rothkirch: Prinz Carl von Preußen. Kenner und Beschützer des Schönen. 1801–1883. Biblio-Verlag, Osnabrück 1981.
  • Kurt von Priesdorff: Soldatisches Führertum. Band 4. Hanseatische Verlagsanstalt, o. O. [Hamburg], o. J. [1937], Šablona:DNB, S. 468–471, Nr. 1395.
  • Gustav von Glasenapp: Militärische Biographien des Offizier-Corps der Preussischen Armee. Berlin 1868, S. 8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]